Úvodní příspěvek tohoto miniseriálu o používání antimikrobik se zabýval především novými nařízeními a s nimi souvisejícími povinnostmi v oblasti užívání a evidence veterinárních léčivých přípravků. Tato část je zaměřena především na zaznamenávání údajů spojených s používáním antibiotik u hospodářských zvířat.
Doba postantibiotická jistě přijde. Dá se ale oddálit a tak si „koupit“ čas abychom vymysleli jak a čím budeme léčit až nastane. A nejlépe toho docílíme tak, že budeme přísně dbát na správnou indikaci (tedy maximálně cílit léčbu), aplikaci a tím i minimalizaci jejich použití při zajištění nulové kontaminace potravin zbytkovými léčivy.
Používání antimikrobik – Jak je to s těmi antibiotiky?
A to se vracíme na začátek, neb toto je základní myšlenka při vytváření pravidel, která jsou někdy správná, logická a opodstatněná, jindy však na hony vzdálená praxi, která se s nimi vypořádává po svém. Ať tak nebo tak, chovateli a veterinárnímu lékaři přibydou vždy nějaké povinnosti.
Jak si stojíme ohledně spotřeby ATB v České republice?
Vůbec ne špatně. Z dat za Českou republiku vyplývá, že v rámci 31 zemí EU/EEA v roce 2021 při vyjádření celkových spotřeb zohledňujících populace hospodářských zvířat ČR se svými 50 mg/PCU ( PCU je populační korekční jednotka, která umožňuje porovnávat různé populace zvířat v rámci evropských zemí) zaujímá místo hluboce pod průměrem spotřeb veterinárních antibiotik všech těchto zemí (84,4 mg/PCU). Pro rok 2018, který je referenčním činila průměrná spotřeba pro 31 zemí EU/EEA 103,2 mg/PCU, přičemž i v tomto roce byla v České republice spotřeba 57 mg/PCU výrazně pod průměrem a bylo by vhodné dodat, že za období 2008 až 2018 čeští zemědělci a veterinární lékaři dokázali snížit celkové spotřeby antibiotik o 50%. Z dat uvedených za rok 2021 je patrné, že za poslední 3 roky se podařilo dosáhnout další 12 % snížení celkových spotřeb antibiotik. Což jsou důležitá čísla, která umožňují naším vyjednavačům v Bruselu argumentovat ve prospěch našeho prostředí při tvorbě dalších restriktivních opatření.
Co všechno tedy registrovat?
V zásadě je nutné zaznamenat použití jakéhokoli veterinárního léčivého přípravku, který je vázán na lékařský předpis (máme ještě veterinární přípravky jejichž použití se registrovat nemusí) při léčení hospodářských zvířat nějakým prokazatelným způsobem zaznamenat tyto údaje:
-
identifikovat majitele zvířete (farmu), kde se léčivo aplikuje
-
název použitého léčivého přípravku
-
šarži (pokud je uvedena)
-
datum použití léčivého přípravku, případně časový interval
-
dávku, nebo množství
-
důvod použití, nebo diagnózu – a pozor, zde již nastává drobná komplikace, neboť v případě plánovitého off-label, či použití léčiva s indikačním omezením je nutné uvést důvod takového postupu
-
druh zvířete
-
identifikace zvířete a jejich počet – pokud má zvíře číslo, je to jasné, pokud ne je třeba jej identifikovat jménem (koně), nebo místem a časem. Tedy v případě například u prasat či králíků číslo kotce a počet zvířat v něm
(9.) podle mých zkušeností je ještě velmi praktické, pokud se v záznamech uvádí, kdo léčivý přípravek podal – v chovech hospodářských zvířat, jak známo, může chovatel nakupovat léčiva napřímo, nebo od různých veterinářů.
Je možné do záznamu udávat i čas aplikace, pak se ochranná lhůta počítá od tohoto okamžiku, pokud tam čas není počítá se od dalšího dne.
V podstatě to samé musí vést veterinární lékař i chovatel v případě, že se jedná o potravinové zvíře (vyjma koní). A při kontrole může kontrolor chtít vidět oba záznamy a musí se shodovat. Jako při křížovém výslechu. Je tedy praktické vést tyto záznamy jen jednou a sdílet je. Pokud tedy nejezdí do jednoho kravína deset různých veterinářů. Veterinář není ze zákona povinen vést evidenci u chovatele, smluvně to však může být ošetřeno jinak.
Evidence může výt vedena ručně do sešitu, nebo elektronicky. Při kontrolách ze strany SVS (Státní veterinární správa) je však vyžadována v papírové podobě a je tedy dobré to takto mít připravené – tedy elektronicky vedenou evidenci je nutné jednou za čas vytisknout.
Na celostátní úrovni existuje „Deník nemocí a léčení“ ale pozor tato aplikace neumí správně stanovit ochranné lhůty při kombinaci léčiv!
Autor: MVDr. Petr Slavík, Ph.D.
www.agropress.cz
