Převážná část krmných surovin používané ve výživě zvířat v původním stavu nevyhovují po fyzikální stránce, stálosti kvality a nutriční hodnoty. Proto se před vlastním zkrmením upravují. Pro zvýšení skladovatelnosti je hlavním úkolem snížení obsahu vody. Úpravy krmiv lze rozdělit na dvě skupiny a to úpravu pro přímé zkrmování a úpravy ke zvýšení skladovatelnosti k jejich pozdějšímu využití do krmných směsí. Úpravou krmiv se zvyšuje výživná hodnota, jejich stravitelnost, chutnost a příjem krmiv. Zároveň se zlepšují i technologické vlastnosti potřebné ke smíchání, skladování a manipulaci. Jediným krmivem, které zvířatům vyhovuje po všech stránkách je zelená píce, která žádnou úpravu nevyžaduje. V minulosti bylo cílem úpravy krmiv jejich uchování na dlouhé zimní období. V současnosti je hlavním cílem zlepšení výživových a technologických vlastností.

K nejčastějším úpravám patří:

Řezání

Řezání je nejpoužívanější u objemných krmiv, tj u zelené píce. slámy nebo sena. Zvířata řezané krmivo lépe přežvykují, prosliňují a tím i lépe tráví. Důležité je sledovat délku řezanky, protože objemná píce zajišťuje strukturální vlákninu, jejíž podíl v krmné dávce zajišťuje správnou činnost trávicího traktu. Za minimální množství je považováno alespoň 2 kg pícnin o délce 2-5 cm. Částice menší než 0,8 cm podporují velmi rychlé využití v bachoru spojeného s rychlejším poklesem pH a změnami poměru kyseliny octové a propionové.

Šrotování

Šrotování patří mezi základní úpravu především zrnin. Šrotovaná krmiva jsou zvířaty lépe přijímána, prosliněna a  rozžvýkána, proto jsou živiny z krmiva lépe využity. Touto úpravou se zvyšuje chutnost i stravitelnost. Stupeň rozmělnění je závislý na druhu hospodářských zvířat a jejich věku. Největší význam má u monogastrických zvířat, kde se používá jemnější stupeň rozmělnění než pro přežvýkavce. Šrotováním se upravují obilniny, luštěniny, seno, sláma, zbytky z potravinářského průmyslu, pokrutiny a extrahované šroty.

Mačkání

Mačkání se využívá především pro zrna, která jsou rozmačkána mezi dvěma hladkými válci, ale také pro pařené okopaniny. Brambory se mačkají vždy před krmením a lze k nim přidávat i jadrná krmiva. Jednotlivé částice by neměli být větší než 1 cm a měly by být obaleny šrotem. Mačkáním se upravuje rovněž oves pro koně nebo pšenice pro prasata. Takto upravené zrniny nacházejí uplatnění i ve výživě vysokoprodukčních dojnic, kdy zlepšují strukturu krmné dávky a snižují bachorovou degradovatelnost škrobu.

Vločkování

Při vločkování se upravuje vlhké, tepelně ošetřené zrno na válcích. Napařené zrno při teplotě nad 90°C se mezi dvěma rýhovanými válci rozmáčkne. Kombinací současného působení teploty, vlhkosti, tlaku tak dochází k úpravě fyzikálně-chemických vlastností zrna

K čemu dochází:

  • Rozbití matrice proteinů obalující škrobové granule → zpřístupnění živin pro efektivnější trávení
  • Želatinace → zmazovatění škrobu během napařování a optimalizace jeho trávení v bachoru

Míchání

Na míchání je založena technologie výroby krmných směsí a výroba směsných krmných dávek využívaných v chovech skotu

Hlavní výhody TMR:

  • Eliminace vybírání jednotlivých komponentů ze směsi
  • Správně sestavená TMR redukuje výskyt metabolických poruch především v první fázi laktace nejčastěji způsobených vysokým podílem jadrných krmiv v krmné dávce
  • Plynulý příjem stále dostupné TMR zajišťuje stálý průběh fermentace v bachoru
  • Zvýšený příjem sušiny o 5-30%
  • Umožňuje zkrmování i méně chutných krmiv (močovina)
  • Přesným dávkováním dochází k celkové úspoře krmiv

Obr. č.1:  V současné době je na trhu řada typů míchací vozů, které nabízejí různé způsoby naskladňování, míchání i vyprazdňování

tatoma

tatoma

 

 

Ing. Marcela Otrubová