Telata bývají z hlediska tepelného stresu dlouho přehlížena – vždyť netvoří tolik metabolického tepla jako vysokoprodukční dojnice. Jenomže vysoké teploty zasahují hlouběji, než se na první pohled zdá. Intenzivní růst v prvních měsících života se pojí s nemalou produkcí energie a tepla, a horko se tak stává skrytým zlodějem zdraví i pozdější produktivity. Jak tepelný stres telata zasahuje, kdy začíná jeho působení a jak mu předcházet – ideálně bez velkých investic?
Růst má svou cenu: proč horko dopadá i na nejmenší
Telata skutečně nečelí tepelnému stresu tak intenzivně jako dojnice, protože jim chybí dva hlavní zdroje metabolického tepla – rozvinutá bachorová fermentace a metabolismus zatížený nároky vysoké mléčné produkce. To by ale chovatele rozhodně nemělo uchlácholit. Intenzivní růst v prvních měsících života telat je sám o sobě energeticky velmi náročný a je doprovázený značnou produkcí tepla.
S rostoucí pozorností věnovanou nejmladší kategorii skotu se v posledních letech výzkum konečně zaměřil i na tepelný stres telat. Zjištění bohužel nepotěší. U telat vystavených horku byl prokázán pokles příjmu krmiva, zpomalený růst, horší konverze krmiva i vyšší výskyt zdravotních problémů v důsledku oslabené imunity. Podobné dopady potvrdily i studie, které sledovaly telata v období odstavu, kde tepelná zátěž dále zhoršovala adaptaci na pevné krmivo.
Kdy se z tepla stává zátěž
U dojnic se obvykle udává nástup tepelného stresu po překročení teploty rovné 20 °C. U telat je termoneutrální zóna stanovena v rozmezí přibližně 10–25 °C, což znamená, že první negativní efekty nastupují při teplotách nad 25 °C. Po překročení této hranice se spouštějí kompenzační mechanismy, jejichž cílem je za každou cenu udržet stabilní teplotu tělesného jádra.
Tělo přitom spotřebovává energii, která by jinak byla investována do růstu, vývoje a obranyschopnosti. Právě proto jsou následky tepelného stresu často skryté – navenek nemusí být na první pohled patrné, ale dlouhodobě se promítají do „nižší výkonnosti“.
Spolehlivějším ukazatelem než samotná teplota, je teplotně-vlhkostní index (THI). Zatímco u dojnic se za „počátek tepelného stresu“ považuje hodnota 65, specifická hranice pro telata byla stanovena až nedávno. Většina autorů se ve svých studiích, zaměřených právě na téma tepelného stresu u telat, shoduje na hodnotě kolem THI 74.
Proč jsou nejmladší telata nejzranitelnější
U telat hraje roli několik faktorů, které zvyšují jejich citlivost. Jejich termoregulační mechanismy ještě nejsou plně rozvinuté – tele nepřichází na svět zcela „hotové“ a celá řada fyziologických systémů se teprve formuje. Typickým příkladem je „přerod“ z prakticky monogastrického trávení mléka na plně funkční předžaludky, které jsou závislé na čistě rostlinné stravě.
Krávy se nedokážou efektivně potit, a proto se přebytečného tepla zbavují hlavně konvekcí (odvod tepla z povrchu těla proudícím chladnějším vzduchem – až 70 %), radiací (vyzařování tepla do chladnějšího okolního prostředí) a evaporací (odpařování vody z povrchu těla a dýchacích cest) prostřednictvím zrychleného dýchání.
U telat je právě evaporace cestou „nejriskantnější“. Jejich dýchací soustava ještě není plně zralá, a jakákoli nadměrná zátěž – ať už způsobená horkem, nebo prodělaným respiračním onemocněním – zanechává stopy, které se mohou projevit ještě dlouho po odeznění akutního problému. Zrychlené dýchání s otevřenou tlamou je proto vždy nutné brát jako jasný varovný signál.
