Ačkoliv se může zdát, že dojnice stojící na sucho (období od ukončení laktace po porod) nepotřebují zvláštní pozornost, opak je pravdou. Na úspěšném zvládnutí tohoto období závisí celá následující laktace a reprodukce, která tak může být ovlivněna až na dalších 5měsíců.
Hlavní cíle tohoto období:
- Zotavení dojnice po laktaci
- Příprava na tu následující
- Zamezit ztučnění krav – vznik metabolických poruch
- Udržení správné hladiny vápníku v krvi
- Maximální využití objemných krmiv
- Vhodná minerální výživa
Jakýkoliv výkyv v množství živin, ať už je to nedostatek, nadbytek či nesprávný poměr se může podílet na metabolických poruchách v následné laktaci. Pro sestavení vhodné krmné dávky je důležité vědět, jak dojnice využívá energii z krmiva, zvláště v tomto období, kdy nenarozené tele (plod) v posledních týdnech zvýší hmotnost až o 60%. Organismus využívá několik energetických zdrojů: glukózu, laktózu, aminokyseliny, kyselinu octovou, ketolátky a neesterifikované mastné kyseliny. Plod jako takový je omezený prostupností placenty, přes kterou neprocházejí tuky a molekuly rozpustné v tucích. Jeho energetické potřeby kryje především glukóza a laktóza (50-60%), aminokyseliny (35%), kyselina octová (10-15%). Proto dojnice pro svoji potřebu využívá především tuky, a glukóza je šetřena pro potřeby plodu. Pokud není v organismu dostatečné množství živin, hladina glukózy a kyseliny octové klesne a pro plod budou jako energetické zdroje omezeny. Místo toho se v krvi zvýší hladina tuků a ketolátek, které jsou pro něj nedostupné a musí tak využívat větší množství aminokyselin vzniklé odbouráním těla matky. A to je hlavní příčina vzniku a rozvoje metabolických poruch velmi častých v okoloporodním období.
Jak by měla vypadat vhodná krmná dávka?
Dojnice musí přijmout dostatek sušiny, jejíž množství by mělo tvořit asi 2% z živé hmotnosti. Základem je maximální využití kvalitních objemných krmiv. Od 8. měsíce březosti je vhodné snížit množství koncentrovaných krmiv o 10-15% a nahradit je kvalitním senem v množství 5-6kg doplněného kvalitní kukuřičnou nebo jetelotravní senáží v množství 10-15kg. Jadrná krmiva by měla být omezena na max. 1% z živé hmotnosti zvířete, pokud se nejedná o jalovice, u nichž je nutný přídavek 2kg jádra na dokončení růstu. Nedostatek energie a N-látek vede k nízké porodní hmotnosti telat se sníženou životaschopností, případně s nedostatečným vývinem. Nadbytek naopak přispívá k porodu těžkých telat nebo zadržení plodových obalů s následným negativním ovlivněním reprodukce a rovněž se mohou objevit metabolické poruchy jako je např.ketóza.
Minerální výživa v období stání na sucho
Stěžejní je v tomto období minerální výživa. Abychom předešli poporodním komplikacím spojených s množstvím vápníku v organismu, je nutné upravit jeho poměr s fosforem na 1:1 zhruba 14 dní před porodem. Snížením obsahu vápníku v krmné dávce se stimulují příštítná tělíska k vyšší produkci parathormonu, který má schopnost zvyšovat hladinu vápníku v krvi uvolňováním z kostí a jeho zvýšeným vstřebáváním ze střeva, čehož se využívá po porodu, kdy je opět nutné jeho množství v krmné dávce zvýšit. I mikroprvky hrají velkou roli a jejich nedostatek může narušit jak zdravotní stav dojnic, tak vývoj a životaschopnost plodu. Například nedostatek mědi může způsobit křivici telat a společně s nedostatkem železa a kobaltu dochází k narušení krvetvorby. Nedostatek selenu zase může způsobit zadržení placenty.
Fosfor
Fosfor je důležitý pro růst plodu a pro energetický metabolismus. Jeho nadměrný příjem však může vést k poruchám v metabolismu vápníku a měl by být tedy pečlivě kontrolován.
Hořčík
Hořčík podporuje absorpci a metabolismus vápníku a fosforu. Jeho nedostatek v období stání na sucho může vést k vážným zdravotním komplikacím.
Stopové prvky
Stopové prvky jako zinek, měď, selen a jód jsou zásadní pro imunitní funkci a reprodukční zdraví. Je důležité zajistit jejich dostatečný příjem, ale také se vyvarovat jejich toxických úrovní.
Vitamíny
Vitamíny, zejména vitamín D, E a skupina vitamínů B, jsou důležité pro podporu imunitního systému, reprodukce a metabolismu minerálů.
Tab.1 Příklad potřeby minerálních látek v krmné dávce – 240 dní březosti (dojnice, holštýn, 680kg, BCS 3,5)
Text: redakce
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
