V koňském těle žijí miliony organismů, využívající kyslík, živiny a tělesné teplo. Někteří z nich žijí symbioticky a mají velmi pozitivní vliv na zdraví zvířete – např. mikrobiální populace v tenkém střevě. A pak tu existuje skupina parazitických organismů, kteří naopak potřebují koňské zažívání k dokončení svého vývoje, což se může často projevit na celkové kondici a zdraví koně.
Pro koňovité obecně je určitý podíl parazitů v trávicím traktu přirozený. Ve volné přírodě je v organismu koně nízká intenzita napadení parazity a to z důvodu častého putování a tím se eliminuje riziko opakovaného nakažení.
Mezi nejčastější střevní parazity patří:
-> Malí strongylidé
Představují nejzávažnější skupinu koňských parazitů. V těle koně se jich může nacházet od několika desítek tisíc až milion jedinců. Jejich nebezpečnou vlastností je tzv. hypobióza – což je stav, kdy se larvy obalí vazivovou schránkou a uchylují se do stěny tlustého střeva, kde pozastaví vývoj. Vazivová schránka je brání před imunitním systémem i před antiparazitiky.
Malí strongylidé zahrnují kolem 50 druhů helmitů.
Tato vazivová schránka je odolná vůči většině účinných látek obsažených v antiparazitikách. Kritická může být situace, kdy všechny larvy hromadně opouští střevní stěnu a můžou tak způsobit vážné zdravotní komplikace. K nakažení dochází např. na pastvinách, kde se larvy obsažené v trusu dokáží pomocí vodního filmu dostat až 15 cm od trusu a následně se dostat až na vrchol stébel. Migrační dynamiku larev podstatně ovlivňují dešťové srážky i typ a charakteristika porostu.
Vývojový cyklus: PŘÍMÝ – bez hostitele
Foto č. 1 Larvy malých strongylidů
Zdroj foto: <ZDE>
-> Velcí strongylidé
Velcí strongylidi jsou nebezpeční jednak svým dlouhým vývojem, který trvá až 11 měsíců, ale především jejich schopností migrovat v organismu a poškozovat tak vnitřní orgány jako jsou játra, slinivka břišní a pobřišnice. Po pár měsících se vrátí zpět do střeva, kde kladou vajíčka. Na pastvě jsou schopné přečkat i několik měsíců v závislosti na vnějších podmínkách. Velcí strongylidé jsou pro koně nebezpeční i v malé populaci, ale nepatří mezi nejčastější parazity.
Velcí strongylidé zahrnují tři zástupce: Strongylus vulgaris, Strongylus edenantus, Strongylus equinus.
Migrace v těle koně může trvat až 11 měsíců!
Vývojový cyklus: PŘÍMÝ – bez hostitele
-> Tasemnice koňská
U koní se nejedná o častého parazita. Detekce v organismu bývá problematická. Její vajíčka nejsou vylučována kontinuálně, proto se v trusu v daný moment vůbec nemusí objevit.
U koní se vyskytuje jeden druh tasemnice a to Anoplocephala perfoliata. Tasemnice, na rozdíl od ostatních parazitů, vyžaduje mezihostitele, kterým jsou roztoči vyskytující se na pastvě – pancířníci – čeledě: Oribatidae, Galumnidae, Carabididae. Infekce nastane v případě, pokud jsou napadení roztoči pozřeny. Po pozření se tasemnice za pár měsíců vyvine v dospělce. Tasemnice nemigrují, ale žijí přisáté na povrchu sliznice střeva a při silnější infekci se shlukují do trsů. Obvyklým příznakem je úbytek na váze jedince a anémie.
Vývojový cyklus: NEPŘÍMÝ – prostřednictvím roztočů
-> Škrkavka koňská
Škrkavka koňská je nebezpečná především pro hříbata mladší 6 měsíců, protože starší koně si proti nim vytváří imunitu. Jejich vajíčka jsou velmi odolná a díky lepkavému povrchu ulpí často na povrchu ve stáji (žlaby, stěny boxu atd.). K infekci dojde pozřením vajíčka, ze kterého se v žaludku vylíhne larva, která postupně migruje až do plic. Z plic jsou škrkavky vykašlány. Po spolknutí dokončují vývoj ve střevě, kde kladou vajíčka.
Jedná se o největšího vnitřního parazita koní. Samičky dosahují délky až 40 cm, samci 18-25 cm.
Vývojový cyklus: PŘÍMÝ
Foto č. 2 Obstrukce tenkého střeva dospělci škrkavek
Zdroj foto: <ZDE>
-> Roup koňský
Roup koňský má velmi nízkou patogenitu a napadený kůň se velmi snadno pozná. Samice kolem řitního otvoru klade vajíčka, jejíž další vývoj je doprovázený obrovským svěděním a napadení koně si velmi často dřou ocas.
Dospělé samice dosahují délky až 10 cm.
Vývojový cyklus: PŘÍMÝ
Foto č. 3 Roupy v trusu zvířete
Zdroj foto: <ZDE>
Přečtěte si také: Výběrem antihelmintika to nekončí!
Marcela Otrubová, Lucie Rysová
Zdroj foto: Bodeček a kolektiv. 2017. Endoparazité u koní: diagnostika, terapie, prevence – výukový materiál, Veterinární a farmaceutická univerzita Interní vzdělávací agentura IVA VFU Brno.
www.agropress.cz
