Všichni z nás byli jistě někdy na nákupu. Každý z nás vybírá potraviny dle různých hledisek. Někdo hledá nízkou cenu, někdo míří cíleně po českých potravinách nebo bio kvalitě. Dalším aspektem, na základě kterého lze potraviny třídit jsou značky kvality. Na začátku článku je nutno říci, že ne všechny značky kvality říkají, že potraviny jsou vyrobené v ČR. Značky kvality vydává i EU, což znamená, že v obchodě lze zakoupit i výrobky s vysokou kvalitou z jiné země. Blíže si vysvětlíme níže.
1) Klasa
Co představuje: Národní značka kvality – mimořádně kvalitní potravinářské nebo zemědělské výrobky
Kdo ji uděluje: Ministerstvo zemědělství
S touto značkou se setkala již většina z nás. Značku Klasa uděluje Ministerstvo zemědělství na 3 roky. V současné době je v této skupině zařazeno přes 1000 výrobků. Aby výrobek získal značku, musí alespoň v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu.
Značkou Klasa nesmí být označena:
- krmiva a jiné výrobky určené pro konzumaci nebo užití zvířaty
- produkt, které obsahují strojně oddělené maso
- výrobky, které mají nevyhovující název nebo značku a jsou tak v konfliktu s filozofií značky
- výrobky, které jsou prodávány pod značkou obchodních řetězců,
- vína
- a další
2) Regionální potravina
Co představuje: potraviny, které jsou vyrobeny v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin, důležitá je i jedinečnost v porovnání s běžnou produkcí
Kdo ji uděluje: Ministerstvo zemědělství – značka je získávána prostřednictvím soutěže
Říkáte si jaký je hlavní rozdíl mezi Klasou a Regionální potravinou? Značka Regionální potravina se získává prostřednictvím krajské soutěže na 4 roky. V současné době toto označení nese 577 výrobků. Vždy jsou oceněny nejlepší výrobky z každého kraje. Cílem této značky je hlavně podpora domácí produkce (lokálních producentů). Potravina musí pocházet z podniku, kde pracuje maximálně 250 zaměstnanců. Značka Regionální potravina se uděluje pro 9 kategorií.
3) Loga pro ekologické zemědělství
Loga pro tuto kategorii jsou dvě. První logo tzv. biozebra s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ je národní označení. Druhé logo je značení EU, které označuje ekologickou produkci. Výrobek musí být vyroben z 95 % surovin bio kvality a nesmí pocházet z tzv. přechodného období. Vzhledem k legislativnímu zatížení ekologického zemědělství, jsou i tyto ochranné známky spojené s řadou zákonů a nařízení. Obě tyto značky jsou kontrolovány kontrolními organizacemi.
Obr.1: Národní označení pro BIO
Obr.2: Označení EU pro BIO
V produkci ekologického zemědělství se nepoužívají chemické pesticidy a minerální dusíkatá hnojiva. V systému ekologického zemědělství se přistupuje šetrně k životnímu prostředí. V případě živočišné výroby se klade velký důraz na potřeby zvířat (pastva, výběhy i ekologické krmivo).
4) Chráněné označení
Spotřebitelé v ČR je „zatím“ příliš nevyhledávají. Jedná se o označení EU. Toto značení se vydává přes 25 let. Do této skupin spadají 3 značky.
-> Chráněné označení původu (Protected designation of origin, PDO)
– úzce spjaté s oblastní, kde se vyrábí i zpracovává výrobek
– celý proces výroby probíhá na jednom místě (konkrétní zeměpisné prostředí, využití tradičních postupů)
– v ČR do této skupiny spadá:
Všestarská cibule
Chamomilla bohemica (heřmánek)
Český kmín
Nošovické kysané zelí
Pohořelický kapr
Žatecký chmel
-> Chráněné zeměpisné označení (Protected geographical indication, PGI)
– velmi podobné Chráněnému označení původu
– výrobek se v dané oblasti nemusí kompletně zpracovávat (stačí pouze jedna část výrobního procesu)
– v ČR do této skupiny spadají: Hořické trubičky, Olomoucké tvarůžky, Karlovarské oplatky, Jihočeská Niva, Černá Hora, Třeboňský kapr atd.
-> Zaručená tradiční specialita (Traditional speciality guarateed, TSG)
– toto označení získávají pouze produkty, které se určitým způsobem odlišují od ostatních výrobků v dané kategorii, záleží zde hlavně na receptuře
– potraviny a zemědělské produkty, které jsou vyráběny tradičními metodami více jak 30 let
– v ČR: Liptovský salám, Lovecký salám, Špekáčky atd.
5) Česká cechovní norma
Co představuje? Je norma stanovující kvalitativní parametry dané potraviny. V porovnání s jinými značkami kvalitních potravin jako například Klasa cechovní normy stvrzují, že firma vyrábí dle určeného technologického postupu. Na rozdíl například od značky Klasa, kterou může získat více výrobků jednoho druhu dělaných podle různých receptur, je Cechovní norma napsaná jednoznačně a určuje, co se do daného výrobku má a může použít. Z normy také vyplývají nadstandardní parametry, kterými se daná potravina liší od jiných srovnatelných potravin uváděných na trh.
Kdo ji uděluje? Potravinářská komora ČR
Příklady nadstandardních parametrů
- masné výrobky – vyšší obsah masa, nižší obsah tuku, vyšší obsah čistých svalových bílkovin v porovnání s legislativou; zákaz použití strojně odděleného masa; zákaz použití zvýrazňovačů chuti;
- mléčné výroby – použití mléka splňujícího přísnější mikrobiologické požadavky, zákaz použití některých přídatných látek;
- pekařské výrobky – použití žitného kvasu, zákaz použití některých přídatných látek;
- lahůdkářské výroby – zákaz použití některých přídatných látek, u výrobků s dobou použitelnosti do 5 dnů včetně dne výroby nesmí být použity kyseliny benzoová, sorbová, ani jejich soli;
- čokolády, čokoládové bonbony – jsou definovány minimální obsah kakaové sušiny, minimální obsah mléčné sušiny, minimální obsah mléčného tuku, zákaz použití barviv a náhradních sladidel ( s výjimkou čokolád se sladidly nebo s cukrem a sladidly)
www.agropress.cz
