Celkové náklady na krmivo představují třetinu až polovinu z celkových nákladů na produkci mléka. Kromě množství je důležitá i výživová hodnota krmiv, jejich správná úprava a použití tak, aby bylo dosaženo nejvýhodnějšího působení na užitkové vlastnosti. Prioritou by mělo být zajištění dojnicím podmínky pro maximální příjem krmiva, a to odpovídající plochou k odpočinku, dostatkem krmiva a nezávadnou vodou, volným přístupem ke krmišti a napájecím místům. Dalším faktorem k zajištění k pohodlí dojnic jsou bezpečné neklouzavé podlahy a vhodná ventilace vzduchu.
Které faktory mohou ovlivnit využití krmné dávky dojnicemi?
1.Zdraví a pohodlí krav
Zlepšování stájového prostředí a welfare zvířat je nutnou podmínkou k maximálnímu využití genetického potenciálu chovaných zvířat.
Všechny opatření by měly směřovat k tomu, aby dojnice v co nejkratší době přijaly maximální objem sušiny, dostatečné množství vody a strávili minimum času mimo lože.
Cílem je, aby dojnice co nejdéle ležely a přežvykovaly. Pokud dojnice spokojeně leží a přežvykuje, zintenzivňuje se metabolismus a průtok krve a dochází k intenzivní produkci mléka. Pokud jsou ve stáji nevyhovují podmínky, dojnice nejsou schopny živiny z krmné dávky plně využít a dochází tak k metabolickým poruchám jako jsou subklinické a klinické poruchy (mastitida, acidóza, metritida, ketóza) a fyzické nepohodlí. Dále je třeba se vyvarovat agresivní manipulaci, náhlým pohybům a hlasitým zvukům. Hranice hluku, při které dochází k poklesu užitkovosti je 65-90 dB. Hluk nad 90 dB už škodí zdraví zvířat. Ve stájích by neměla být překročena hladina hluku 85 dB
2. Osvětlení stáje
Osvětlení stáje ovlivňuje kromě užitkovosti i reprodukci. Koeficient osvětlení je dán minimálním poměrem okenní plochy k půdorysné ploše podlahy a jeho by měly být 1:20-50. Jako fyziologické osvětlení se považuje hodnota 40-60 luxů denního přirozeného světla.
Pro dojnice by intenzita osvětlení neměla být nižší než 200 luxů po dobu 18 hod. (doba rovnající se období nejdelších dnů v roce) s postupným stmíváním na hodnotu cca 40 luxů, která simuluje noční období.
Osvětlovací tělesa se přednostně umísťují v zóně zvířat – nad přední část jednořadého boxového lože, nad střed protilehlého boxového lože a nad krmný stůl.
Více zde: https://www.agropress.cz/svetlo-je-zivina/
3. Řízení období stání na sucho
Dobře zvládnuté období stání na sucho ovlivní další laktaci. Jakýkoliv výkyv v množství živin, ať už je to nedostatek, nadbytek či nesprávný poměr se může podílet na metabolických poruchách v následné laktaci.
Dojnice musí přijmout dostatek sušiny, jejíž množství by mělo tvořit asi 2 % z živé hmotnosti.
Základem je maximální využití kvalitních objemných krmiv. Od 8. měsíce březosti je vhodné snížit množství koncentrovaných krmiv o 10-15 % a nahradit je kvalitním senem v množství 5-6 kg doplněného kvalitní kukuřičnou nebo jetelotravní senáží v množství 10-15 kg. Jadrná krmiva by měla být omezena na max. 1%
Více zde: https://www.agropress.cz/vyziva-suchostojnych-dojnic/
4. Správná výroba objemných krmiv
Kukuřičná siláž tvoří největší objem krmné dávky dojnic a to až 50% podílu sušiny. Patří mezi glycidová krmiva což znamená, že hlavní živinou je energie v podobě cukrů, škrobu a vlákniny. Klíčem k výrobě kvalitního krmení pro vysokoprodukční dojnice je koncentrace energie ve výsledném krmivu a důležitou roli hraje rovněž výnos stravitelné energie z jednotky plochy. Přestože její výroba není nikterak složitá, výsledná kvalita je limitována klimatickými a technologickými podmínkami během výroby.
Více zde: https://www.agropress.cz/zaklad-uspechu-kvalitni-kukuricna-silaz/
5. Dávkování
Správné dávkování je spojené s vyváženým zásobováním živin, což je základem k účinné fermentaci v bachoru a splnění požadavků organismu dojnice. Klíčovými ukazateli v krmné dávce jsou obsah sušiny a energie, obsah vlákniny, bílkovin a škrobu. Při vhodně zvolené krmné dávce by mělo přežvykovat více než 65 % dojnic, což je ukazatelem správného množství efektivní vlákniny. Využití krmení TMR ovlivní užitkovost a především dojnice přijímají více krmiva. Při zkrmování TMR se příjem sušiny zvyšuje o 10 až 15 % a eliminuje se vliv vysoké dávky jadrné krmné směsi. Krmná dávka je více využitelná, protože je homogenní a kompletní.
Obr. č.2: Míchací krmné vozy již patří k modernímu vybavení každé farmy
6. Voda
Voda je často opomíjená, ale je to rozhodující živina při tvorbě mléka a zdravému fungování celého organismu. Mléko je tvořeno z 87 % vodou a ta je potřeba i pro správnou funkci celého bachoru a vstřebávání živin. Vysoká spotřeba vody je pro dojnice nezbytná a denně jí spotřebují 100-140 l. To je ovlivněno užitkovostí, teplotou stájového prostředí a vlhkostí krmné dávky. Každé omezení napájení drasticky sníží příjem a využití krmiva. Neméně důležitá je i teplota vody, která může ovlivnit její příjem. Napájecí voda by měla být temperovaná na teplotu 10-15°C jak v zimě, tak v létě.
Více zde: https://www.agropress.cz/napajeni-zvirat-si-zaslouzi-pozornost/
7. „časové ztráty“
Časové ztráty jsou zpravidla jsou způsobené nevhodnými technologiemi ustájení, které způsobují dlouhé přechody ze stáje na dojírnu, které by i se samotným dojením měli trvat max. 45 min. Spojovací chodba na dojírnu by měla být dostatečně široká s podlahou zabezpečenou proti skluzu.
Další časové prodlevy mohou vznikat, pokud se zvířata musí přetlačovat u krmného stolu nebo napáječek. Neustálá dostupnost krmiva a rozdělení jeho příjmu během celého dne přispívá k zachování stabilní mikrobiální populace bachoru, která je důležitá k redukci rizika subakutní bachorové acidózy.
Krmivo by mělo být přihrnováno k dojnicím vždy, když mají potřebu dostat se ke krmivu a tlačí na krmnou zábranu. Pravidelné přisunutí krmiva k dojnicím sice zvýší zájem dojnice o krmivo, ale častějšímu krmení čerstvým krmivem se nevyrovná.
8. Tepelný stres
Kdykoliv se teplota zvýší nad 20°C společně s vysokou vlhkostí vzduchu, bude se kráva snažit snížit produkci tepla snížením přijmu krmiva (až o 15%), což naruší fermentaci v bachoru, účinnost krmné dávky a snížením užitkovosti. Řešením je krmná dávka s větší energetickou hodnotou v podobě chráněných tuků a krmiv se stravitelnou vlákninou. Přirozená nebo řízená ventilace (větráky by měly být v provozu 10 až 14 hodin denně) spolu s dostatečným přísunem vody a případným ochlazováním je cestou, jak tepelnému stresu předcházet.
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
