Dusíkaté látky (NL) v krmivu pro přežvýkavce dělíme na degradovatelné a nedegradovatelné.

-> Nedegradovatelné NL nejsou odbourány mikrobiální činností v bachoru a přecházejí dále do slezu, resp. do tenkého střeva, a jsou tedy přímým zdrojem aminokyselin pro zvíře.

-> Degradovatelné NL jsou zdrojem dusíku pro bachorové mikroorganismy a přeměňují se na mikrobiální protein.


Podle stupně degradovatelnosti dusíkatých látek rozdělujeme krmiva:

  • s nízkou degradovatelností (v průměru 60 %) – seno, sójový extrahovaný šrot, kukuřice

  • se střední degradovatelností (okolo 75 %) – většina zelené píce a siláží, oves, ječmen

  • s vysokou degradovatelností (85 %) – cukrovka, pšenice, bob, hrách


U monogastrických zvířat závisí spektrum vstřebaných aminokyselin na jejich obsahu v přijetých krmivech. U polygastrických zvířat je spektrum výrazně ovlivňováno činností mikroorganismů v předžaludku.

Degradovatelnost dusíkatých látek je měřena metodou in situ (in sacco). Tato metoda je založena na inkubaci speciálních sáčků se vzorky krmiv v bachoru přežvýkavců. Degradovatelnost lze stanovit i laboratorně s využitím regresních rovnic.

V ČR se pro hodnocení dusíkatých látek v krmivu pro přežvýkavce používá systém PDI.

PDI – PROTEIN SKUTEČNĚ STRAVITELNÝ v TENKÉM STŘEVĚ (Protéines digestibles dans l´intestin/Protein Digestible in the intestine), který posuzuje požadavky organismu na zásobování proteinem podle jeho množství skutečně vstupujícího do tenkého střeva. Systém PDI tedy bere v potaz mikrobiální fermentaci v bachoru, degradaci dusíkatých látek krmiva a rozdílné využití NL vstupujících do tenkého střeva. Větší část proteinu vstupujícího do tenkého střeva tvoří mikrobiální protein, menší část pak nedegradovatelný protein krmiva a zbytek proteinu je endogenního původu (rozpad tkáňových buněk v těle apod.).


Obsah PDI v krmivu je SOUČTEM dvou frakcí:

  • PDIA – nedegradovatelné dusíkaté látky v bachoru a jejich stravitelnost v tenkém střevě

  • PDIM – mikrobiální protein skutečně stravitelný v tenkém střevě

!PDIM je však závislá na dalších faktorech. Proteosyntéza mikrobiálního proteinu je podmíněna 1. Přítomností degradovatelných NL (PDIMN) a 2. Dostupností energie (PDIME):

  • 1. PDIMN – množství mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno v bachoru z degradovatelného proteinu, jestliže energie není limitující (dostatek energie) 

  • 2. PDIME – množství mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno v bachoru z využitelné energie v bachoru, jestliže degradovatelný dusík není limitující (dostatek dusíku)

Výše uvedené parametry (PDIMN a PDIME) se počítají dle speciálních rovnic, které vycházejí ze znalostí obsahu NL v krmivu, jejich degradovatelnosti v bachoru (DEG), účinnosti přeměny na mikrobiální protein, množství fermentovatelné organické hmoty (FOH), předpokládané výtěžnosti a stravitelnosti mikrobiálních bílkovin.


Závěrem každému krmivu přidělujeme dvě proteinové hodnoty = PDIN a PDIE:

  • PDIN = PDIA + PDIMN

  • PDIE = PDIA + PDIME

-> pokud jsou u krmiva obě hodnoty podobné = vyvážený poměr živin

-> pokud je vyšší hodnota PDIN – je nutné při krmení takového krmiva doplnit energii

-> pokud je vyšší hodnota PDIE – je nutno při krmení takovýmto krmivem doplnit dusíkaté látky


Lucie Rysová