Při výživě ovcí a koz respektujeme stejná pravidla jako u výživy ostatních přežvýkavců. V poměru k tělu mají obě skupiny delší a objemnější trávicí trakt než skot, což jim umožňuje trávit krmiva bohatá na vlákninu, proto by co nejvíce živin mělo být dodáno objemnými krmivy. To ovšem neznamená podávání nekvalitních krmiv.
Velký podíl v krmné dávce by měla tvořit pastva, jelikož ovce i kozy jsou schopné využít i velmi nízké porosty, případně nedopasky po skotu.
Kozy jsou velmi tolerantní k příjmu kyselých, slaných a hořkých látek, což zvyšuje možné riziko otrav. Díky vysoké resorpci (vstřebávání) trávicího traktu a intenzivnějšímu metabolismu než mají ovce, jsou velmi citlivé na podávání jakkoliv závadných krmiv (zaplísněná, zapařená, znečištěná). Na jednotku metabolické hmotnosti těla je pro záchovu třeba dodat 0,269 MJ NEL, 2,30g PDI a 4,18g NEL. U mléčných plemen koz je příjem sušiny vyšší než u ovcí, kolem 3,5-5 % živé hmotnosti.
Krmná dávka a nároky na živiny u ovcí jsou zhruba 6-7 x menší než u skotu, z čehož můžeme vycházet při sestavení vlastních krmných dávek pro ovce. Např. bahnice o hmotnosti 50 kg bude mít o 6-7 x menší potřebu živin než 600 kg vážící dojnice, podobně krmná dávka odchovávané jehničky vážící 30 kg bude obsahovat stejná krmiva jako KD jalovice s hmotností 360kg, jen 6-7 x menší množství. A takto můžeme odvodit krmné dávky pro všechny skupiny.
Pasení ovcí a koz
Pastva je pro ovce i kozy nejpřirozenější a jsou schopny si z ní zajistit celkovou potřebu živin. Dávají přednost listnatým bylinám před stébelnatými staršími porosty. Pokud nejsou nuceny spásat vše, vybírají si ovce místa s tím, co jim chutná a ty spásají pořád dokola, zatímco ostatní porosty přerostou a šíří se na úkor chutné pastvy. Proto je vhodné pasení cca 7 dní s rotací po 5-6 týdnech. Ovce denně přijmou kolem 5-8 kg pastvy a průměrně k tomu potřebují kolem 8 hodin podle kvality porostu. Díky intenzivnímu trávení vlákniny se ovce s oblibou využívají k vypásání míst i s méně kvalitní pastvou, např. v sadech, na podzim po sklizni pícnin, na strmých pozemcích.
Kozy jsou velmi vybíravé a jsou známé svým selektivním okusováním keřů nebo vybíráním hodnotnějších rostlinných druhů. Ovce i kozy by měli mít na pastvinách k dispozici minerální liz a dostatek vody ( 3,5l/kg sušiny). Podle kvality porostu je možný dokrm senem, případně jádrem.
Vhodná krmiva
- Seno je z dietetického hlediska nepostradatelné a mělo by být k dispozici i během pastvy. Krmit můžeme jak travní tak vojtěškové či jetelové.
- Siláž – zimní krmnou dávku lze doplnit o kvalitní kukuřičnou siláž či travní senáž. Oproti senu obsahuje více vlhkosti a méně sušiny, proto nemůže být jediným krmivem. Siláže jsou vhodné především pro velkochovy s vyšší užitkovostí. Dávky nad 3kg mohou negativně ovlivňovat chuť mléka, což není žádoucí při výrobě sýrů. Vhodná je kombinace se senem, případně se zeleným krmením.
- Krmné okopaniny tvoří významnou složku zimní krmné dávky. Vhodná je krmná řepa, polocukrovka, krmná mrkev, případně i brambory. Okopaniny nesmí být nijak znečištěné, namrzlé či nahnilé.
- Jadrná krmiva se do krmné dávky zařazují především v období laktace a pro plemenná zvířata. Vhodné je jejich zkrmování ve formě směsí, čímž se zvýší jejich chutnost. Na rozdíl od jiných zvířat, lze krmit kromě ovsa, ječmene, kukuřice i pšenici.
Drobnochovatelé kromě standardních krmiv využívají rovněž zavadlé či sušené kopřivy, odpady ze zeleniny – natě ze zeleniny, listy salátu a kapusty, spadané ovoce, větvě stromů, listy keřů, malin a ostružin, tvrdé pečivo atd.
Marcela Otrubová
Zajímavé odkazy:
www.agropress.cz
