V každém chovu zvířat se objevují nemocná, zraněná či jinak nevhodná zvířata pro následující chov. Může jít o staré prasnice, které mají takříkajíc odrodíno. Počet vrhů by si měl každý chovatel stanovit, aby zbytečně nedržel prasnici, která na sebe nevydělá. Prasnice mohou mít málo selat nebo se neboukají či opakovaně nezabřezávají. Takové jsou určeny k brakaci a k nahrazení mladými prasničkami. U prasnice může dojít k výhřezu dělohy, pokud se tak stane, je lepší prasnici vyřadit. Dalším důvodem časté brakace jsou vady a nemoci končetin.

Při každodenní kontrole zvířat ve výkrmu se mimo jiné kontroluje i zdravotní stav. Je důležité vidět každé zvíře v kotci a pořádně si ho prohlédnout. Díváme se na způsob pohybu, zda některé nekulhá, nepadá, netřese se či dokonce trvale neleží. Díváme se zda neuvidíme zvířata zakrvácená. To může poukazovat na vyhřezlý konečník, či otevřenou ránu nebo pokousání. Zjišťujeme, zda nemají vyrážku, strupy, boule. Také se objevují kusy chřadnoucí, slabé, nafukující se, silně zaostávající v růstu.

Každý takový kus by měl být vyhnán do separačního boxu, náležitě ošetřen a zhodnocen další postup. Zda-li je zvíře schopné se uzdravit nebo není. Pokud není je vhodné mít domluveny jatka, která tyto kusy budou v pravidelných intervalech svážet k nucené porážce. I u těchto kusů se musí hlídat ochranná lhůta léčiv pokud jim byla podána a nesmí být odeslána k zabití dříve než po uplynutí ochranné doby.

Pokud je stav zvířete natolik vážný, že hrozí úhyn nebo se zvíře trápí je lepší ho daným postupem usmrtit a dát k likvidaci do kafilerie.