Zdravotní stav prasat je jedním ze základních ukazatelů ekonomiky úspěšného chovu prasat. Parazitózy patří mezi nejrozšířenější onemocnění které se v chovech vyskytují. Ačkoliv většinou parazitózy nezpůsobují úhyny ani výrazná onemocnění, mají zásadní vliv na užitkové vlastnosti prasat všech kategorií.
Nejvýznamnější parazitózy v chovech prasat
Kokcodióza
Kokcidióza u prasat je způsobena jednobuněčnými parazity rodu Isospora a Eimeria, kteří způsobují infekci a destrukci střevní sliznice. Je to závažné onemocnění především pro mláďata u více druhů hospodářských zvířat – drůbež, králíci, jehňata, kůzlata a telata. Prase je hostitelem pro mnoho druhů kokcidií, ale mezi nejzávažnější patří Isospora suis způsobující průjmové onemocnění selat. Infekce se přenáší pozřením oocyst, které se dostanou do vnitřního prostředí s trusem. Po pozření oocysty vysporulují a napadnou buňky střevní sliznice, kde se množí a poškozují střevní sliznici. Oocysty jsou velmi odolné a v prostředí přežívají velmi dlouho.
Projevy:
-
Akutní průjmové onemocnění, které postihuje selata ve stáří 5-15 dní
-
Výjimečně se může vyskytnout i u selat v období odstavu
-
Trus je pastovitý a postupně přechází ve vodnatý průjem, který trvá 3-5 dní
-
Selata zaostávají v růstu a vrh je nevyrovnaný
Snížit výskyt kokcidiózy v chovech lze důkladnou asanací. Oocysty jsou odolné běžným asanačním postupům i dezinfekčním prostředkům a účinné jsou pouze prostředky na bázi čpavku a účinně působí i horká pára (> 70° C).
Askaridóza (škrkavčitost)
Askaridóza je způsobena škrkavkami Ascaris suum, které se nacházejí v tenkém střevě, ale můžou být i v žaludku nebo žlučovodech. Patří mezi nejrozšířenější parazitózu napadající všechny kategorie. V organismu se jich nachází malé množství – jen 5 – 10 jedinců dlouhých až 30 cm. Samičky jsou schopné vyprodukovat až 500 000 vajíček za den, která jsou velmi odolná chemickým prostředkům. Díky tomu mohou vyvolat infekci i po několika letech. Vývojový cyklus probíhá podobně jako u napadení ostatních zvířat – po pozření vajíčka se z něj ve střevě uvolní larva, která se přes střevní stěnu dostane do krevního řečiště a doputuje až do plicních sklípků. Zhruba za 10 dní jsou larvy vykašlány a polknutím se dostávají se do tenkého střeva, kde pohlavně dozrávají.
Projevy:
-
Hubnutí
-
Průjmy
-
Velký kašel
-
Zvýšená teplota
Prasata napadená škrkavkami mohou mít výrazně nižší přírůstky a pokud se dostanou až do žlučovodů, mohou způsobovat žloutenku. Migrace larev organismem způsobuje krváceniny pod pouzdrem jater. Prevence spočívá v kontrole trusu a uzavřeném obratu.
Foto č.1: Škrkavka prasečí
zdroj foto: ZDE
Ezofagostomóza (Balantidióza)
Helminté rodu Oesophagostomum patří mezi střevní helminty, kteří se nacházejí v tlustém střevě a dosahují velikosti 8-12 mm. U napadených jedinců se v tlustém střevě může nacházet až 15 000 těchto helmintů. Zvýšené vylučování těchto parazitů se vyskytuje v období porodu a laktace a vyloučená vajíčka jsou zdrojem infekce pro selata. K nakažení dojde pozřením infekční larvy, která se zavrtá do sliznice tlustého střeva a zpět se vrací za 6-20 dní. U silných infekcí se projeví nechutenstvím, poruchami trávení a vyhublostí. Ezofagostomóza je rovněž označována jako uzlíková choroba prasat, protože larvy vytváří na střevě malé uzlíky. Zdrojem nákazy je kontaminovaný výběh nebo mechanický přenos larev (mouchy, potkani).
Foto č.2: Uzlíky na stěně střeva způsobené helminty rodu Oesophagostomum
zdroj foto: ZDE
Trichurióza
Tenkohlavec Trichuris suis, původce trichuriózy, má podobný vývoj jako škrkavky. Zvíře se infikuje pozřením vajíček s larvou. Larvy se zavrtají do stěny tlustého střeva a po 6-8 týdnech dospívají. Vylučování vajíček trusem není nikterak velké, proto i prokázaný malý počet vajíček může znamenat silné napadení. Trichurióza se projevuje zánětem slepého a tlustého střeva doprovázené průjmem a vyhublostí.
Foto č.3: Trichuris suis
zdroj foto: ZDE
Strongyloidóza
Původce je háďátko Strongyloides ransomi. Parazitické jsou pouze samičky ve střevě prasat, samci jsou volně žijící. Larvy se uvolňují z vajíček ve vnějším prostředí a mají schopnost pronikat přes kůži selat do plic odkud se po vykašlání a polknutí dostávají do střeva. Selata se nejčastěji infikují přes kolostrum inifikovaných prasnic. Samičky produkují vajíčka i bez oplodnění, která pak odchází trusem do vnějšího prostředí, kde z nich vzniknou infekční larvy nebo dospělci. Slabé infekce se na zvířeti neprojevují. Při silných infekcích je patrná anemie, průjem a vyhublost.
Foto č.4: Strongyloides ransomi
zdroj foto: ZDE
Předpokladem účinného tlumení střevních parazitóz je pravidelné parazitologické vyšetření, na jehož základě je možno zvolit konkrétní opatření. Stejně jako u ostatních zvířat i v chovech prasat je možný výskyt rezistence na antihelmintika, která se projevuje snížením účinnosti a lze ji zabránit střídáním podávaných antihelmintik.
Marcela Otrubová
zdroj: Meixner, F., Střevní parazitózy prasat – jejich význam a možnosti tlumení
www.agropress.cz
