Dne 26. dubna 2026 se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby (VÚŽV) narodila vůbec první jalovice genového zdroje počatá metodou in vitro fertilizace (IVF). A právě dnes, 3. července 2026, dokončuje období mléčné výživy.
Jde o živý důkaz toho, že moderní metody asistované reprodukce mohou sehrát klíčovou roli v záchraně původních linií hospodářských zvířat. Jalovička náleží k původním liniím českého strakatého skotu. Zástupci původních linií ČESTRů jsou chováni v nukleovém stádě na experimentální farmě VÚŽV v Netlukách jako součást tzv. in situ ochrany genetických zdrojů. Narození této jalovičky je historickým krokem a jejím posláním je pomoci uchovat genofond linie Lucián, která by jinak mohla z populace nenávratně zmizet.
Malá jalovička s velkým příběhem
Za číslem CZ101641911 se skrývá jalovička, která je skutečně výjimečná – její příběh začal dávno před narozením v laboratoři (v inkubátoru a v tekutém dusíku). Po narození se jejím prvním domovem stala venkovní individuální boudička (VIB), kde vyrůstala za naprosto stejných podmínek odchovu jako ostatní telata narozená na farmě.
Za jejím příběhem stojí dvě krávy, z nichž každá splnila svou roli na jedničku – dárkyně oocytů a příjemkyně embrya (101344), jež se stala „živým inkubátorem“ pro tento výjimečný nový život.
Právě dnes, v pátek 3. července 2026, dokončuje jalovička spolu s několika stejně starými vrstevníky období mléčné výživy. Všechna tato telata jsou odstavena a přesunuta z individuálních boxů do „telecí školky“. Pro naši jalovičku je to další milník v jejím zatím krátkém, ale výjimečném životě.
Co je in vitro fertilizace a proč na ní záleží
In vitro fertilizace (IVF) patří mezi nejpokročilejší metody asistované reprodukce skotu. Celý proces se skládá z několika navazujících kroků: in vitro maturace nezralých oocytů (IVM), samotného oplození ve zkumavce (IVF) a následné kultivace vzniklých embryí v inkubátoru (IVC). Teprve po úspěšném absolvování všech tří fází je embryo připraveno k přenosu do příjemkyně, případně ke kryokonzervaci a uchování pro pozdější využití. Tato metoda umožňuje získat potomky od geneticky cenných jedinců způsobem, který by při přirozeném rozmnožování nebyl vůbec možný anebo by byl krajně obtížný.
Oocyty pro IVF se získávají technikou OPU (ovum pick-up) – tedy transvaginální ultrazvukovou aspirací folikulů přímo z vaječníků živé dárkyně. Jedná se o miniinvazivní zákrok, při němž se tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou aspirují folikuly o minimálním průměru přibližně 2 mm a z nich získané oocyty putují přímo do laboratoře. Od zdravé, přirozeně cyklující dárkyně bez hormonální stimulace lze získat průměrně 3-5 oocytů, hormonální stimulací lze tento počet výrazně zvýšit.
Druhou možností je aspirace oocytů z vaječníků odebraných přímo na jatkách. Tato cesta přichází v úvahu tehdy, kdy je geneticky cenné zvíře ze zdravotních důvodů nuceno opustit chov. Právě tento případ nastal i u „naší dárkyně“. A právě díky tomu nezanikla její genetická výbava s ní, ale mohla „zůstat živá“ v genofondu a přispět k diverzitě populace českého strakatého skotu
Celý proces OPU-IVP (Ovum Pick-Up – In Vitro Production) – od odběru oocytů přes oplození až po přenos embrya – představuje v současnosti jeden z nejefektivnějších nástrojů moderního šlechtění a ochrany genetických zdrojů skotu.
Od oocytu k embryu: co se dělo v laboratoři
Celý proces úspěšně proběhl v laboratoři biologie reprodukce VÚŽV. Po aspiraci oocytů z vaječníků dárkyně následovala jejich laboratorní maturace, oplození a kultivace v inkubátoru. Vzniklá embrya pak prošla dalším klíčovým krokem – kryokonzervací.
