Nejpřirozenějším povrchem pro skot obecně je bezesporu travnatý povrch. Z mnoha důvodů tuto možnost chovatelé často nemají k dispozici, proto hledají nejideálnější povrch pro dojnice. Spolu s mastitidou a neplodností je kulhání jedním z hlavních problémů v oblasti welfare, zdraví a produkce na farmách po celém světě. Proto vědci z různých univerzit zkoumali 5 různých povrchů používaných v systémech volného ustájení s důrazem na potenciální riziko kulhání.

Každý typ podlahy byl posouzen na pohybové vlastnosti krav s využitím všech dostupných informací týkající se kinetiky, kinematiky, chování a držení těla dojnic ve volném chovu. Dle výsledků je důležité vzít v úvahu vlastnosti materiálu a design jakéhokoliv povrchu.

Hlavní příčiny kulhání

Studie ukazují 3 hlavní příčiny kulhání skotu v systémech volného ustájení:
  • Nízká hygiena stání, která zvyšuje riziko uklouznutí, což vede ke zraněním a zvýšenému riziku infekcí.
  • Metabolická acidóza – důsledek diet bohatých na sacharidy.
  • Mechanická nerovnováha, jako je vysoké zatížení kloubů a nadměrné opotřebení paznehtů v důsledku tvrdého a abrazivního povrchu podlahy stáje.

Údaje o prevalenci ukazují, že velký podíl na kulhání skotu mají tvrdé a abrazivní povrchy. Proto je vhodné zvážit typ podlahy při rozhodování o optimalizaci řízení farmy a výrobních procesů.

Určování rozdílů

V této studii vědci vytvořili integrační analýzu funkčních rozsahů (IAFuR) založenou na upravené verzi paradigmatu ekologie pohybu, aby vyhodnotili parametry pohybu, které se podílejí na riziku kulhání u krav na různých površích.‎

IAFuR je kombinovaný průvodce stavem welfare zvířat pro optimální (tj. v rámci horní a dolní hranice) funkční rozsahy pro pohyb (tj. držení těla, kinematiku a kinetiku), navigaci (tj. chování) a regenerační kapacity (tj. metabolické náklady). Účelem IAFuR tedy bylo určit pohybový profil a identifikovat hlavní důsledky použití alternativních povrchů k trávě.‎

Tráva

Tráva byla vyhodnocena jako optimální povrch kvůli 3 hlavním atributům:

  • Mechanicky poskytuje široký rozsah kloubů, což zvyšuje homeostázu kloubů.
  • Umožňuje spolehlivé a bezpečné pohybové vzorce a zároveň snižuje metabolické náklady.
  • Podporuje delší dobu odpočinku a nižší výskyt kulhání (1–22,5 %).

Zajímavá otázka, která z tohoto výsledku vzešla, však je, zda tyto ukazatele zůstávají pravdivé na špatně udržovaných pastvinách ve srovnání s dobře spravovanými vnitřními systémy. Výzkumníci zdůraznili, že ačkoliv neměli přímé důkazy o parametrech pohybu podle různých druhů a kvality trávy, bylo logické se domnívat, že na špatně udržované pastvině by ztratila optimální rovnováhu opotřebení a růstu kopytní rohoviny a přirozené zatížení paznehtů.

Vlastnosti travnatého povrchu by tedy v tomto případě mohly připomínat asfalt (tj. vyšší otěr ovlivňující tvar paznehtů) nebo beton (tj. nižší rozložení zatížení, způsobující klouzání a tuhou chůzi).

Navíc tráva není vždy k dispozici jako povrch pro systémy volného ustájení, ať už z klimatických nebo ekonomických důvodů, což vytváří potřebu alternativních povrchů, které poskytují nejlepší standardy pro dobré životní podmínky zvířat.

Písek

Podle studie se písek jeví jako nejlepší přírodní alternativa k trávě. Zjistili také, že prevalence kulhání (5–21,5 %) je téměř tak nízká jako u trávy. Nicméně jednou z nepříjemností je způsobení vyšších metabolických potřeb na pohyb. Častá potřeba obnovy písku vyžaduje nalezení řešení pro dobrý přístup k přírodním zdrojům písku a je nutná speciální manipulace s hnojem, což vyžaduje čas a peníze. Proto je důležité pokračovat v hledání umělých alternativ, které by mohly napodobovat výhody přírodních povrchů.

Pryž

Pryž se zdála být přijatelným umělým povrchem, ale výraznou slabinou byla vlastnost tření. Rozsah prevalence kulhání na pryžových površích je mezi 5 % a 27,9 %. Výzkumníci poukázali na to, že většina studií uvádí hodnoty kolem 20 % a také nižší roční produkci mléka než při ustájení na písku a bez významného rozdílu od těch dojnic, které byly ustájeny na tvrdých a abrazivních površích, jako je asfalt a beton.

Guma však zůstává zajímavou alternativou k přírodním povrchům, pokud jsou dodrženy následující úvahy:

  • (a) Poskytování optimálních mechanických vlastností tření, tuhosti a deformace.
  • (b) Krajinný design s prvky, které pomáhají zvíře seznámit (protože studie ukazují, že většina krav si není jistá na gumovém povrchu).

Asfalt

Bylo zijštěno, že asfalt je vysoce abrazivní pro paznehty a nedoporučuje se ve volném ustájení dojnic kvůli změně pohybových parametrů, které tento povrch generuje vzhledem k jeho vysokému oděru a nepohodlí, které způsobuje zvířeti. Tuto situaci potvrzuje i vysoká prevalence kulhání, která se pohybuje mezi 13,3 % a 40,9 %.

Beton

Beton je nejpoužívanějším typem povrchu v chovu hospodářských zvířat díky své dlouhodobé životnosti a snadnému čištění. Na tomto povrchu je však uváděna nejvyšší prevalence kulhání (19,8-68,4 %). U tohoto typu podlahy je častěji pozorováno několik poruch paznehtů. Celkově tento povrch vykazuje nejhorší ukazatele pohybových a zotavovacích schopností, což vytváří nejistotu, vysoké metabolické náklady a stres paznehtů.

Vlastnosti materiálu a provedení

Kromě hodnocení různých typů podlahových systémů výzkumníci zdůraznili důležitost zohlednění vlastností povrchových materiálů a designu podlahového systému. Mezi uvedené vlastnosti patří tření, pružnost a tepelný tok (rychlost přenosu tepelné energie daným povrchem).

„Kromě materiálu musí povrchová úprava umožňovat snadné čištění, být odolná a mimo jiné zahrnovat účinný drenážní systém,“ uvedli. Navrhli také budoucí zaměření výzkumu na interakci tření, elasticity a tepelného toku na vnitřní stav zvířete a jeho různé pohybové parametry.

zdroj: https://www.dairyglobal.net/health-and-nutrition/health/what-is-the-best-surface-to-prevent-lameness-in-dairy-cows/

foto: pixabay.com