První chovatelské záznamy pocházejí ze 13.století. Avšak chovatelství jako takové se začalo rozvíjet až v 19. století, kdy vznikla plemena moravský modrý a český strakáč. Největší rozvoj nastal mezi oběma světovými válkami a v době poté, kdy vznikla řada dalších plemen, která jsou v současné době zařazena do genových zdrojů.
Graf č.1 Vývoj početních stavů plemen králíků zařazených do genových zdrojů
Mezi genové zdroje patří v současnosti tato plemena:
1) Český strakáč
V roce 1997 bylo do genových zdrojů zařazeno 66 chovů ve všech barvách.
Český strakáč patří mezi nejznámější a nejstarší plemena králíků – vyšlechtěn byl již v 18. století. Vyniká bílým zbarvením s kresbou na hlavě, úhořím pruhem a skvrnami na bocích těla. Mláďata ve vrhu mohou být bílá nebo černá. Patří mezi středně velká plemena s hmotností 3,5-4 kg. Je to plemeno slabšího růstu, které dobře využívá objemná krmiva a je velmi skromné v rámci potřeby na jadrná krmiva. V současné době patří mezi nejvíce chovaná plemena v České republice.
Zdroj foto: ZDE
2) Český albín
Českého albína vyšlechtil prof. dr. Josef Žofka z Kladna po první světové válce za použití divokých králíků, moravských modrých a bílých belgických obrů.
Český albín je označován za plemeno s vysokou užitkovostí, dobrou růstovou schopností a jatečnou výtěžností. Hlavním plemenným znakem je bílá, hustá srst se stříbrnými pesíky a růžové oči s karmínovu panenkou. Je to středně velké plemeno o hmotnosti 4,5-5 kg, které vyniká vysokou plodností a jatečnou výtěžností.
Zdroj foto: ZDE
3) Český červený
Český červený je uznané plemeno od roku 1959. Patří mezi menší plemena – dosahuje hmotnosti kolem 2,5-3 kg. Plodnost tohoto plemene odpovídá typickému malému plemeni. Počty malých králíčat se pohybují kolem 5,5 ve vrhu. Barva srsti je výrazná žlutočervená a lesklá.
Ještě v roce 2000 byl v genetických zdrojích registrován pouze jediný králík tohoto plemene.
Zdroj foto: ZDE
4) Český luštič
Český luštič patří mezi nejmladší plemena, které bylo vyšlechtěno během let 1955-1960. Je to střední plemeno o hmotnosti 3,5-4,5 kg. Barva krycího chlupu je charakteristickým znakem. Základní je písková barva, která je unikátním genotypem pro toto zbarvení. Na této barvě je velmi jemný šedomodrý nádech znatelnější na místech s kratší srstí – nosní partie, okolí očí, spodní část končetin a pírko, který dává dojem výsledného světle žlutého zbarvení. Zájem chovatelů při šlechtění českého luštiče byl kladen vždy na exteriérové znaky. Plemeno vyniká velmi dobou plodností i dobrou kvalitou masa při malém podílu kůže na jatečném králíku. V průměru je na každou králíci registrováno 6 králíčat.
Zdroj foto: ZDE
5) Český černopesíkatý
Český černopesíkatý je další z mladších plemen králíků, které bylo uznáno v roce 1975. Patří mezi malá plemena o hmotnosti 2,5-3,2 kg. Typickým plemenným znakem je opět barva, která má být bílá po celém těle s šedoplavým nádechem vzniklý tmavými až černými konečky pesíků. Počty narozených králíčat se pohybují okolo 5,3 až 5,8 ve vrhu. Podíl odchovaných králíčat je nejvyšší mezi národními plemeny, a to 95 a více %.
Zdroj foto: ZDE
6) Moravský modrý
Moravský modrý byl vyšlechtěn zhruba před 100 lety na Moravě. Moravský modrý je nejstarším národním plemenem historicky vzniklým na území Moravy. Jsou to králíci, kteří dosahují v dospělosti hmotnosti přes 5 kg, někteří jedinci dosahují hmotnosti 7 kg. Barva srsti je šedomodrá. Plemeno se reprezentuje širokým mohutným a dlouhým tělem. Vyniká dobrou plodností i přírůstky živé hmotnosti.
Oblíbenost moravského modrého byla a je podmíněna i užitkovými vlastnostmi v chovech běžných chovatelů, přizpůsobením podmínkám prostředí a zejména krmivovým možnostem.
Zdroj foto: ZDE
7) Moravský bílý hnědooký
Moravský bílý hnědooký patří mezi nejméně rozšířené plemeno. Nesetkáme se s ním ani na okresních výstavách, ale spíš až na výstavách celostátních. Typickým znakem plemene je bílé zbarvení srsti a tmavě hnědá duhovka s černou zornicí.
www.agropress.cz