Kryokonzervace embryí je metoda dlouhodobého uchovávání biologického materiálu při extrémně nízkých teplotách v tekutém dusíku (−196 °C). Správně kryokonzervované embryo může být uchováno po desetiletí bez ztráty své životaschopnosti a kdykoliv použito k přenosu. Právě tato vlastnost dělá z kryokonzervace nezbytný nástroj pro záchranné programy genetických zdrojů – umožňuje totiž „zastavit čas“ a uchovat genetickou informaci pro budoucí generace.
Embrya byla vyprodukována dne 6. května 2025 a kryokonzervována pro pozdější použití. Dne 30. července 2025 pak Ing. David Hruška provedl embryotransfer jednoho z těchto embryí do příjemkyně (CZ101344911) a ta se stala „živým inkubátorem“, bez něhož by celý příběh nemohl mít šťastný konec.
Český strakatý skot a jeho původní linie: poklad, který nesmí zmizet
Narozená jalovička náleží k plemeni český strakatý skot – a prostřednictvím inseminační dávky použité při oplození oocytu v laboratoři je v jejím genofondu zastoupena otcovská linie Lucián (LC 305), která patří mezi původní linie tohoto plemene. A právě to je podstatou celého projektu. Zástupci původních linií českého strakatého skotu jsou evidováni jako cenné genetické zdroje České republiky – tedy jako součást Národního přírodního a kulturního dědictví, jehož zachování má zásadní význam pro biodiverzitu i budoucnost chovu skotu.
Genetická základna původních linií je poměrně úzká a bez aktivní péče hrozí jejich postupné vymizení z genofondu. Metoda IVF zde otevírá cestu, jak od geneticky cenných jedinců získat potomky i v případech, kdy by přirozená plemenitba selhala nebo nebyla možná – ať už jde o zvířata ve vysokém věku, s oslabenou plodností, nebo o jedince, jejichž genetický přínos pro populaci je natolik výjimečný, že jej nelze nechat vymizet.
Jedna jalovička, která mění pravidla hry: VÚŽV posouvá hranice asistované reprodukce
Narození jalovičky CZ101641911 je pro VÚŽV víc než jen reprodukční úspěch. Je to první živý důkaz, že celý řetězec (od odběru oocytů přes IVF a kryokonzervaci až po embryotransfer a úspěšné donesení plodu) v podmínkách ústavu skutečně funguje. A právě toto ověření je klíčové – metoda funguje, základ je položen a cesta k jejímu systematickému využití pro ochranu genetických zdrojů je otevřená.
Do budoucna se tím otevírají nové možnosti. Metoda IVF může být využita pro širší skupinu geneticky cenných jedinců – nejen v rámci českého strakatého skotu, ale i u dalších původních nebo ohrožených plemen evidovaných v národních programech. Jalovička, která se narodila letos v dubnu, je zatím jedinou – ale může být první z mnoha.
Text: Ing. Veronika Paldusová
Foto: Ing. Veronika Paldusová (jalovička 101641), Ing. Jitka Pikousová (příjemkyně embrya 101344), Ing. Markéta Kohoutová (embryo)
Zdroje
BÓ, Gabriel A.; CEDEÑO, Andrés; MAPLETOFT, Reuben J. Strategies to increment in vivo and in vitro embryo production and transfer in cattle. Animal Reproduction, 2019, 16: 411-422.
García-Guerra, Alvaro, et al. Optimizing in vitro embryo production in cattle: strategies for donor management and selection. Animal Reproduction, 2025, 22.3: e20250079.
Kinterová V, Ducháček J, Toralová T, et al. 2025. Metodika pro optimalizaci výtěžnosti oocytů u dojnic s jejich následným in vitro oplozením. Česká zemědělská univerzita v Praze.
- https://metodiky.agrobiologie.cz/wp-content/uploads/Metodika-pro-optimalizaci-vyteznosti-oocytu-u-dojnic-s-jejich-naslednym-in-vitro-oplozenim-finalni-verze-po-pripominkach-oponenta_VK-002.pdf)
Lonergan P, Fair T. 2016. Maturation of oocytes in vitro. Annual Review of Animal Biosciences 4:255–268.
www.agropress.cz
