Metabolické testy patří mezi klíčové nástroje managementu zdraví stáda používaných ke sledování výživy a zdravotního stavu. Slouží především k doplnění údajů uvedených v předešlém článku. Mají-li mít tyto testy v chovech význam, musíme si určit, proč je chceme použít. Jiné parametry si zvolíme při sledování celkového stavu výživy a jiné např. při výskytu ketóz a hypokalcemii. Důležité pro správné vyhodnocení dat je jejich použití pro daný chov – stejné či podobné výsledky mohou mít v různých chovech úplně jinou příčinu.
Z čeho se metabolický test skládá:
- Vyšetření krve – jaterní enzymy, neesterifikované mastné kyseliny, BHB, A, E, minerály – Ca, P, Mg, Zn, Cu, Se, Fe
- Vyšetření moči – pH, ketolátky
- Vyšetření bachorové tekutiny – pH, acidita, celkové množství TMK, procentuální zastoupení jednotlivých TMK, počet nálevníků
Foto č. 1 Píštěl do bachoru (zdroj foto)
Nejčastější použití:
- Stanovení úrovně výživy skupiny nebo stáda
- Včasná identifikace podmínek pro vznik metabolických onemocnění
- Identifikace potencionálního rizika onemocnění
- Diagnostika důvodů vedoucích k onemocnění zvířat
Metabolické testy se rozdělují do dvou skupin:
- Specifické – zaměřené na konkrétní skupinu zvířat s konkrétními problémy. Test se neprovádí v celém rozsahu, ale je zaměřený na konkrétní problémy
- Obecné (kontrolní) – vybraná zvířata musí být zdravá s průměrnou užitkovostí stáda na stejném pořadí laktace (2. – 3. laktace nebo tam, kde jsou největší problémy). V dané skupině musí být zastoupeno dostatečný počet krav – ideálně 10ks (postačuje i 5)
Nejčastěji stanovené skupiny:
- Rozdoj (7. – 10. den po porodu)
- Vrchol laktace (60. – 90. dní po porodu)
- Konec laktace (30. – 90. dní před ukončením laktace)
- Příprava na porod (14dní před porodem)
K hodnocení úrovně výživy se využívají parametry, z kterých se získává co nejvíce využitelných informací. Vybrané ukazatele, které lze účinně použít jsou uvedeny níže:
1) Energetický metabolismus
- Glukóza
- NEFA (neesterifikované mastné kyseliny) – přímo odrážejí odbourávání tukové tkáně a tím i míru negativní energetické bilance. Pokud dochází ke zvýšení NEFA před porodem nebo po něm, pak výrazně roste riziko poporodních onemocnění krav.
- BHBA (kyselina betahydroxymáselná) – slouží jako ukazatel ketolátek. Ve zvýšené míře vzniká při negativní energetické bilanci. Může pocházet i z krmné dávky, pokud je v senážích vysoký obsah kyseliny máselné. Pokud je hladina BHBA zvýšená i po porodu, zvyšuje se riziko puerperálních onemocnění.
2) Proteinový metabolismus
- Močovina – odráží příjem proteinu a jeho trávení v bachoru, funkce jater a ledvin a odbourávání svaloviny
- Kreatin ukazuje na funkci ledvin a její vliv na hladinu močoviny
- Celkový protein a albumin odráží dostupnost aminokyselin pro dojnici (pokud dojde k deficitu v krmné dávce, trvá poměrně dlouho, než se to v hodnotách promění)
3) Minerální metabolismus
Hladiny jednotlivých prvků jsou silně regulovány množstvím homeostatických procesů. Jejich hladina v krvi zůstává velmi dlouho stálá bez ohledu na zásobení v krmné dávce. Diagnosticky lze využít v poporodním období deficit Ca, Mg, Na, K, P, které reagují nejcitlivěji. U stopových prvků se rovněž jejich zásobení neprojeví, jelikož v organismu jsou dlouhou dobu rezervy. Lze odhalit pouze velmi vážný deficit, kdy dojde k vyčerpání z tělesných rezerv.
4) Hodnocení bachorových parametrů
Vhodné vyšetření při indikaci dysfunkce předžaludků a velmi důležité pro určení metabolismu dojnic. Při změně krmné dávky nutno provádět až po 3-4 týdnech kvůli adaptaci bachorové mikroflóry. Ideální doba odběru bachorové tekutiny je 2 hodiny po nakrmení.
Co se vyšetřuje:
- Stanovení kyselosti (pH 6,2-6,8)
- Amoniak – zvýšený obsah při překrmování N-látek, naopak snížený při nedostatku N-látek
- Zastoupení TMK:
- zvýšené zastoupení kyseliny octové a máselné je typické pro zkrmování nekvalitních siláží
- snížené zastoupení při nedostatku vlákniny v krmné dávce
- zvýšené zastoupení k. propionové – krmení velkého množství jádra
Kromě informací z kontroly užitkovosti nebo údajů z metabolických testů, je rovněž vhodné pravidelně kontrolovat zásobení dojnic živinami z krmné dávky. To je možné pomocí přímých a nepřímých opatření. Mezi ty přímá patří denní příjem sušiny, obsah živin a strukturální efektivnost krmné dávky. Nepřímá vychází z pozorování zvířat – přežvykování, příjem krmiva, stav exkrementů, zdravotní stav paznehtů, mléčná užitkovost, složení mléka a tělesná kondice.
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
