Tento článek není určen specialistům z oblasti výživy skotu. Jeho účelem je přinést prvotní návod jak krmit krávy těm, kteří krávy mají, ale jsou specialisté v jiném oboru.
Každý z nás se nějakým způsobem musí krmit. Pokud kterýkoliv člověk začne věnovat vrcholově nějakému fyzicky namáhavému sportu. Zátěž organismu si k udržení výkonnosti vyžaduje přesné dávkování všech potřebných živin ve správném poměru. Mistrům světa pak týmy specialistů dávkují i ty látky, kterých tělo potřebuje několik mikrojednotek za den. Bez toho by jejich organismus nebyl schopen mistrovských výkonů, případně by nastaly zdravotní komplikace. Prostě, každý výkonný organismus musí dostat všechno, co potřebuje, aby mohl vydat maximum z toho, k čemu má genetické dispozice a kolik má natrénováno.
Nejinak je tomu u krav. Jestliže chov skotu nemáme pouze jako koníček, chceme aby chov byl rentabilní. To vyžaduje celou řadu faktorů, jako je zdravé tele, pravidelnou produkci, dobrý zdravotní stav, odpovídající péči, welfare, vyhovující ustájení i technologii dojení a v neposlední řadě správnou vyrovnanou krmnou dávku!
Jistě všichni víme, že kráva je přežvýkavec, ale málokdo si uvědomuje, že právě proto je prvotní nakrmit bachor. Teprve pak krávu. Co to znamená? V bachoru žijí obrovské populace prvoků, bakterií a jiných malých tvorečků, kteří jsou úzce specializování na trávení či rozklad určité složky potravy, kterou kráva pozře. Tím je strava připravena k tomu, aby se nakrmila kráva.
Složité chemické sloučeniny jsou rozloženy na jednodušší, které jsou vstřebatelné. Spolu s tráveninou postupují trávicím traktem i tělíčka těch malých tvorečků. Svoji roli splnily a jsou stráveni jako kvalitní bílkovina. Stráveny jsou také jejich metabolity, mnohdy pro krávu velmi potřebné látky. Trávenina projde předžaludky, je obohacena o trávicí enzymy a dostává se do tenkého střeva.
Teprve nyní dochází k výživě krávy.
Jednoduché cukry vzniklé rozkladem cukrů složitějších včetně vlákniny, aminokyseliny vzniklé rozkladem bílkovin jsou vstřebány přes stěnu tenkého střeva a dostávají se do metabolizmu krávy. Jak je patrné, plnohodnotně uživit krávu není vůbec jednoduché. Stále existuje spousta neznámých. Spokojme se s tím, co je zatím prokázáno a čím se můžeme přiblížit k optimální výživě krávy.
Je prokázáno, že složení jednotlivých krmiv, byť stejného druhu, je různé. Siláž z jámy první má jiné živinové složení než siláž z jámy druhé. Obdobně ječmen vypěstovaný na našich polích a ječmen nakoupený od sousedů. Existují tabulky, v nichž je uváděn průměrný obsah živin v jednotlivých krmivech.
Ovšem naše krmivo se od průměru může lišit až o 30 %.
A to je hodně. Uvážíme-li, že odchylky se zpravidla sčítají v jednom směru, dojdeme při výpočtu kompletní krmné dávky podle tabulek k nejistému výsledku. Tedy, je nutné znát obsahy živin ve všech našich krmivech stanovené jejich chemickým rozborem. Co máme po laboratoři chtít? Všechno potřebné k výpočtu kompletní krmné dávky. Podívejme se nyní na jednotlivé pojmy, které je důležité v oblasti krmivářství znát.
1) Sušina – zbytek krmiva získaný vysušením za stanovených podmínek (obvykle 105 oC do konstantní hmotnosti). Pozn. obsahuje všechny živiny vyjma vody.
2) Dusíkaté látky (NL) – v krmivu zjištěny stanovením obsahu dusíku metodou podle Kjeldala a násobením dusíku faktorem 6,25; potřebu dusíkatých látek nelze nahradit jinou živinou než dusíkatými látkami.
