Kopyto

Jedná se o prstový orgán lichokopytníků, který má ochrannou a obranou funkci. Skládá se z kostního základu, měkkých složek, pomocných orgánů, škáry a rohového pouzdra.

Skladba kopyta

Kostru kopyta tvoří mohutná kopytní kost, kladka korunkové kosti a kopytní chrupavky. Měkké složky zahrnují vazy, šlachy, kloubní pouzdro, mazový váček, cévy a nervy. Podkoží je na zadní straně chodidla zformováno ve střelku. Střelka má trojúhelníkovitý tvar, rozevírá se směrem dozadu a přechází v patky.
Škára kopyta vytváří rohovinu ze které se formuje rohové pouzdro. Rozlišujeme škáru bradavkovou a lístkovou. Škáru kopyta rozlišujeme podle místa uložení. Na přechodu kůže do kopyta nalezneme škáru obruby. Distálně od škáry obruby se nachází bradavková škára korunky. Škára stěny umístěná pod škárou korunky má na svém povrchu lístky, na kterých jsou drobné bradavky, které produkují bílou rohovinu. Tu označujeme jako bílou čáru. Bílá čára odděluje inervovanou část kopyta od neinervované. Pokud se hřeb podkovy zatluče za bílou čáru směrem do chodidla je kůň „zakován“ a kulhá. Na chodidlové ploše nalezneme škáru chodidla, jejichž bradavky produkují rohovinu chodidla. V zadní části kopyta nalezneme škáru střelky, která obsahuje potní žlázy.
Rohové pouzdro se dělí na stěnu, chodidlo a střelku. Rohová stěna je v průměru 1 cm silná. Roste rychlostí 8 – 10 mm za měsíc. Rohové chodidlo má uprostřed uloženou rohovou střelku. Po stranách rohové střelky se táhnou střelkové brázdy, které přechází v rohové patky.

A) spěnková kost, B) korunková kost, C) kopytní kost, D) střelková kost,

1) škára obruby, 2) škára korunky, 3) škára stěny, 4) bílá čára, 5) škára chodidla,6) rohové chodidlo, 7) škára střelky, 8) rohová střelka, 9) vazivová střelka,

Symetrie kopyta

Jako symetrie celých končetin je důležitá i symetrie kopyta. Kopyto je orgán, který musí tlumit nárazy při kroku. Žádoucí je, aby bylo symetrické a části kopyta byly souměrně zatěžovány, hlavně nosný okraj kopyta. Otřesy potom prochází středem končetiny.

Řez A prochází podélně končetinou a rozděluje jí na dvě poloviny.
Řez B vedoucí korunkou by měl být rovnoběžný s řezem C protínající bázi kopyta.

Přední a zadní kopyto

Tvar kopyt mezi hrudními a pánevními končetinami se trochu odlišuje. Přední kopyto má při pohledu zespodu kruhovitý tvar. Zatímco zadní kopyto je oválnější. Při pohledu ze strany je zadní kopyto strmější než přední. Celkově je přední kopyto širší a větší než zadní. Je to možná proto, že na předních končetinách je neseno 60 % tělesné váhy.

 

Tvorba rohoviny

Rohovinu tvoří škárové bradavky. Rychlost růstu je závislá na výživě, zdravotním stavu, pohybu a stáří koní. V průměru za měsíc naroste o 8 – 9 mm. Podle rychlosti růstu rohoviny se plánuje návštěva kováře. Přerostlá rohovina se odlamuje, štípe, zatrhává a dochází ke změně úhlu kopyta. Dochází k většímu zatěžování končetin.

Závěsné ústrojí prstu

Jako závěsné ústrojí slouží soustava vazů, které udržují spěnkový kloub nad úrovní podložky. Nejmohutnější jsou vazivové mezikostní svaly. Odstupují od proximálního konce metakarpální kosti a upínají se na sezamské kosti spěnkového kloubu nebo vysílají šlachy do úponů vlastních natahovačů prstů.

Krevní zásobení a inervace

Kopyto je velice intenzivně krveno z prsních tepen. Ve škáře se nachází mohutné žilné pleteně. Inervaci zajišťují větve volárních a plantárních nervů. Rohovina není prokrvována ani inervována.