Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS) je virové onemocnění, které stále patří mezi velmi obávané onemocnění, které v chovech způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Poprvé bylo toto onemocnění hlášené v roce 1987 v USA a nyní se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Asii, Africe a Evropě. Vyskytuje se ve dvou klinických fázích a to jako reprodukční poruchy u prasnic a respirační onemocnění postihující všechny věkové kategorie prasat.
Etiologie a epidemiologie PRRS
Etiologický agens PRRS je virus ze skupiny Arteriviridae o velikosti 45-80mm. Virus je velmi stabilní – v chladných podmínkách si uchovává svou infekčnost po dobu 4 měsíců při -70 °C. S rostoucí teplotou se infekčnost snižuje (15–20 minut při 56 °C). Primárním vektorem pro přenos viru je infikované prase a kontaminované sperma. Studie ukázaly, že infikovaná prasata mohou být dlouhodobými přenašeči a jsou schopni vylučovat virus PRRS po dobu až 86 dní. Odstavená selata jsou schopná přenášet virus až 157 dní. Experimentálně infikovaní kanci mohou vylučovat virus ve spermatu až 93 dní po infekci. Byl potvrzen aerosolový přenos viru do vzdálenosti 9,1km, což je významně ovlivněno směrem a rychlostí větru. Virus může být rovněž přenášen pomocí kontaminovaných jehel, botami, kombinézami, dopravními vozidly nebo přepravními kontejnery. Personál nepředstavuje riziko, pokud nemá ruce kontaminovány krví viremických prasat. Byl popsán i přenos určitým druhem hmyzu jako jsou komáři nebo mouchy.
Klinické nálezy PRRS
PRRS má dvě odlišné klinické fáze : reprodukční poruchy a respirační onemocnění po odstavu. Reprodukční fáze onemocnění zahrnuje zvýšení počtu mrtvě narozených selat, mumifikovaných plodů, předčasných porodů a slabých narozených prasat. Počet mrtvě narozených selat se může zvýšit až o 25 %–35 % a míra potratů o více než 10 %. U prasnic v laktaci jsou evidentní anorexie a agalakcie, což má za následek zvýšenou (30–50 %) úmrtnost selat před odstavem. U sajících selat se vyvine charakteristický dusivý dechový vzor a histopatologické vyšetření plicní tkáně odhalí těžkou, nekrotizující intersticiální pneumonii. PRRS je schopen procházet placentou ve třetím a případně ve druhém trimestru březosti. Selata se také mohou narodit viremická a přenášet virus po dobu cca 112 dnů po infekci a je ovlivněna i jejich kondice po odstavu. Propuknutí reprodukční formy PRRS trvá 1–4 měsíce v závislosti na zařízení a počátečním zdravotním stavu prasat. Naproti tomu pneumonická fáze po odstavení se může stát chronickou, což snižuje denní přírůstek o 85 % a zvyšuje mortalitu na 10–25 %. Spolu s virem PRRS jsou běžně izolovány další patogeny jako je je Streptococcus suis , Escherichia coli , Salmonella Choleraesuis, Haemophilus parasuis a Mycoplasma hyopneumoniae , stejně jako viry, jako je prasečí respirační koronavirus a virus prasečí chřipky.
Vakcinace
Dostupnost řady vakcín proti PRRS, které jsou nyní k dispozici pro použití v chovném stádě, jsou hlavním krokem k podpoře stability chovného stáda a snížení „problému s prasničkami“. Virus PRRS je však extrémně labilní a neustále se mění a klinické zkušenosti naznačují, že účinnost vakcín může být v některých případech nespolehlivá. Pro chovné stádo se používá řada vakcinačních režimů od jedné paritní dávky (nejlépe podávané v 60-70 dnech březosti), dvojité dávkování pro každou paritu (tzv. přístup 6/60, tj. 6 dní po porodu, porod + 60 dní březosti) a plošné očkování stáda každé 3-4 měsíce.
Prevence přenosu PRRS
Primárním prostředkem kontroly je prevence infekce. Znalost zdravotního stavu ohledně PRRS u náhradních prasniček a kanců, stejně jako řádná izolace a aklimatizace příchozích zvířat, jsou zásadními opatřeními k prevenci zavlečení viru. Prasata by měla být testována při příjezdu na farmu a 14 dní poté před vstupem do stáda. Bylo prokázáno, že eliminace viru PRRS je možná pomocí techniky uzavření stáda. Po úspěšné eliminaci musí být dodržovány přísné karantény, nákup chovných zvířat a spermatu prostých PRRS, sanitace transportních vozidel a přísné protokoly o pohybu fomitů (neživé předměty pomocí kterých může docházet k přenosu viru) a personálu mezi farmami, aby se zabránilo opětovnému zavlečení viru.
zdroj: S. A. Dee, Porcine Reproductive and Respiratory Syndrome
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
