Mastitidy patří k nejčastějším a rovněž ekonomicky nejvýznamnějším onemocněním, často i z důvodu nevhodné léčby. Ne vždy je totiž nutné léčit zánět pomocí antibiotik. Patogenům ve stáji čelí všechny kategorie zvířat ať už jsou to telata, dojnice nebo suchostojné krávy a je takřka nemožné se s nimi nepotkat. V souvislosti s mastitidami je pro dojnice nejkritičtější místo vstupu infekce strukový kanálek, kudy se patogeny dostávají do vemene. To se může stát buď ve stáji při kontaktu s podestýlkou či výkaly nebo na dojírně nesprávnou rutinou dojení, kdy se struky dostatečně nečistí a zůstanou vlhké.
Není patogen jako patogen
Ve stájovém prostředí se nachází nepřeberné množství různých druhů bakterií, které za běžných podmínek zvířatům nikterak neškodí. Ovšem s jejich zvýšeným výskytem hrozí i vyšší riziko přenosu. K tomu může docházet několika způsoby:
-> prostřednictvím zaměstnanců
-> dojícím strojem
-> nesprávným použitím utěrek na hygienu vemene
-> přenosem z vnějšího prostředí
Bakterie způsobující mastitidu lze rozdělit podle několika kritérií:
Podle mikrobiologického rozdělení se označují jako:
- G + (gram pozitivní)
- Staphylococcus aureus
- Streptococcus agalactiae
- Streptococcus uberis
- Streptococcus agalactiae
- Prototheca
- Mycoplasma
- G – (gram negativní)
- E. colli
- Klebsiella
- Serratia
Pozn.: (toto označení vychází ze zabarvení nebo nezabarvení buněčné stěny při Gram barvení)
Mnohem významnější rozdělení z hlediska dalšího přenosu a léčby je na: bakterie vázané na kůži (kontaginózní) a bakterie enviromentální
-> Kontaginózní (vázané na kůži)
Tyto bakterie přežívají pouze v organismu, ale mimo něj pouze krátkou dobu. Jsou sice vysoce nakažlivé, ale záněty způsobené těmito původci nejsou časté. Nakažená dojnice působí jako zdroj infekce, a proto je nutné s ní zacházet tak, aby se zabránilo přenosu. K tomu může dojít prostřednictvím dojiček nebo dojícího zařízení, jelikož jejich zdrojem je infikované mléko.
Mezi nejvýznamnější původce v této skupině patří Staphylococcus aureus a Streptococcus aglactiae. Zatímco Str. agactiae žije pouze ve vemeni a velmi dobře reaguje na léčbu, St. aureus se může vyskytovat kdekoliv v těle a jeho léčba je často neúspěšná. Podmínkou je dojit postižená zvířata nakonec, jelikož dochází k přenosu mlékem a dojícím zařízením.
-> Enviromentální
Tento typ bakterií se nachází ve velkém množství všude v životním prostředí krav – podestýlka, půda, výkaly. Tady se i množí, ale pokud se dostanou do vemene, jsou schopny se rychle adaptovat a způsobovat záněty. K jejich utlumení v prostředí je nutné eliminovat rizikové faktory. Do této kategorie spadá např. koliformní bakterie jako je E. colli a Klebsiella a dále pak Streptococcus uberis a Streptococcus dysgalactiae.
Jak tedy orientačně zjistit původce?
K orientačnímu zjištění původců a zvolení správného postupu léčby lze určit pomocí kultivace vzorku mléka. Odebrané mléko se kultivuje na komerčně vyráběné kultivační půdy, které se umístí na 24 hod. do termostatu a po uplynutí této doby se odečítá výsledek. Principem je využití selektivních půd, které podle vzhledu a růstu kolonií pomohou určit o jakého patogena se jedná. Ty jsou rozděleny na 3 sektory (G – původci, Streptokoky, Stafylokoky). Tato metoda poskytuje rychlý výsledek dostupný již za 24 hod.
-> G – : antibiotika se nepodávají. Tyto bakterie navozují mohutnou imunitní odpověď organismu, která vede k likvidaci patogenů a postižená čtvrť se sama vyhojí.
-> G + : léčí se antibiotiky
Přínos faremní kultivace:
- použití cílených antibiotik a jejich nižší spotřeba
- snížení rizika vzniku rezistence
- snížení výskytu reziduí inhibičních látek v mléce
www.agropress.cz
