Vojtěška patří mezi první domestikovanou pícninu, která byla před několika tisíci lety vysazena v Iráku, Íránu a Afganistánu, kde místní farmáři objevili její nutriční hodnoty především pro těžce pracující koně a byla i zdrojem energie pro koně v armádě. Do Evropy a Ameriky se dostala až v polovině 17.století.
Patří mezi bobovité rostliny, a i když je to vlastně luštěnina, pěstuje se jako pícnina. Zkrmovat se dá v různé formě – přímo na zeleno, jako seno nebo lisovaná do pelet. Velmi špatně se silážuje, proto je toto zpracování méně časté. Její kořenový systém zasahuje do hloubky až 3 metrů odkud bere živiny a je proto nenáročná na vláhu.
Ideální doba při sklizni na seno je před vykvetením, kdy je nejstravitelnější a nejvýživnější. Vojtěška v této fázi má hodně lístků, které obsahují 50-75% sušiny, 75% bílkovin a 90% karotenu, ale velmi snadno se při manipuaci drolí a lámají. Tím seno velmi výrazně ztrácí na výživové hodnotě. Vojtěška koním velmi chutná a protože má méně vlákniny než travní seno, dochází k pozdějšímu pocitu nasycení a koně tak přijímají několikanásobně více energie a bílkovin, pokud by měli ke k tomuto krmení neomezený přístup.
Kůň o hmotnosti 500kg klidně přijme i 14kg vojtěškového sena, čímž překročí své energetické požadavky o 50-60%. Pokud by to byl nepracující kůň, může takto za rok přibrat i 100 kg. Proto by měla vojtěška tvořit pouze část krmné dávky. Při krmení v peletách nedochází ke ztrátám živin jako u sena.
Tab č.1: Změna stravitelnosti a obsahu živin v jednotlivých fázích v jednotlivých vegetačních stádiích vojtěšky
| celková stravitelnost (%) | hrubý protein(%) | ADF (lignocelulózový zbytek buněčných stěn) | |
| před nasazením poupat | 65 | 21,7 | 28 |
| butonizace | 62 | 19,9 | 31 |
| 1/10 květů na rostlině | 58 | 17,2 | 34 |
| 1/2 květů na rostlině | 56 | 16 | 38 |
| plné kvetení | 54 | 15 | 40 |
| zralost | 52 | 13,6 | 42 |
Mýtus č.1: zkrmování velkého množství vojtěšky způsobuje problémy s ledvinami
Normální, zdravý kůň, nemá problém s metabolizmem bílkovin obsažených ve vojtěšce, pokud má k dispozici dostatečné množství vody. Koně, kteří již mají problémy s ledvinami by neměli dostávat krmnou dávku bohatou na bílkoviny, ale samotné zkrmování vojtěšky onemocnění ledvin nezpůsobí.
Mýtus č.2 : Vojtěška zhoršuje respirační potíže u koní.
Někteří koně mohou mít větší tendence ke kašli při krmení voojtěškou a to z několika důvodů. Pro koně mohou být dráždivé prach nebo plíseň, která může být u vojtěškového sena častější. Vojtěška schne o 12-24 hodin déle než tráva a musí být slisována v optimální vlhkosti. Další možností ,která může dráždit dýchací cesty koně jsou právě odrolené lístečky.
Mýtus č.3: Vojtěška je pro koně živinově bohatá.
Stejně jako u kteréhokoliv jiného krmiva musí obsah živin vojtěšky v jakékoliv formě odpovídat živinovým potřebám pro danou kategorii koní. Nejvhodnější je vojtěška pro hubené, mladé a rostoucí koně nebo kojící klisny.
Mýtus č.4: Obsah vápníku ve vojtěšce je příliš vysoký, zejména pro mladé a rostoucí koně.
V pokusných krmných dávkách bylo koním podáváno více než pětinásobek požadavku na vápník bez nežádoucích účinků.
Mýtus č.5: Z vojtěšky se mohou koně schvátit.
Vyloučené to není, ale nebude to způsobené samotnou vojtěškou, ale pravděpodobněji náhlou změnou krmné dávky bez postupného navykání. Schvácení může být i vedlejší důsledek obezity, která může být neuváženým krmením vojtěšky podporována.
text: Marcela Otrubová
zdroj:
G.E. Shewmaker a kol., Alfalfa – the higt-quality higt for horses, http://www.alfalfa.org/pdf/AlfalfaForHorsesRevised.pdf
H.S.Thomas, 4 misconceptions about -alfalfa, https://thehorse.com/19940/4-misconceptions-about-alfalfa/
www.agropress.cz
