Subklinické mastitidy

Subklinické mastitidy se od klinických liší jen nepatrným poškozením parenchymu mléčné žlázy, proto je jejich hlavním ukazatelem zvýšený počet somatických buněk a mění se fyzikální vlastnosti mléka (pH, obsah chloridů, vodivost atd.). Téměř vždy se subklinické mastitidy projevují jako stádový problém, přičemž starší krávy bývají postiženy častěji.

Bohužel spousta chovatelů toto zvýšení SB opomíjí, a pokud kráva nevykazuje žádný další příznak zánětu, tak zvíře neléčí. Upozornit, že se něco děje, by nás také měla neklidná, kopající kráva při dojení. Zánět = bolest, pro krávu je tedy nepříjemný jakýkoliv kontakt s vemenem.

Subklinické mastitidy se vyskytují mnohem častěji než ty klinické, a tím způsobují větší škody. Největším nákladem u mastitid je totiž ztráta budoucí produkce, která je způsobena sníženou produkcí epitelu, který je zasažen zánětem. Při neléčeném zánětu už je produkce nevratná.

Za zdravé zvíře se považuje kráva s počtem somatických buněk (PSB) do 100 tis/ml mléka. Prvotelky by měly laktaci končit pod touto hranicí, u krav na vyšších laktacích lze tolerovat počet somatických buněk pod 200 tis./ml mléka.

Většina chovatelů se dnes znepokojuje, až když se počet somatických buněk v bazénovém vzorku blíží k hranici 400 tis./ml mléka, protože její překročení by znamenalo výrazné snížení výkupních cen mléka. U těchto hodnot bazénového vzorku lze předpokládat větší množství krav s PSB buněk nad tuto hranici a také nad hranici několik milionů SB/ml mléka.

Ztráty je nutné však počítat mnohem dříve. Snížení mléčné produkce při počtu somatických buněk 200 tis/ml mléka je 6 %. Při 300 tis. SB/ml mléka je to 7 % a při 400 tis./ml mléka 8 %. U milionu SB je ztráta již 12 %. Vezme-li v potaz krávu, která za laktaci nadojí 8000 kg mléka s průměrnou hodnotou PSB 200 tis/ml. mléka, tak ztráta mléka je 560 kg/laktaci. U krávy s průměrnou hodnotou 400 tis. SB/ml mléka je to 640 kg mléka. Toto jsou minimální ztráty, jiné statistiky hovoří i o vyšších ztrátách.

Kromě snížení objemu a rentability produkce je třeba si také uvědomit, že v souvislosti s přítomností patogenů vznikají také předpoklady pro šíření infekcí mléčné žlázy na další dojnice a vznik klinických mastitid, případně přechod do chronických forem zánětů. A tyto problémy vyžadují delší a nákladnější léčbu a nezřídka vedou k vyřazení zvířete z chovu.

Jak lze zjistit PSB?

Existuje spousta jednoduchých NK testů, které dokáží stanovit PSB ihned. Dnes už jsou na trhu NK testy, které dokáží skórovat od 100 tis. SB/ml mléka. Pro ještě přesnější určení somatických buněk jsou elektronické přístroje. Téměř bezpracnou metodou je vybrat krávy se zvýšenou somatikou z měsíční kontroly užitkovosti. Navíc by se pravidelně měly testovat krávy po otelení, krávy s náhle sníženou produkcí, problémové krávy, krávy před ukončením léčby a krávy před zasušením.

Léčba

Čím dříve se zjistí problém a čím dříve začneme léčit, tím je větší šance, že kráva nebude mít v budoucnu sníženou produkci.

Při léčbě subklinických mastitid je v každém případě nutné uplatnit hygienická opatření, aby byl zajištěn výsledek léčby. Při nálezu mikrobiálních původců je nutné nasadit antibiotika, buď lokálně, nebo systémově. Pro podpůrnou léčbu slouží prostředky, které prokrvují tkáně, například různé protizánětlivé masti, které se aplikují před dojením, zejména na poškozenou čtvrť. Účelem těchto mastí je vyšší prokrvení vemene, a tím úplné vydojení. Dojde tak k urychlení léčby zánětu. Jako další ovlivňující faktory mohou působit substituce vitaminu A a E a selenu, a také častější dojení.

Personál

Správná rutina dojení je nutným předpokladem pro úspěch opatření spojených s mastitidami. Nepodceňujte pravidelnou instruktáž a podporu trvalého zlepšování práce dojičů. Každá dojírna potřebuje mít pevný řád, který nejen popisuje pracovní postupy, ale zahrnuje i systém kontroly. Práce s personálem vyžaduje odbornost a pravidelnost.

TEXT a FOTO: redakce