V následujícím článku si představíme nejprve základ -> kosti a klouby končetin a poté se přesuneme k samotnému paznehtu.

-> Kosti a klouby končetiny

Na konci končetiny má skot dva prsty, které odpovídají prostředníčku a prsteníčku člověka. Každý prst tvoří kost paznehtní doprovázená kostí člunkovou, kost korunková, kost spěnková, ke které se přikládají dvě kosti sezamské.

Obr. 1 Složení prstu – jednotlivé kosti:

1) kost spěnková 2) kost korunková 3) kost paznehtní 4) kosti sezamské 5) kost člunková 6) kloub spěnkový 7) kloub korunkový 8) kloub paznehtní

Prsty jsou potažené kůží, a proto působí jako prst jeden. Jen konce prstů jsou oddělené a kryté paznehty. Nad paznehtem se nachází korunka, nad korunkou je poměrně krátká spěnka. V okolí spěnkového kloubu nalezneme malé paznehtky.

Obr. č. 2 Složení prstu – 1) pazneht 2) korunka 3) spěnka 4) spěnkový kloub 5) paznehtek


-> Pazneht

Jde o konec prstu skotu, chráněný rohovinou. Do paznehtu zasahují šlachy společného natahovače prstů a hlubokého ohýbače prstu. Všechny tkáně paznehtu jsou silně inervovány a krveny. Pouze povrchová část-rohové pouzdro není krveno ani inervováno.

Obr. 3 Podélný řez paznehtem –  1) kost paznehtní 2) kost korunková 3) kost člunková 4) kloub paznehtní 5) šlacha společného natahovače prstů 6) šlacha hlubokého ohýbače prstů 7) pružná poduška 8) paznehtní lůžko 9) rohové pouzdro

Kost paznehtní připomíná trojboký jehlan. Kost korunková je tvarem podobná krychli. Paznehtní lůžko je tkáň nacházející se pod rohovým pouzdrem, vytváří se na něm rohovina pouzdra. Rozdělujeme ho na lůžko hraniční, korunkové, stěnové, chodidlové a patkové. Na stěnovém lůžku se nacházejí tenké lístky a na zbytku paznehtního lůžka jsou nitkové papily. Rohové pouzdro má stěnu rozdělenou na vnější a vnitřní plochu, které se zbýhají v hranu paznehtu, ten vybíhá v hrot.

Spodek pouzdra tvoří rohové chodidlo a část rohové patky. Plocha, kterou zvíře našlapuje, se nazývá chodidlová plocha. Jako patku označujeme zadní část pouzdra, na kterou zvíře nenašlapuje. Měkká rohovina mezi rohovou stěnou a chodidlem se nazývá bílá čára.

Obr. č. 4 Popis paznehtu z boku – 1) vnější plocha rohové stěny 2) vnitřní plocha rohové stěny 3) hrana 4) hrot 5) korunkový okraj roh. stěny 6) chodidlový okraj roh. stěny 7) patka

 

Obr. č . 5 Popis paznehtu ze spoda – 1) rohová patka 2) chodidlová plocha 3) bílá čára 4) chodidlový okraj roh. stěny

 

-> Tvorba rohoviny

Rohovina se tvoří na nitkovitých výrůstcích a skládá se z rohových rourek a mezirourkové rohoviny. Rychlost růstu je přibližně 5 – 6 mm za měsíc. Nejtvrdší rohovina roste na rohové stěně, nejměkčí na patkách. Ve vlhkém prostředí přijímá vodu a měkne, v suchu vysychá a tvrdne.

1) Paznehty pravidelné

Obr. č. 6 Popis paznehtu pravidelného

Hrana paznehtu by měla být přibližně rovnoběžná s patkou „b“, která je o polovinu kratší. Chodidlová plocha „c“ je čtvrtinu až třetinu delší než hrana „a“ a její šířka „d“ je přibližně poloviční v poměru k její délce. E je rovina rohových lístků.

Zdravé paznehty téže končetiny mají být tvarem a velikostí shodné. U hrudních končetin se připouštějí větší vnitřní paznehty, u pánevních končetin paznehty vnější. Rohová stěna má být hladká, bez zakřivení, rýh, zářezů, prasklin nebo štěrbin. Chodidlový okraj rohové stěny má být celistvý, nevylámaný. Žádoucí je rovná chodidlová plocha. Rohovina by měla být pružná, pevná, ne příliš tvrdá nebo drolivá. Celá chodidlová plocha je stejnoměrně zatížena.

2) Paznehty nepravidelné

Kosý pazneht má hranu, která svírá s chodidlem úhel menší než 45° jeho zatížení je větší v zadní části. U strmého paznehtu je úhel větší než 55° a patky jsou vyšší, tím dochází k většímu zatížení přední části. Sbíhavý pazneht má vnitřní a vnější rohovou plochu v zadní části rovnoběžnou, zároveň však sbíhavou k ose těla. Více váhy je na vnější polovině. Opak je pazneht rozbíhavý, váha je přenášena na vnitřní plochu.

Nepravidelné paznehty mohou způsobovat větší zatížení šlach, otlačení lůžka nebo mohou pazneht křivit. Může docházet k nerovnoměrnému zvětšování paznehtu nebo k jeho zmenšování.

Přerostlé paznehty vznikají přerůstáním rohoviny pohybuje-li se zvíře po měkkém povrchu a rohovina není dostatečně obrušována. Doba, za kterou pazneht přeroste je asi 6 měsíců, proto je dobré paznehty upravovat dvakrát ročně. Tvar přerostlých paznehtů je různý např. prohnutý, zkřížený, spirálový, rozšířený.

U přerostlých paznehtů se prodlužuje přední část, v důsledku toho jsou zatěžovány patky, které se snadno otlačí. To vede k chronickým zánětům. Přerostlé paznehty také mění lomení osy prstu. Klouby a šlachy jsou tak nepřirozeně namáhány a objevují se záněty. V důsledku neošetřených paznehtů dochází k většímu polehávání zvířat, zvířata tráví méně času příjmem potravy a snižuje se dojivost. Přerostlé paznehty mohou být příčinou celé řady jejich onemocnění (zánět, hniloba atd.).

Text: redakce