Podle archeologických nálezů získaných na kolových stavbách v oblasti švýcarských jezer je možno považovat za historicky doložený počátek chovu skotu ve Švýcarsku na období mladší doby kamenné. V této době chovaný rašelinný skot byl malého vzrůstu a červené barvy. Když počátkem 5. století n. l. zatlačily germánské kmeny Římany z oblasti Švýcarska, přinesly s sebou trojhonné hospodaření na půdě a zvelebily chov skotu zlepšenou výživou a ošetřováním.
Podle M. Duersta pochází dnešní simentálský skot z původního rašelinného skotu, který byl po příchodu Germánů prokřížen praturem (Bos taurus primigenius). Naopak Rütimeyer předpokládá, že má původ ve Skandinávii, odkud ho s sebou přivedli kolem roku 550 n. l. Burgundové. Teprve 18. století přináší do Evropy větší intenzitu polního hospodářství. To v určitých oblastech zajistilo i rozvoj chovu skotu. Již v roce 1759 mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu skotu v Simmentalu, Saanen a Emmentalu. Z těchto oblastí se skot prodával za vysoké ceny do zahraničí. Ve druhé polovině 19. století dosáhl export švýcarského skotu ročně téměř 100 000 kusů.
Foto: Karel Melger
Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, přičemž sytě červená až hnědočervená převládala a byla rušena jen bílými znaky.
Postupem doby přibývalo bílých znaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost, protože toto zbarvení vyžadovali kupci ze sousedních států. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Trend zvětšování tělesného rámce pokračoval i v první polovině dvacátého století.
Předností plemene byla jeho vynikající mléčná a zároveň i masná užitkovost.
Právě díky těmto vlastnostem, převedeným na ekonomickou základnu, mu v řadě zemí dávaly přednost před dlouhotrvajícím procesem šlechtění domácích populací skotu s malou produkcí mléka a masa. Tento trend se držel v 18. i 19. století v celé Evropě i u nás v ČR.
Foto: Karel Melger
První jalovice masného simentála byly do ČR dovezeny z Kanady v roce 1993. Import se uskutečnil do ZD Poběžovice, ZD Brloh, Polfin AGRO Ploština, D. Chobolice, Ing. Švagrovi do Zvěstovic. Ve stejném roce byly do republiky importovány jalovice z Dánska na ISB Brná a o rok později k p. Zatloukalovi do Velkých Dvorců. Ve zhruba stejném období, to znamená od roku 1993, se uskutečnily importy jalovic Fleckvieh z Německa a Rakouska.
Mezi prvními chovy, ve kterých byl zahájen chov MS na základě importů Fleckvieh, byly SIDO Valtrov, AGRO Březová, Jan Zatloukal V. Dvorce. Současně s importy jalovic ze zahraničí začaly být do chovu MS v roce 1993 zařazovány plemenice s různým podílem krve českého strakatého skotu. Jednalo se o zvířata z rušených dojených stád, která byla inseminována býky MS. Mezi prvními chovateli byli pánové Mašanský z Měrunic, Žížala z Úročnice, Pajdar z Draženova a firma CHMEL- Cígler.
Chovný cíl
Oproti simentálskému skotu s kombinovanou užitkovostí je hlavním a nejdůležitějším cílem šlechtění masného simentála (MS) produkovat zvířata s dobrou růstovou schopností, s výrazným osvalením a snášející tvrdé podmínky. Nutné je sledování ukazatelů, které jsou rozhodující pro snadné porody.
Neopomenutelným chovným cílem plemene masný simentál je genetická bezrohost.
Graf č.1 Vývoj stavu krav v KUMP
V současné době je toto plemeno rozšířené a oblíbené i na kontinentech mimo Evropu, a to zejména pro svou dobrou růstovou schopnost, nenáročnost a dobrou přizpůsobivost drsnějším podmínkám.
Produkční ukazatele:
- počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda – minimálně 95,
- hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP – min. 95 %,
- věk při I. otelení – masný simentál patří mezi raná plemena, cílem šlechtění je telení ve věku 24 měsíců (podle úrovně odchovu a období telení od 23 do 29 měsíců),
- průměrné mezidobí – 365 dní, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu.
Tab.1 Cíle šlechtitelského programu
| Kategorie | Hmotnost ve věku (kg) | Výška v kříži (cm) | |
| 210 dní | 365 dní | ||
| Býčci | 355 | 600 | 136 |
| Jalovice | 320 | 480 | 127 |
| Kategorie | Hmotnost (kg) | Výška v kříži (cm) | |
| Prvotelky | 700 | 139 | |
| Krávy (po 3.otel.) | 800 | 142 | |
| Plemenní býci nad 3r. | 1020 | 156 | |
Graf č. 2 Vývoj počtu narozených čistokrevných telat
Národní výstava hospodářských zvířat Brno 2023
| Ušní číslo | Jméno | Chovatel | Majitel | |
| Šampion show | 868999961CZ | HEDA Z LIBOCHOVÉ | Polák Jiří,Dolní Libochová | Polák Jiří,Dolní Libochová |
| Reservní šampion show | 82796064CZ | GINGO AGROCHYT P* | Agrochyt s.r.o.Mohelno | Agrochyt s.r.o.Mohelno |
(zdroj: FB Český svaz chovatelů masného skotu)
Foto: Karel Melger
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
