Vnitřní parazité hospodářských zvířat negativně ovlivňují nejen jejich užitkovost ale i zdravotní stav. Problémy spojené s parazity, zejména gastrointestinálním traktem ovcí a koz může způsobit nevratné poškození orgánů až smrt zvířete. Zvířata zamořená parazity mají sníženou reprodukční schopnost, pomalejší růst nebo hubnou. Prevence a kontrola parazitů je stále obtížnější díky nadužívání antihelmintik a narůstající rezistenci.
Motolice jaterní
Dospělá motolice ve žlučovodech produkují vajíčka, která proudí žlučí do střev a jsou vylučována trusem hostitele. Vajíčka se líhnou ve vlhkých oblastech na pastvě, když průměrné denní teploty překročí 10°C. Larvy (miracidia) napadají mezihostitele, kterými jsou vodní lymnaeidní plži. Jakmile jsou uvnitř plže, larvy se vyvíjejí a množí jako sporocysty, redie a cerkárie. Jediný plž může produkovat až 4000 cerkárií. Cerkárie podobné pulci opouštějí hlemýždě a plavou, dokud nenajdou vegetaci a vytvoří cysty (metacerkárie), což jsou stádia infekční pro ovce, kozy, skot, jiné druhy a lidi. Pasoucí se zvířata požívají cysty, které uvolňují nezralé motolice v tenkém střevě. Mladé motolice pronikají střevní stěnou, dostávají se do jater a poté migrují jaterní tkání po dobu 6–7 týdnů, než se dostanou do žlučovodů, kde dospívají. Produkce vajíček začíná 8–10 týdnů po infekci. Dospělá motolice může žít několik let a produkovat více než 20 000 vajíček denně. Průběh nakažení zvířete motolicí jaterní může být akutní, subakutní nebo chronické v závislosti na velikosti infekce a na tom, jak rychle se zvíře nakazí. Onemocnění je způsobeno krvácením a poškozením tkáně nezralými motolicemi migrujícími játry, poškozením žlučovodů a ztrátou krve v důsledku sání dospělé motolice.
Vlasovka slezová
Je celosvětově rozšířená gastrointestinální hlístice z čeledi Trichostrongylidae parazitující ve sliznici slezu skotu, ovcí, koz a dalších přežvýkavců. Vyskytuje se převážně v tropech a subtropech nebo v oblastech s častými letními dešti. Živí se krví definitivního hostitele. Průměrná ztráta krve se odhaduje na 0,05ml krve na jednoho parazita/den. Vývoj je přímý bez mezihostitele. Haemonchus contortus patří mezi nejvíce patogenní hlístice přežvýkavců. Onemocnění způsobené tímto parazitem (haemonchóza) můžeme zaznamenat všude, kde se chovají ovce a kozy. Hemonchóza u ovcí a koz může být klasifikována jako perakutní, akutní a chronická. Průjem není u této infekce typickým příznakem. Akutní fáze je charakterizována hlavně anémií a ztrátou hmotnosti. Chronické infekce se projevuje anémií, edémy ( submandibulární edém), zaostáváním v růstu a hubnutím. Kvůli nespecifickým příznakům a absenci průjmu je haemonchóza často až do smrti nediagnostikována. Regulace výskytu H. contortus není jednoduchá z důvodu časté rezistence tohoto parazita k většině komerčním anthelmintikům – Albendazol, Fenbendazol, Ivermectin, Moxidectin, Levamisol, Pyrantel, Morantel.
Plicnivky
Plicnivky jsou parazitičtí hlísti patřící do kmene Nematoda. Je pro ně charakteristické, že dospělí jedinci jsou lokalizováni v průdušnici, průdušinkách, samaotných plicních sklípcích nebo plicních cévách. Jsou odděleného pohlaví a vývoj probíhá buď přímo nebo přes mezihostitele. Vajíčka nebo larvy se dostávají do průdušnic a jsou spolu s hlenem vykašlávány z plic. Následně jsou definitivním hostitelem spolknuty a procházejí přes celý trávicí trakt a s trusem do vnějšího prostředí. Druhy s přímým vývojem se na povrchu půdy několikrát svlékají a poté larvy vylezou na trávu, s kterou jsou pozřeny definitivním hostitelem.
