Za posledních 10 let pozorujeme strmý nárůst rezistence patogenních bakterií vůči běžně používaným antibiotikům ve všech vyspělých zemích a to jak v humánní tak veterinární medicíně. V důsledku toho vzniká řada návrhů a pak legislativních norem pokoušející se na tento problém nějak reagovat. Od 1.3.2022 začala v Evropské unii platit nová legislativa upravující mimo jiné používání antibiotik u zvířat. Pro léčbu zvířat to znamená že již není možné používat antibiotika (ATB) preventivně. Ale tato evropská legislativa zapovídá například i používání léčiv jakkoli jinak než je uvedeno v příbalovém letáku, tedy kombinovat, veterinární léčivé přípravky, navyšovat dávku, nebo prodlužovat dobu léčby. Na to reagovala naše národní legislativa tím, že se snažila některá ustanovení zmíněné evropské směrnice vyložit podrobněji, zkrátka upravit je pro naši národní potřebu.
Od prosince 2022 tedy platí novela zákona o léčivech, která opět přináší novinky a změny v možnosti používání antibiotik a s tím související správné nastavení ochranné lhůty (OL).
Velkou otázkou v tomto směru je zaprahování zvířat na počátku období stání na sucho. Některé státy jako například Dánsko či Holandsko dokonce postavilo plošné zaprahování „mimo zákon“. Tzn. Chovatelé v těchto státech nemohou plošně zaprahovat krávy pomocí ATB. U nás se plošné zaprahování prozatím nebere jako prevence, ale je nutné aby měl chovatel na své farmě nějaký systém, na základě kterého zdůvodní proč používá antibiotika tak jak je používá.
V dohledné době také bude zřejmě hotová národní metodika, která bude definovat co je zdravé a co je nemocné zvíře (ve smyslu zdraví vemene) a co tedy je kurativa a co prevence (opět z hlediska použití zaprahovacích přípravků).
Pod tlakem těchto okolností a dále též z důvodu zvyšujících se cen antibiotických přípravků ve spojitosti s narušením obchodních řetězců a časté jejich nedostupnosti, se velmi rychle rozvijí systém tzv. selektivního zaprahování dojnic (SDCT). Který je založen na tom, že ATB se aplikují pouze zvířatům, která to opravdu potřebují z důvodu přítomnosti patogenů v jejich mléčné žláze.
Z pohledu praxe nutno myslím podotknout, že je to z výše uvedených důvodů směr správný a při správném pochopení a zvládnutí systému přinese chovatelům nemalé benefity.
Řada chovatelů již v minulosti implementovala systém individuálních kultivací zvířat, která jde aplikovat jak v případě již propuklého onemocnění tak v případě prevence. To je již samozřejmě veliký pokrok a s přehlednými informacemi z takových kultivací lze již více méně efektivně pracovat. Nicméně je nutno velmi důrazně upozornit, že ať už si chovatel vybere jakoukoli metodiku, neobejde se to bez dokonalé znalosti stáda z hlediska výskytu různých patogenů, jejich dynamiky a chování.
Zkrátka přechod na selektivní zaprahování vyžaduje přípravu stáda ale i pracovníků. Z našich zkušeností z terénní praxe stále vyplývá, že bohužel většina uživatelů faremní kultivaci stále ne zcela rozumí (tedy ve smyslu toho co může konkrétní vzorek o zvířeti říci a jak pracovat s konkrétními nálezy).
Obecně platí, že mastitida je infekční onemocnění a jako každé jiné infekční onemocnění podléhá jistým zákonitostem šíření. Tyto zákonitosti se odvíjí od třech základních faktorů, z nichž každý je determinován jinými charakteristikami. Jedná se o patogena a jeho vlastnosti, prostředí a jeho vlastnosti a makroorganizmus a jeho vlastnosti. Jejich vzájemné ovlivňování způsobuje, jak to v tom chovu vypadá a jakým způsobem ty dané bakterie mají nebo nemají šanci se šířit. Bakterie se mohou lišit i v rámci jednoho podniku. Proto nelze stanovit jednotný postup. Vždy je nutné vycházet z individuálních podmínek dané farmy. A dále z popsaného vyplývá, že všechny tři faktory nejsou stálé. Naopak jejich vzájemné ovlivňování se mění – je dynamické. To znamená, že i situace v daném chovu se po stránce mastitidní epidemiologie neustále mění.
Přesto však, známe-li základní epidemiologické zásady je výskyt mastitid predikovatelný a můžeme kombinací léčebných a preventivních zásahů na určitých místech velmi efektivně mastitidní riziko řídit. Nicméně je tedy mylná myšlenka, že zavedeme nějaký léčebně-preventivní systém a tím pádem jsme problém vyřešili, neboť se podle něj bude příštích 20 let pracovat.
Jelikož je téma selektivního zaprahování více než aktuální, vznikl proto na jaře letošního roku cyklus seminářů na téma Produkce a reprodukce – dva základní pilíře úspěchu ve stáji a zároveň zásadní výzvy na mléčné farmě pořádaný Zemědělským Svazem České republiky. Zásadní body ze semináře týkající se produkce představíme v několika následujících příspěvcích, z nichž první – úvodní je uveden výše.
text: MVDr. Petr Slavík, Ph.D.
zdroj: pixabay.com
www.agropress.cz
