Mezi žlázy, které jsou řízeny složitou zpětnou vazbou, čili jsou cílové pro tropní hormony hypotalamo-hypofyzárního systému, patří štítná žláza, kůra nadledvin a pohlavní žlázy (gonády). A mezi žlázy řízené jednoduchou zpětnou vazbou zahrnujeme slinivku břišní (pankreas), respektive její Langerhansovy ostrůvky, parafolikulární buňky štítné žlázy (neboli C buňky), příštítná tělíska, ledviny a dřeň nadledvin.
Štítná žláza
Štítná žláza je složená ze dvou vzájemně propojených laloků uložených svrchně od průdušnice. Základními stavebními jednotkami jsou folikulární buňky, mezi nimiž jsou buňky parafolikulární sekretující kalcitonin.
Hlavním hormonem folikulárních buněk je tyroxin (T4) a biologicky aktivnější trijodtyronin (T3). Tyto hormony ovlivňují bazální metabolismus, zvyšují koncentraci glukózy, zvyšují také lipolýzu a produkci mastných kyselin. Dále zvyšují srdeční frekvenci a sílu stahů srdečního svalstva. Působí na růst kostí a na vývoj mozku u plodu. Také potencují účinky hormonů podílejících se na řízení reprodukce.
Hormonem parafolikulárních buněk je kalcitonin, který snižuje plazmatickou koncentraci vápníku zejména snížením uvolňování vápníku z kostí do extracelulární tekutiny.
Nadledviny
Nadledviny jsou uloženy v tukovém pouzdře na horních pólech ledvin. Tvoří je kůra a dřeň nadledvin. Mezi hormony kůry nadledvin patří mineralokortikoidy, glukokortikoidy a androgeny. Jedná se o steroidní hormony. Buňky dřeně pak produkují katecholaminy – adrenalin a noradrenalin.
Hlavním glukokortikoidem je kortizol, který má širokou škálu účinků. Zvyšuje koncentraci glukózy, způsobuje také katabolismus proteinů, zvyšuje lipolýzu a tím dostupnost mastných kyselin pro glukoneogenezi. Na kardiovaskulární systém působí zvýšením síly srdečních stahu a krevního tlaku. Stimuluje produkci protizánětlivých cytokinů. Je znám jako stresový hormon, který zajišťuje homeostázu při působení stresu.
Nejdůležitějším mineralokortikoidem je aldosteron. Je součástí renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS), který se uplatňuje v regulaci krevního tlaku a náplně krevního oběhu. