Současný systém plošného zaprahování dojnic vznikl v 70-tých letech jako odpověď na špatnou hygienickou kvalitu mléka a vysoké % zánětlivých onemocnění v prvních fázích laktace. V podstatě to byl důsledek stoupající produkce zvířat a nerentabilnosti dojení v závěru laktace, při nízké užitkovosti. Tzn. Zvířata se nezaprahovala až ve chvíli kdy už téměř nic nedojila, ale bylo nutné je zaprahnout dříve z důvodu blížícího se porodu, nebo zmíněné nerentabilnosti produkce. Tím ovšem byl porušen přirozený cyklus, mléčná žláza se vždy zcela neuzavřela a během suchostojného období se mohla infikovat. Plošná aplikace ATB při zaprahnutí tento problém, při správné volbě přípravku a dobrém managementu na čas vyřešil.
Koncept SDCT (Selective Dry Cow Therapy) může být tedy založen v zásadě na dvou zcela odlišných přístupech, ale i na jejich kombinaci. V prvním případ se řídíme podle výsledků faremní kultivace ve druhém případě podle naměřeného počtu somatických buněk v mléce.
Kultivace směsného nebo čtvrťového vzorku mléka
Obecně vzato, metodika SDCT založená na kultivaci směsného, nebo čtvrťových vzorků mléka, je jednodušší. Neboť prostě platí, že při jakékoli pozitivitě, je indikováno použití ATB. V případě řady patogenů (ale zdaleka ne všech), je možné zaprahnout pomocí léčiv pouze infikované čtvrtě a neinfikované čtvrtě nechat bez léčiv. Proto v řadě chovů kultivují nikoli směsný vzorek, ale čtvrťové vzorky. Takový postup však předpokládá použití levného kultivačního média, které umožní ekonomickou rentabilitu takového systému. Dále je ale třeba aplikovat OL na celé vemeno, a nikoli pouze na léčenou čtvrť. Systém je spolehlivý až do chvíle, než se v chovu objeví Staphylococcus aureus (SA). Tato bakterie se totiž vyznačuje značnou schopností latence. Může být tedy v organizmu (mléčné žláze) přítomna, aniž by zvíře vykazovalo klinické příznaky, nebo zvýšené somatické buňky a vylučuje se pouze v případě kdy je z nějakého důvodu oslaben imunitní systém, nebo, typicky, po porodu. A v tu chvíli jej máme šanci zachytit kultivačně, jinak ne. Problém ale spočívá v tom, že řada chovatelů neví že mají chov SA+ protože tuto bakterii nezachytili z různých důvodů. Z naší zkušenosti vyplývá, že takových chovů je poměrně hodně.
Staphylococcus aureus – patogeneze, diagnostika a léčba
Vyhodnocování počtu somatických buněk z KU
Druhý koncept SDCT spočívá v pečlivém vyhodnocování počtu somatických buněk (SCC) z KU. K tomu je však třeba mít specializovaný software, kde si nastavíte parametry sledování. Nelze se tedy orientovat pouze podle posledního měření. A opět speciálně v chovech SA+ je tato metodika velmi problematická, ale při správné implementaci použitelná.
Tento systém je však obecně více problematický než metoda založená na kultivaci, neboť se literatura stále neshoduje na tom, jaké mají být hraniční SCC v rozhodovacím stromě. Dokonce i údaje pro zdravou dojnici se pohybují v rozmezí 50 – 150 tis. somatických buněk na mililitr.
Tento systém, má ale z mého pohledu jeden základní nedostatek. V případě že se chovatel řídí pouze vysokým SCC a neví jaká bakterie jej způsobila, připravuje se o jedinečnou možnost úspěšné a relativně levné léčby patogenů, které vyžadují kromě aplikace do vemene i injekční aplikaci do svalu. Jedná se především o chronické formy infekce S. uberis, S. aureus a Serrtia. Největší šance vyléčit tyto infekce je právě v období stání na sucho.
Nicméně ať již chovatel používá jakoukoli z těchto metod nebo jejich kombinaci, je vždy základním předpokladem mít zmapované stádo ohledně patogenů, které se zde vyskytují týká, tedy jejich diagnostiku, terapii a prevenci.
Metoda faremní kultivace a její správné používání je tedy jedna z naprosto základních podmínek při aplikování jakéhokoli systému SDCT.
Jelikož je téma selektivního zaprahování více než aktuální, vznikl proto na jaře letošního roku cyklus seminářů na téma Produkce a reprodukce – dva základní pilíře úspěchu ve stáji a zároveň zásadní výzvy na mléčné farmě pořádaný Zemědělským Svazem České republiky. Zásadní body ze semináře týkající se produkce představíme v několika následujících příspěvcích.
Text a foto: MVDr. Petr Slavík, Ph.D
foto: pixabay.com
Selektivní zaprahování dojnic z pohledu legislativy
www.agropress.cz
