Úspěšný nástup laktace bez komplikací

Přechod na laktaci má obrovský vliv na užitkovost dojnic. Stres a hormonální změny spojené s otelením a dramatický nárůst poptávky po energii a vápníku mohou vést k vážnému metabolickému stresu. S nástupem laktace musí dojnice projít třemi základními fyziologickými adaptacemi – metabolickou, imunitní a adaptací trávení.

Hlavní výzvy pro chovatele během nástupu laktace:

• Udržet hydrataci při sníženém přijmu vody
• Mobilizace vápníku pro produkci mleziva a mléka
• Udržení energetického příjmu při sníženém přijmu sušiny.

Během telení dochází v organismu dojnice ke třem důležitým změnám:

1. Změny v rovnováze tekutin a elektrolytů

Přímo před a během otelení krávy nepřejímají krmivo ani nepijí a během otelení mohou ztratit až 50l vody a elektrolytů. To následně může způsobit snížený příjem sušiny po otelení.

2. Rychlé zvýšení potřeby vápníku

Mlezivo a mléko obsahují velké množství vápníku, které se bezprostředně po otelení dramaticky zvyšuje. Organismus se snaží uspokojit nedostatek vápníku jeho zvýšeným příjmem z krmné dávky a uvolňováním z kostí. Ve stádě se mohou vyskytovat krávy i se subklinickou hypokalcémií, které nevykazují žádné viditelné příznaky, ale přesto mohou mít nízkou hladinu vápníku v krvi. Ty jsou pak ohroženy sníženým příjmem sušiny.

3. Negativní energetická bilance

Na začátku laktace se většina krav dostává do stavu negativní energetické bilance, kterému se často nelze vyhnout, ale měli bychom se snažit toto období co nejvíce zkrátit. Ke splnění energetických požadavků krávy mobilizují zásoby tělesného tuku, což může dále vést k dalším metabolickým onemocněním jako je ztučnění jater nebo ketóza.

Aby se předešlo těmto metabolickým problémům, je důležité, aby krávy zvýšily příjem sušiny co nejdříve po otelení.

Zvládnutí přechodného období je pro chovatele dojnic  jedním z nejsložitějších úkolů. Tradičně se má za to, že problémy na počátku laktace jsou způsobeny především snížením hladiny vápníku v krvi při otelení a negativní energetickou bilancí po otelení. Studie však ukázaly, že systémová imunitní aktivace je hlavní příčinou nevydařeného nástupu laktace, který pak vede k hypokalcémii a negativní energetické bilanci.

Subklinická hypokalcémie

Mléko a mlezivo obsahují velké množství vápníku, proto se denní potřeba vápníku v období otelení drasticky zvyšuje. Krávy se snaží udržet hladinu vápníku v krvi nad 2,0 mmol/ℓ zvýšením příjmu vápníku z potravy a mobilizací vápníku z kostí. Krávy na začátku laktace se dostanou do stavu hypokalcémie známého jako mléčná horečka, pokud se jim nepodaří obnovit hladinu vápníku v krvi.

Prevence subklinické hypokalcémie u krav po otelení

• Individuální skóre tělesné kondice při otelení by mělo být mezi 3-3,5
• V období stání na sucho snižte příjem vápníku z krmné dávky
• Doplňte vápník ihned po otelení – krávy během porodu nepřijímají krmivo ani nepijí a suplementace vápníku orální cestou je tak nejúčinnější možností.
• Krmná dávka by měla obsahovat dostatek hořčíku – nejdůležitějším hormonem, který zvyšuje hladinu vápníku v krvi je parathormon, který ke správnému fungování vyžaduje dostatek hořčíku.
• Vyhněte se jakýmkoliv významným změnám v krmné dávce

Nenechte krávy po porodu ulehnout

 

Negativní energetická bilance po otelení

Většina krav je na začátku laktace v negativní energetické bilanci z důvodu zvýšené produkce mléka a sníženého příjmu sušiny. Dojnice kompenzují negativní energetickou bilanci mobilizací tělesného tuku, což může mít za následek subklinickou ketózu vedoucí ke snížení dojivosti i snížení obsahu tuku v mléce. 

Aby se zkrátilo období negativní energetické bilance, je důležité, aby dojnice zvýšila příjem sušiny co nejdříve, proto:

• Krmivo po otelení by mělo být vysoce chutné, aby stimulovalo příjem krmiva. .
  • Krmná dávka musí mít vyšší koncentraci energie, aby se kompenzoval nižší příjem krmiva.
  • Krmivo by také mělo obsahovat dostatečné množství vlákniny, aby nenarušovala prostředí v bachoru.
  • Bezprostředně před a během otelení krávy nepřijímají krmivo a nepijí, ale ztrácejí vodu a elektrolyty. Po otelení by měly být krávy doplněny vápníkem, elektrolyty a energií, aby se obnovila jejich rovnováha živin a úroveň hydratace.

 

Acidóza slepého střeva a vzestupného tračníku

V období bezprostředně po otelení dochází u dojnic k silnému nárůstu množství rychle zkvasitelných sacharidů ve stravě. Jak víme, vysokoenergetické diety ovlivňují bachorovou fermentaci, což často vede k subklinické acidóze bachoru. Nedávné studie ukázaly, že krmení vysokým množstvím sacharidů může mít stejně silný dopad na fermentační procesy ve slepém střevě a vzestupném tračníku.

Nadměrná fermentace ve střevě snižuje pH a vyvolává změny v mikrobiální populaci. To způsobuje poškození střevního epitelu, což má za následek prosakování střeva, které nakonec aktivuje imunitní systém. Imunitní systém vyžaduje spoustu energie a živin, které by se jinak spotřebovaly na produkci mléka. Prevence acidózy střev vyžaduje pečlivé řízení fermentace v bachoru prostřednictvím účinné výživy a řízení krmné dávky.

• Poměr vlákniny a energie musí být vyvážen. Chovatel by měl zajistit, aby podíl píce v krmné dávce byl mezi 60–70 %.
• Kontrola výkalů může poskytnout cenné informace o funkci bachoru a trávení krmiva. Změny ve vzhledu, konzistenci a velikosti částic, mohou poskytnout vodítko k potenciálním změnám ve střevě zvířete, což umožní chovateli přijmout vhodná opatření.
• Dodávejte nutriční přísady nebo probiotika, která podporují bachorovou fermentaci

Aby se chovatelé stali efektivnějšími a udržitelnějšími, musí využít plný produkční potenciál každé krávy. Znalost důležitosti zdraví střev a zvládnutí metabolických adaptací před a po otelení zajistí zdravý přechod k laktaci, který prospěje nejen produkci stáda, ale i budoucí reprodukci.

zdroj:

https://www.wynnstay.co.uk/blog/restoring-calcium-and-energy-balance-post-calving/

https://www.trouwnutrition-mea.com/en-za/get-inspired/healthy-transition-to-lactation/

foto: https://www.trouwnutrition-mea.com/en-za/get-inspired/healthy-transition-to-lactation/