Tepelné úpravy krmiv

Tepelná úprava krmiv zahrnuje působení tepla (suchý proces) nebo kombinaci tepla i vlhka na krmivo

Význam tepelných úprav
Snížení obsahu antinutričních faktorů
Zvyšuje se příjem krmiva zvířaty a jejich výživná hodnota
Úbytek termolabilních krmných aditiv

Tab. č.1: Možné pozitivní a negativní vlivy tepelných úprav na vlastnosti krmiva (Zeman a kol.)

Metody využívající suché teplo: (extruze, expandace, pufování, toustování, mikronizace, fluidní ohřev)
Extruze – materiál se zahřívá na vysokou teplotu 110-140°C v extrudéru nebo se zvlhčuje parou v prekondicionéru. Materiál se posunuje šnekovnicí extrudéru, promíchává se a za velmi krátkou dobu (do jedné minuty) se zvyšuje tlak i teplota a materiál je protlačen matricí, při výstupu se rozpíná a ztrácí část vlhkosti a dále se chladí.

Toustování – materiál se zahřívá po dobu deseti minut na teplotu 140-160°C a pak se vločkuje průchodem mezi dvěma válci. Toastování se využívá především pro sojové boby, případně k intenzivnímu sušení obilovin.

Mikronizace – krátké působení vyšších teplot 140-160°C dosahované infrazářením umožňuje ohřev v celém průřezu zrna na 120-160°C, a dochází tak k odpaření vnitřní vlhkosti, kdy v buňkách vzniká přetlak a podmínky pro želatinizaci. Poté může následovat úprava mačkáním na vločky.

Fluidní ohřev – je metoda, při níž je materiál zahříván horkým vzduchem a tímto proudem je nadnášen a udržován ve vznosu, kde pak dochází k vlastní úpravě. Takto se eliminuje riziko spékání a připalování.

Pufování – principem je využití rázového uvolnění tlaku a odpaření vlhkosti zevnitř zrna. Uzavřený válec se nahřeje na teplotu 200-250°C, naplní se materiálem, uzavře se a natlakuje na 0,8-1,2MPa a rázem se otevře do zásobníku. Rozpínáním páry materiál zvětší svůj objem až 10x. Tato úprava se používá pro rýži a další obiloviny.

Metody využívající vlhké teplo: (granulace, extruze, expandace, napařování a vločkování)
Granulace – teploty používané při granulaci dosahují teplot pouze kolem 80°C a i přesto je lze zařadit mezi tepelné úpravy krmiv. Při této teplotě je zničeno zhruba 90% původců salmonel. Velikost granulí se redukuje velikostí otvorů v matrici a nastavením „odlamovacího“ mechanismu pod matricí.

Velikost granulí pro jednotlivé kategorie:

kuřata: 1,5-2,5 mm
slepice: 2-5 mm
vodní drůbež: 10 mm
prasata: 2-10 mm
telata: 6-8 mm
Výhody granulovaných krmiv:

umožňují automatické krmení zvířat
brání selektivnímu výběru jednotlivých komponent
snížení prašnosti ve stájovém prostředí.
Extruze – materiál se zahřívá na vysokou teplotu 110-140°C v extrudéru nebo se zvlhčuje párou v prekondicionéru. Materiál se posunuje šnekovnicí extrudéru, promíchává se a za velmi krátkou dobu (do minuty) se zvyšuje tlak a teplota a materiál je protlačen matricí. Při výstupu se rozpíná a ztrácí část vlhkosti a dále se chladí.

Expandace – materiál se zahřeje na 90-130°C a protlačuje se štěrbinou vytvořenou škrtícími vložkami a koncovým mezikružím šnekového zařízení a požadované teploty je dosahováno zbrzděním materiálu třením.

Napařování a vločkování – principem je napařování krmiva po dobu až 20 min při teplotě 100-120°Ca potom se vločkuje stlačením mezi dvěma válci.Při vločkování se upravuje vlhké, tepelně ošetřené zrno na válcích. Napařené zrno při teplotě nad 90°C se mezi dvěma rýhovanými válci rozmáčkne. Kombinací současného působení teploty, vlhkosti, tlaku tak dochází k fyzikálně-chemickým vlastnostem zrna

K čemu dochází:

Rozbití matrice proteinů obalující škrobové granule → zpřístupnění živin pro efektivnější trávení
Želatinace → zmazovatění škrobu během napařování a optimalizace jeho trávení v bachoru
Tvar a velikost vločky optimaizuje trávení v bachoru

Marcela Otrubová
zdroj: Zeman a kol., Výživa a krmení hospodářských zvířat, 2006, ISBN 80-86726-17-7, Nakladatelství Profi Press