V návaznosti na rozšiřování článků o chovu ovcí, se dnes zaměříme na mléčnou produkci v tomto chovu. O anatomii se již zmiňovat nebudeme, jelikož ji můžete prostudovat zde.

Důležité je zde uvést složení mleziva (nezralé mléko) a mléka.

Složení mleziva: 15 % bílkoviny, 11 % tuku, 2,5 % cukru, 1,2 % popelovin, 70,3 % voda

Ovčí mléko se výrazně liší od mléka kravského. Výrazné rozdíly lze pozorovat ve složení, barvě (mírně nažloutlá), chuti i samotné vůni (zde závisí na složení krmné dávky). Jak lze pozorovat z tabulky č. 1 ovčí mléko má vyšší množství bílkovin i tuku, což podstatně zvyšuje jeho výživovou hodnotu.

Tab. č. 1 Složení kravského, ovčího a kozího mléka

Druh mlékaVoda (%)Bílkoviny (%)Tuk (%)Laktóza (%)
Kravské85 – 882 – 53 – 63 – 5
Kozí85 – 883,6 – 3,83 – 4,24 – 4,6
Ovčí77 – 825 – 77 – 113,5 – 4,5

 

Délka laktace u bahnice je velmi různorodá. Pohybuje se od 100 do 250 dní. Celková produkce mléka za laktaci je okolo 80 – 140 kg. U dojných plemen (např. východofríská ovce) se pohybuje produkce mléka výše, dosahuje horní hranice okolo 600 kg. Samotnou produkci mléka neovlivňuje pouze plemeno, ale také plodnost. Například u romanovských ovcí bylo zjištěno, že při jednom jehněti bahnice produkuje za 100 dní laktace cca 97 kg mléka, zatímco při čtyřčatech až 169 kg mléka.

Počty somatických buněk v ovčím mléku

PSB jsou v mléku u malých přežvýkavců výrazně vyšší než u mléka kravského. Somatické buňky v ovčím mléku mohou dosáhnout i hranice 800 000 v 1 ml. Jedná se o všeobecně známý jev, který je spojen s fyziologií i s méně propracovanými postupy hygieny.

Laktační křivka je obdobná jako u krávy. V prvních týdnech roste, pak se stabilizuje a v konečné fázi klesá.

Hlavní činitelé ovlivňující mléčnou produkci:

-> plemeno – jak již bylo zmíněno výše, např. východofríská ovce, která byla šlechtěna na produkci mléka, má výrazně větší nádoj (denní dojivost 2 – 5 kg)

-> věk při bahnění – v našich podmínkách se zapouštějí ročky nejčastěji okolo 18 měsíce, rané připuštění převládá hlavně u masných plemen

-> plodnost – s rostoucí plodností bahnice roste i produkce mléka

-> výživa – výživa představuje významný komponent ve všech chovech, v chovu ovcí je velmi podstatná kvalita a organizace pastvy, po pastvě následuje i kvalita sena a jádra na příkrm, samozřejmostí je dostatečný zdroj pitné vody

-> zdravotní stav – při jakémkoliv onemocnění dochází k poklesu produkce mléka, na vině může být např. zánět mléčné žlázy nebo špatné ošetření paznehtů, pozornost si zaslouží i různé parazitózy ve střevech a v plicích

Lucie Rysová
Zdroje: Štolc, Ladislav. 2007.  Základ chovu ovcí. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. str. 78. ISBN: 978-80-7271-000-3
Klimešová M., Hanuš O., Bogdanovičová K., Němečková I., Nejeschlebová L., Kopecký J., Kalhotka L., 2015. Hodnocení složkových, hygienických, fyzikální a technologických ukazatelů syrového ovčího a kozího mléka a jejich srovnání s kravským mlékem. Mlékařské listy. Číslo 152. s. 16-17.