Když horko škodí dvojnásob: dopady tepelného stresu na vývoj plodu
Tepelný stres se může na teleti podepsat dříve, než se vůbec narodí. Plod v poslední třetině březosti je přímo závislý na termoregulaci matky, přičemž právě toto období je kritické pro dozrávání orgánů a buněčné dělení. Tepelná zátěž suchostojných krav má tak dalekosáhlé následky pro jejich potomky.
Mezi prokázaná negativa patří zkrácení délky březosti, nižší porodní hmotnost telat, horší růst v období mléčné výživy (tedy v období do odstavu) i snížená schopnost vstřebávat protilátky z kolostra. Telata narozená kravám vystaveným tepelnému stresu mají slabší imunitu, vyšší morbiditu i mortalitu během odchovu a v dospělosti produkují méně mléka (zejména na první laktaci). Tepelná ochrana březích zvířat je proto investicí hned do dvou generací chovaných zvířat.
Boj s horkem: efektivní management místo velkých investic
Dobrou zprávou je, že zatímco u dojnic je většina opatření spojena s nemalými náklady, u telat se nabízí řada řešení, která jsou spíše jen otázkou proaktivního managementu.
Pokud jsou telata ustájena v teletnících, je klíčové využít přirozené proudění vzduchu na maximum – otevřené boky, vytažené rolety. Samotné přirozené větrání ale často nestačí, zejména během bezvětrných dnů nebo v zástavbě, kde okolní budovy pohyb vzduchu blokují. Doplňkové aktivní větrání zajišťující neustálý přívod čerstvého vzduchu přímo k ležícím telatům proto představuje výraznou rezervu českých chovů.
U venkovních individuálních boxů (VIB) funguje v horku celá řada nenáročných úprav. Boudy v létě fungují jako skleník a teplota uvnitř bývá o 3–4 °C vyšší než venku. Velmi pomáhá orientace vchodů na sever, odsunutí bud ode zdí, otevření všech ventilačních prvků a zejména podložení zadní strany boudy (například pneumatikou, kterých bývá na farmách dostatek), které umožní proudění vzduchu přímo na úrovni telete. Také zastínění bud „stínicí tkaninou“ může v nejteplejších měsících telatům velmi „usnadnit život“ (snížení teploty až o 3 °C).
Podestýlka, voda a krmení
Hluboká slamnatá podestýlka je ideální tři čtvrtiny roku, na léto ale její izolační vlastnosti hrají proti nám – sláma vytváří tepelné kapsy. Vhodnější dočasnou alternativou jsou hobliny nebo nakrátko nařezaná sláma, které teplo nezadržují a zůstávají savé. Důležitá je i častější obměna podestýlky, protože vyšší teplota a vlhkost podporují zapařování a biologické zatížení.
Voda je v horku naprosto klíčová – telata vyžadují čerstvou, vlažnou vodu, a proto nestačí její pouhé doplňování, ale je nutná kompletní obměna několikrát denně. Starter by měl být měněn jednou denně, aby zůstal aromatický a lákavý, protože telata v horku jeho příjem omezují. Důvodem je, že jeho trávení produkuje teplo. Příjem vody a starteru se přitom navzájem podporují – na každých 500 g starteru telata vypijí zhruba 2 litry vody.
Pracovní úkony i krmení je vhodné přesunout do ranního a večerního chladu, kdy telata přijímají podávané krmivo ochotněji.
Když voda nestačí: proč zařadit elektrolyty dřív, než nastane problém
V českých chovech jsou elektrolyty vnímány nejčastěji jako prostředek pro léčbu průjmů. V zahraničí se ale podávají naprosto běžně kdykoli telatům hrozí dehydratace. Například při jakékoli situaci, která vyvolává stres – po transportech, při tvorbě nových skupin, během odstavu nebo právě v období tepelného stresu.
Pro tyto účely nemusí jít o nákladné terapeutické přípravky, ale o jednodušší iontové směsi, které jsou cenově mnohem dostupnější, jsou chutné a aromatické, a telata je velmi ochotně přijímají.
