Huminové látky jsou organické sloučeniny vzniklé chemickým a biologickým rozkladem organické hmoty (zbytky rostlin a živočichů) a syntetickou činností mikroorganismů. Přirozeně se vyskytují v sedimentech, zeminách, rašelině, hnědém uhlí a ligninu. V současnosti je předpoklad, že huminové látky mají původ v ligninu, jehož degradací vznikají polyfenoly, které hrají pravděpodobně klíčovou roli v procesu tvorby a jsou považované za prekurzory huminových látek.
Hlavními složkami huminových látek jsou huminové kyseliny, fulvokyseliny a humin.
Přesná chemická struktura nebyla dosud přesně objasněna, ale je zřejmé, že obsahuje aromatické jádro a funkční skupiny (karboxylové, karbonylové, hydroxylové, aminové, amidové), které jsou schopny vázat polární a nepolární látky a tak mít vliv na biologickou dostupnost určitých živin (stopové prvky, aminokyseliny atp.). Oproti anorganickým adsorbentům (zeolity) je adsorpční schopnost huminových látek 7 – 10 krát vyšší. Huminové látky tvoří chelátové komplexy s ionty kovů, což umožňuje využití v detoxikaci těžkých kovů. Kromě detoxikačních vlastností mají dále antimikrobiální a protizánětlivé účinky, mohou zvyšovat aktivitu imunitního systému a mají pozitivní vliv na funkci jater.
Využití huminových látek
V současné době se huminové látky využívají především v zemědělství, při ochraně životního prostředí, ve farmakologii, medicíně a chovatelství.
-> Zemědělství
V zemědělství huminové látky významně ovlivňují kvalitu půdy, zlepšují její fyzikální vlastnosti, obsah vlhkosti a úrodnost. Schopnost huminových látek tvořit cheláty usnadňuje příjem živin rostlinnými buňkami, čehož se využívá při klíčení a růstu rostlin.
-> Ochrana životního prostředí
Díky schopnosti huminových látek vázat organické polutanty z prostředí se využívají při odstraňování kontaminantů z vody, půdy a kalů.
-> Chovatelství
Huminové látky mají široké využití jak v chovech hospodářských zvířat, tak v chovech zájmových. Mají stimulační účinky na trávení a využití živin, zlepšují konverzi krmiva a tím příznivě ovlivňují růst zvířat. U dojeného skotu došlo při podávání huminových látek k mírnému zvýšení produkce mléka a k významnému zvýšení obsahu mléčného tuku a proteinu. Přídavek huminových kyselin do krmné dávky vede k tvorbě zdravého střevního epitelu, stabilizaci střevní mikroflóry a pH v trávicím traktu a ke zlepšení kondice. Pro své antimikrobiální účinky se huminové látky využívají také pro zvýšení ochrany, zejména mladých zvířat, proti infekci.
TEXT a FOTO: redakce
www.agropress.cz
