Současná populace dojených krav je výsledkem dlouhodobé selekce především na zvýšení mléčné užitkovosti. Což se úspěšně zadařilo, ovšem na úkor kapacity přijmu sušiny, jejíž nedostatečný příjem je často hlavní příčinou negativní energetické bilance a s tím souvisejících komplikací. Mezi ty nejčastější patří úspěšnost zabřezávání související s tělesnou kondicí dojnice. Reprodukce je v chovech mléčného skotu všeobecný problém a je nejčastějším z důvodů vyřazení dojnice z chovu.

Graf.č.1: Důvody vyřazení dojnic holštýnského plemene z chovu

graf-bcs

 

Metoda sledování tělesné kondice poukazuje na momentální výživný stav v souvislosti s energetickým metabolismem, který úzce souvisí s již zmiňovanou NEB.  Tělesná kondice se hodnotí na pětibodové stupnici s rozlišením na 0,5 – 0,25 bodů. Sledované oblasti jsou místa s bezprostředním kostním podkladem jako je oblast zádě, kořen ocasu a bedra. Často používaná zkratka je BCS z anglického Body Condition Scoring. Podrobněji je tělesná kondice rozebrána v tomto článku.

Tělesná kondice může ovlivnit jak průběh porodu, tak i následnou užitkovost a další reprodukci plemenice.

Kdy a proč sledovat tělesnou kondici?

Z hlediska užitkovosti a další reprodukce je klíčovým obdobím doba porodu. Proto je nutné sledovat BCS krav již v době zasušování a učinit příslušná opatření pokud nejsou v odpovídající kondici. Krávy pod 3 body je vhodné dříve přeřadit na tranzitní krmnou dávku s podílem jádra, kterou budou dostávat po porodu. Nejvýznamnějším obdobím sledování tělesné kondice je tvz. tranzitní období.

Po prvním otelení kráva nadále roste, proto u ní může docházet ke zvyšování hmotnosti, ale tělesná kondice může klesat.

Prvotelky mívají vývoj tělesné kondice vyrovnanější než na dalších laktacích. V dalších fázích laktace se sleduje již jen podíl zvířat s velmi nízkou nebo naopak vysokou kondicí jako ukazatel  vyváženosti krmné dávky. V tomto období je jakákoliv řešení tělesné kondice u jednotlivých zvířat často náročné vzhledem k organizaci stáda a přesunu zvířat mezi skupinami.

Jak může tělesná kondice ovlivnit reprodukci?

Změna tělesné kondice po porodu jde ruku v ruce s negativní energetickou bilancí, která ovlivňuje průběh folikulogeneze, kvalitu oocytu a vývoj embrya. U dojnic s kondicí v rozmezí 1-2 je pozorován oddálený nástup ovariální aktivity doprovázené poruchou žlutého tělíska a jeho nedostatečnou funkcí, což může vést až k neplodnosti, podobně jako u dojnic s kondicí na horní hranici stupnice, to je mezi 4-5. U těchto krav je zvýšené riziko, že v poporodním období budou přijímat málo krmiva.

Celkové ztráty hmotnosti by během 60-90 dnů po porodu neměli překročit 70-80 kg.

Prudké snížení kondice, podobně jako nízká kondice sebou nese problémy s plodností v podobě tiché říje, ovariálních cyst,  případně nedostatečnou aktivitu žlutého tělíska. Naopak velký nárůst tělesné kondice v tranzitním obdobím může vést ke ketózám, sníženému přijmu krmiva, snížené produkci  a zhoršení reprodukčních ukazatelů. Zvýšená ztráta tělesné kondice prvních 45 dní po otelení bývá spojena s prodlouženou servis periodou, intervalem a nízkým podílem zabřezávání.

 

Doba trvání snižování BCS

Průběh změn BCS v mezidobí lze charakterizovat jako inverzní laktační křivku, kdy se hodnoty BCS od porodu postupně snižují a svého minima dosáhnou mezi 40.-100. dnem laktace, kdy naopak laktační křivka vrcholí. Poté následuje období obnovování vyčerpaných tukových rezerv spojená s poklesem laktační křivky.

Běžné rozmezí ztráty BCS po porodu je v rozmezí 0,5-1,5 bodu.

Délka a výše ztráty BCS je výrazně ovlivněna BCS v době porodu. U tučnějších krav jsou ztráty vyšší než u těch hubených. S klesající kondicí klesá i kvalita ovulujících folikulů, proto je obecným požadavkem, aby měla kráva v době zapouštění kondici alespoň 2,5 bodu a už by se neměla dále snižovat. Jak již bylo zmíněno výše, s každým poklesem kondice klesá i úspěšnost zabřeznutí.  Z výsledků studie sledování změn tělesné hmotnosti a následnou užitkovostí je zřejmé, že nárůst tělesné kondice o jeden bod v období  stání na sucho a porodem znamenal nárůst užitkovosti o 570 kg během prvních 120 dní laktace. Vyšší nárůst kondice v tomto období naopak znamenal snížení produkce.

K vyřazení dojnice z důvodu poruch plodnosti dochází pokud reprodukční ukazatele vykazují stagnaci, případně zhoršení. Ze 60% je to způsobeno nedostatky v organizaci reprodukce a zbylých 40% je ovlivněno nesprávnou výživou. Špatná reprodukce způsobuje velké ekonomické ztráty podniku, které jsou způsobené nízkou produkcí telat a následně pak mléka a s tím spojený větší nákup inseminačních dávek z důvodu neúspěšného zabřezávání.

Text: Ing. Marcela Otrubová

zdroj: Aulichová, T., Vliv výživy na reprodukci skotu, 2017,

Vacek, M., Stádník, L.,Sledování tělesné kondice skotu při řízení vysokoužitkových stád, 2007