3) Stravitelné dusíkaté látky (SNL) – dusíkaté látky v krmivu stanovené jako bilančně stravitelné; potřebu stravitelných dusíkatých látek nelze uhradit jinou živinou, než stravitelnými dusíkatými látkami krmiva.
4) Škrobová jednotka (ŠJ) – energetická produkční hodnota organických živin krmiva, odpovídající tukotvorným účinkem 1 kg stravitelného škrobu, stanovená při výkrmu dospělých volů. Její hodnota je 9,868 MJ nettoenergie. Počtem škrobových jednotek ve 100 kg krmiva se udává škrobová hodnota (ŠH).
5) Bruttoenergie (BE) – spalné teplo krmiva stanovené jeho spálením v kalorimetru za stanovených podmínek metody. Údaj platí pro všechny druhy, věkové skupiny i užitkové směry zvířat.
6) Metabolizovatelná energie (ME) – část energie stravitelných živin krmiva po odečtení spalného tepla moče a plynů.
7) Nettoenergie (NE) – část metabolizovatelné energie po odečtení tepelné energie. Vyjadřuje produkční schopnost krmiva nebo krmné dávky. Pro rozdílné dávky u různých druhů zvířat, věkových skupin a užitkových směrů je nutno vyjadřovat nettoenergii s údajem, pro který druh zvířat, věkovou kategorii a užitkový směr platí.
8) NEL, NEV – vysvětlení výpočtu těchto jednotek používaných při sestavování krmných dávek skotu je nad rámec tohoto článku. K detailnímu pochopení jsou nutné poměrně obsáhlé znalosti z oboru výživy skotu. Čtenářům, kteří by chtěli proniknout do tajů normování krmných dávek pro skot, doporučujeme např. publikaci Vencl, B.: Nové systémy hodnocení krmiv pro skot. Sborník AZV ČSFR č. 148, Praha, 1991.
Pro účely tohoto článku se spokojme s následujícím vysvětlením:
-> NEL – nettoenergie laktace – specializovaná jednotka nettoenergie pro dojný skot.
Z důvodů stejného vlivu koncentrace energie jak na účinnost využití energie pro záchovu, tak pro produkci mléka byly požadavky záchovy dojnic vyjádřeny v jednotce NEL. Požadavky na tvorbu mléka (kravského) jsou dány obsahem energie mléka (kravského) – 3,1 MJ NEL. Záchovné požadavky jsou dány hodnotou 0,293 x H0,75, kde H0,75 je metabolická velikost těla. Jednotka NEL se používá i pro odchovávaný skot do výše denního přírůstku 1 kg.
-> NEV – je specializovanou jednotkou nettoenergie pro výkrm skotu s intenzitou přírůstku nad 1 kg.
Normy požadavků na přívod energie jsou odstupňovány podle metabolické velikosti těla (H0,75) a retence energie v těle, která je závislá na plemeni, intenzitě přírůstku a živé hmotnosti. Vzhledem k rozdílné skladbě přírůstku mezi plemeny se normují požadavky na příjem jednotek NEV pro jednotlivé skupiny plemen.
9) PDI – „protein skutečně stravitelný v tenkém střevě“ je sumou dvou frakcí:
-> PDIA – nedegradovaný protein krmiva (UDP) skutečně stravitelný v tenkém střevě
-> PDIM – mikrobiální protein (MP) skutečně stravitelný v tenkém střevě
Vzhledem k tomu, že každé krmivo poskytuje bachorovým mikroorganismům pro zajištění proteosyntézy jak degradovatelný protein, tak využitelnou energii, má ukazatel PDIM dvě formy: PDIMN a PDIME. Protože je nutné uvažovat obě formy, je nutriční hodnota krmiva charakterizována dvěma hodnotami PDI:
PDIN = PDIA+PDIMN
PDIE = PDIA+PDIME
Nižší z těchto hodnot vyjadřuje skutečnou výživnou hodnotu krmiva, zatímco vyšší představuje hodnotu potenciální, které lze dosáhnout kombinací s vhodným krmivem komplementárním. Při výpočtu hodnoty PDI krmné dávky jsou hodnoty PDIN a PDIE jednotlivých krmných komponentů sumovány odděleně. Skutečná hodnota PDI krmné dávky odpovídá nižší ze sum, buď PDIN nebo PDIE.