Jejich smyslem je podpořit aktivní rehydrataci a doplnit základní živiny (tekutiny, energii, minerály, antioxidanty i vitamíny) ve chvílích, kdy se „každá kapka počítá“. Zařazení jednoho takového „krmení navíc“ během horkých dnů tak nepředstavuje zásadní finanční zátěž.
Vždy by mělo jít o obecné doporučení doplňování elektrolytů, nikoli o spoléhání se na jediný konkrétní přípravek.
Telata: budoucnost stáda, nikoliv jen číslo v nákladech
Negativní efekty tepelného stresu se telat začínají dotýkat při teplotě nad 25 °C a s rostoucí teplotou se prohlubují – a v boudě bývá ještě o několik stupňů tepleji než venku.
Podle dat ČHMÚ zaznamenalo Česko v roce 2024 celkem 57 tropických dnů (teplota nad 30 °C), což je třetí nejvyšší počet od roku 1990. Rok 2025 přinesl 35 tropických dnů s maximální naměřenou teplotou 37,3 °C. Průměr let 1990–2025 činí 41 tropických dnů ročně – a tento průměr má podle předpovědí dále stoupat. V podmínkách ČR jsou tak telata vystavena tepelné zátěži po stále delší část roku.
Jakékoli omezení růstu, vývoje nebo imunity v tomto klíčovém období se nenávratně podepíše na pozdější produktivitě těchto zvířat coby dojnic. Právě proto se vyplatí přestat na telata pohlížet jako na náklad a začít je vnímat jako investici do budoucnosti stáda. Většina účinných opatření přitom nevyžaduje velké finance, ale především důslednost a ochotu telatům v horku ulevit.
Jak poznat tepelný stres u telat a co dělat:
- Mírný stres (THI 74–78)
- Příznaky: Lehce zrychlené dýchání, mírný pokles příjmu starteru, zvýšená potřeba vody.
- Co dělat: Důsledně kontrolujte větrání, zajistěte neomezený přístup k čerstvé vodě a krmení přesouvejte do ranních či večerních hodin, kdy je chladněji.
- Střední stres (THI 79–84)
- Příznaky: Výrazně zrychlené dýchání, apatie, omezení pohybu, slinění a citelný pokles v příjmu krmiva i mléka.
- Co dělat: aktivní ventilaci (proudění vzduchu) stínění, častější obměnu vody a zařaďte podání elektrolytů pro podporu hydratace.
- Těžký stres (THI 85 a více)
- Příznaky: Dýchání s otevřenou tlamou, výrazná apatie, úplné odmítání krmiva a vysoké riziko dehydratace či kolapsu.
- Co dělat: Vyžaduje okamžitý zásah – přemístění zvířat do stínu či chladnějších prostor, rosení, intenzivní rehydrataci elektrolyty a v případě potřeby i veterinární dohled.
Text a foto: Ing. Veronika Paldusová
Zdroje:
Dado-Senn B, Vega Acosta L, Torres Rivera M, Field SL, Marrero MG, Davidson BD, Tao S, Fabris TF, Ortiz-Colón G, Dahl GE, Laporta J. 2020. Pre- and postnatal heat stress abatement affects dairy calf thermoregulation and performance. Journal of Dairy Science 103:4822-4837.
Laporta J, Ferreira FC, Ouellet V, Dado-Senn B, Almeida AK, De Vries A, Dahl GE. 2020. Late-gestation heat stress impairs daughter and granddaughter lifetime performance. Journal of Dairy Science 103:7555-7568.
Monteiro APA, Tao S, Thompson IM, Dahl GE. 2016. In utero heat stress decreases calf survival and performance through the first lactation. Journal of Dairy Science 99:8443-8450.
Roland L, Drillich M, Klein-Jöbstl D, Iwersen M. 2016. Invited review: Influence of climatic conditions on the development, performance, and health of calves. Journal of Dairy Science 99:2438-2452.
KOVÁCS, Levente, et al. Heart rate, cardiac vagal tone, respiratory rate, and rectal temperature in dairy calves exposed to heat stress in a continental region. International journal of biometeorology, 2018, 62.10: 1791-1797.
www.agropress.cz
