Obecně lze za krmivo považovat produkty minerálního, rostlinného nebo živočišného původu a jejich průmyslového zpracování a stejně tak i jednotlivé krmné suroviny organického a anorganického původu určené pro výživu.
Mezi základní rozdělení krmiv patří dělení na krmiva objemná a jadrná:
Objemná krmiva:
Pro tuto skupinu je charakteristické, že obsahují v 1kg sušiny koncentraci živin nižší než 6,5MJ NEL a zároveň mají vyšší obsah vlákniny. Tvoří základ krmné dávky pro přežvýkavce a koně.
Podle obsahu sušiny se mohou dále dělit na:
Suchá – mají obsah sušiny vyšší než 85% a obsah vlákniny kolísá od 20 do 35% a tím je i snížena stravitelnost živin. Patří sem seno a sláma.
- Seno je vůbec nejdůležitější objemné krmivo a tvoří základ krmné dávky většiny hospodářských zvířat kromě prasat a drůbeže. Může být vojtěškové, luční či jetelové nebo např. luční s různým podílem jetelovin. Jako u všech pícnin, i u sena je jeho kvalita závislá na vegetační fázi při sklizni a dále pak na podmínkách sušení. Přemoknutím se kvalita výrazně snižuje.
Foto č. 1 Seno
- Sláma se používá především na podestýlání, ovšem lze ji nalézt v některých krmných dávkách k zajištění dostatku vlákniny. Díky nízké výživné hodnotě ji lze použít u obézních zvířat jako částečnou náhradu za seno.
Foto č. 2 Sláma
Šťavnatá – obsah sušiny dosahuje max. do 50%. Patří sem zelená píce, siláže, okopaniny a pastva. Jejich stravitelnost je ovlivněna vegetačním stádiem rostlin v době sklizně, případně technologickými faktory během výroby.
- Zelená píce tvoří základ letní krmné dávky převážně v podmínkách drobnochovu. Nejvyšší koncentraci živin dosahují porosty před květem a při časném kvetení. Poté už stoupá obsah vlákniny na úkor stravitelnosti. Na přechod na zelené krmení je nutný postupný návyk u všech hospodářských zvířat.
Foto č. 3 Zelené krmení – vojtěška setá
Foto č. 4 Zelené krmení – jetel inkarnát
- Siláže patří mezi konzervovaná krmiva na principu přeměny sacharidů na kyselinu mléčnou a propionovou. Pokud zamezíme přístupu vzduchu, lze je takto uchovat velmi dlouho. Nejčastěji se silážuje kukuřice, vojtěška nebo jetelotravní směsky. Výživná hodnota siláží bývá nižší než má použitá plodina. V krmných dávkách skotu zastupují 50-90% sušiny a její kvalita má tak vliv kromě užitkovosti a zdravotního stavu zvířat rovněž na ekonomiku.
Foto č. 5 Siláž
Foto č. 6 Siláž – správné odebírání krmiva
Foto č. 7 Siláž – ukázka silážní jámy v USA
Foto č. 8 Senáž
- Okopaniny se zařazují do krmné dávky převážně v zimním období. Jsou to šťavnatá, lehce stravitelná krmiva s vysokým obsahem živin. V krmné dávce zvyšují její chutnost, případně jimi lze doplnit deficit energie a snížit tak množství jadrných krmiv. Před zkrmováním musí být očištěné od zeminy a upravené na menší sousta, aby nedocházelo např. k ucpání jícnu. Nejčastěji se zkrmuje řepa a v chovech prasat a drůbeže i brambory.
Jadrná krmiva:
Někdy rovněž označována jako koncentrovaná pro svůj vysoký obsah živin. Mohou být rostlinného i živočišného původu. Mají vyšší koncentraci energie než objemná krmiva (více než 6,5 MJ NEL) a nižší obsah vlákniny (do 18%) v 1kg sušiny. Jejich význam je v doplnění chybějících živin v krmné dávce, které nejsou dodány objemnými krmivy. Patří sem obiloviny, luštěniny a krmné zbytky převážné výroby potravinářských podniků.
- Obiloviny se vyznačují se vysokým obsahem energie ve formě škrobu. Obsahují průměrně kolem 10% N-látek. Tvoří základ krmné dávky pro drůbež a prasata. U koní a přežvýkavců slouží pouze jako doplněk chybějících živin v krmné dávce. V krmných směsích jsou zastoupeny v množství 30-70%. Mezi o nejběžnější obiloviny patří kukuřice, pšenice, žito, tritikale, ječmen, oves.
Foto č. 9 Šrot
- Luštěniny patří mezi bohatý zdroj bílkovin, jejichž obsah je asi 3-4x vyšší než u obilovin. Ovšem zrna luštěnin jsou hůře stravitelné a mohou ve větším množství působit trávicí problémy v podobě nadýmání. Mezi nejrozšířenější luštěniny patří sója, obsahující velmi kvalitní bílkoviny a rovněž vysoký obsah tuku, kolem 17%. Nejčastěji se zkrmuje ve formě sojového extrahovaného šrotu.
- Průmyslová krmiva vznikají při zpracování zemědělských produktů nebo jako vedlejší produkty z provozů jako je pivovarnictví, lihovarnictví, cukrovarnictví atd. Ze všech těchto provozů vznikají např. cukrovarské řízky, melasa, sladový květ, otruby, pokrutiny.
Ing. Marcela Otrubová
Foto: redakce
www.agropress.cz