Zdá se to velmi složité a pro nezasvěceného to složité je. Spokojme se s tím, že víme v jakých živinách se krmná dávka pro krávy normuje a požadujme, aby laboratoř tyto živiny stanovila.
Nyní víme, jaký potenciál je v našich krmivech. Vezměme si k ruce tabulky, kde jsou uvedeny potřeby jednotlivých živin v závislosti na živé hmotnosti, výši laktace a stádiu gravidity. Řešením soustavy lineárních rovnic se snažíme kombinací jednotlivých krmiv a jejich množství co nejvíce přiblížit požadavkům dané krávy či ve všech ohledech vyrovnané skupiny krav. To příliš složité není. Postačuje vhodně upravená tabulka v tabulkovém editoru. Kdo má čas a chuť, může si s tím vyhrát.
Přečtěte si také: Hodnocení úrovně výživy v chovu dojnic – 1. část
Kdo čas nemá nebo se s tím nechce zatěžovat, požádá osvědčenou krmivářskou firmu, která mu kompletní krmnou dávku sestaví. Je to samozřejmě za peníze, ale má to i své výhody.
Renomovaná firma je obvykle schopna dodat nějaký komponent, který nám k vybilancování krmné dávky chybí.
Samostatnou kapitolou je potřeba minerálních látek. I ta se normuje. Jak pro makro tak mikroprvky. Optimální je stanovit i tyto v krmivech a přidáním deficitních upravit krmnou dávku.
Ve špičkových chovech je to nutností.
Pro běžný provoz využijeme toho, že kráva přesně ví, co jí chybí a je schopna si to najít. Mnozí chovatelé pátrají po tom, proč krávy sežraly veškerou omítku v jejich dosahu. Odpověď je jednoduchá. Chyběl jim vápník. Způsob, jak této vlastnosti využít není náročný. Nakoupíme lizy různého složení, různých obsahů minerálů. Všechny kravám předložíme. Zhruba za týden zjistíme, které lizy krávy spotřebovávají a kterých se téměř nedotkly. Všechny vzorky odstraníme k pozdějšímu použití a kravám předložíme preferované. Tento postup opakujeme každý druhý měsíc.
Máme vybalancovanou krmnou dávku a může se zdát, že jsme dosáhli cíle. Není tomu tak. Musíme se vrátit na začátek, kde bylo uvedeno, že prvotní je nakrmit úzce specializované mikroorganismy v bachoru. Při změně krmné dávky, byť jednoho komponentu, dochází v bachoru k tomu, že některé skupiny mikroorganismů zanikají, jiné se musí namnožit.
Není to okamžité, trvá to asi týden.
Po tuto dobu je trávení v bachoru neefektivní a tím dochází k poklesu užitkovosti. Optimální je jedna neměnná krmná dávka v průběhu celého roku. Pokud nám jeden komponent dochází a chceme ho nahradit jiným, musíme tak činit pozvolna! Postupným ubíráním jednoho a postupným navyšováním druhého v průběhu týdne, deseti dnů. Radikální změna krmné dávky může být fatální.
Netřeba snad připomínat, že všechna po3užitá krmiva nesmí vykazovat známky zhoršené kvality – plísně, houby, tlení, nadlimitní obsahy škodlivých látek atd. Pokud by tomu tak bylo, veškerá naše snaha vyjde vniveč a navíc se přidají akutní zdravotní problémy.
Dejme krávě do držky (všechno co potřebuje), ona nám dá do dížky (tolik, na kolik je geneticky postavená).
Hubert Herrmann
www.agropress.cz