Larvy druhů s nepřímým vývojovým cyklem vyhledávají vhodného mezihostitele, do něho pronikají na pastvině. Nejčastěji to bývají plži rodů Helicella, Theba, Abida, Zebrina, Arianta genera, nebo žížaly. V mezihostiteli se 2× svlékají, vyvíjí (12-14 dní) a postupně se stávají infekční larvou třetího stádia. Jakmile zvíře na pastvě pozře s trávou plže, larva se uvnitř hostitele vyvine do čtvrtého stádia, následně pronikne střevní stěnou a cestuje krví do plic, kde hlísti pohlavně dospívají a migrují dle druhu buď do plicních sklípků, průdušinek nebo až do průdušnice. Zde kopulují a produkují vajíčka či rovnou larvy. Plicnivky mají malou ústní kapsuli, samci mají vyvinutou kopulační burzu i párové spikuly. Nejvýznamnější zástupci plicnivek jsou z těchto čeledí: Dictyocaulidae, Protostrongylidae, Angiostrongylidae, Crenosomatidae, Filaroididae a Metastrongylidae
Kokcidie
Zástupci rodu Eimeria jsou intracelulární prvoci způsobující velmi časté akutní až perakutní onemocnění trávicího traktu zvířat. Rozmnožují se ve sliznici střevního traktu, porušují jeho funkčnost, narušují absorpci živin a způsobují tím dehydrataci hostitelského organizmu, ztrátu krve, zvýšenou vnímavost k jiným patogenům. Dále vyvolávají rozpad střevní sliznice a působí tím krvácení do lumina střeva. Výskyt prvoka Eimeria v chovech způsobuje vážné klinické příznaky, jako je průjem, oslabení organismu, únava, ztráta chuti k jídlu, které často vedou až ke smrti jedince. Toto vše může způsobit v chovech nemalé ekonomické ztráty. Zástupci rodu Eimeria patří mezi jednohostitelské kokcidie. K přenosu oocyst dochází fekálně-orální cestou. Prepatentní perioda je u různých druhů eimerií odlišná. Pohybuje se v rozmezí od 7 do 27 dní. Ovce a kozy nejčastěji infikují druhy Eimeria ovina, Eimeria ahsata a velmi patogenní Eimeria intricata. K protozoálním infekcím, vyvolaným kokcidiemi rodu Eimeria, jsou vnímavější především jehňata a kůzlata.
Jaké jsou typické příznaky napadení zvířete parazity?
- Hubnutí
- Průjem
- Hrubá srst způsobená nedostatkem živin
- Apatie
- Slabost
- Anémie
- Horečka nebo v pozdních stádiích onemocnění chladné končetiny a uši
- Rychlé dýchání (plicnivky)
- Kašel (plicnivky).
Kdy je vhodné podat antihelmintika?
Léčebná doporučení se v průběhu let měnila. Současné doporučení je léčit pouze v případě potřeby a pouze zvířata, která to potřebují. Z toho vyplývá potřeba testování. Mezi běžné doby testování patří období před porodem a při odstavu. Nalezení vajíček parazitů pod mikroskopem nutně neznamená léčbu napadených zvířat. Například plicnivky a jaterní motolice by měly být léčeny vždy, když jsou nalezena vajíčka, ale u vlasovky slezové a kokcidií se doporučuje léčit pouze při vysoké zátěži.
Tab.č.1: Limity používané pro stanovení ošetření proti parazitům
| Motolice jaterní | libovolný počet vajíček |
| Vlasovka slezová | libovolný počet vajíček |
| Plicnivky | >500 vajíček ve výkalech |
| Kokcidie | >1,000 vajíček ve výkalech |
Důvodem je to, že léčba při nízkém zatížení plicnivkou ovčí a kokcidií může zvýšit šanci, že si paraziti vyvinou rezistenci vůči lékům. Mít vnímavé parazity v prostředí pomáhá kontrolovat populaci odolných parazitů, protože se páří s vnímavými parazity. U vlasovky slezové může jednoduchá vizuální prohlídka očí určit, zda jsou zvířata zamořena vysokou zátěží parazity. Zvířata, která kvůli krvesajícím parazitům ztrácejí hodně krve, vykazují bledé sliznice v některých oblastech těla, jako jsou dásně, hráze a pod víčky. Ovce a kozy by měly mít růžové sliznice. Pokud jsou tyto tkáně bledé, je to pravděpodobně kvůli ztrátě krve.
Tab.č.2: Účinné látky schválené pro léčbu ovcí a koz
| Motolice jaterní | Plicnivky | Vlasovka slezová | Kokcidie | |
| Abendazol | X | X | X | – |
| Ivermectin | – | X | X | – |
| Levamisol | – | X | X | – |
| Moxidectin | – | – | X | – |
| Lasalocid | – | – | – | X |
| Decoquinate | – | – | – | X |
zdroj: A. Villarroel, Internal Parasites in Sheep and Goats
Liver Fluke in Sheep and Goats (https://wormboss.com.au/flukes-of-sheep-and-goats/liver-fluke/)
Bc. B. I. Uhlířová, Endoparazitární infekce ovcí a koz v různých podmínkách chovu, 2013
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
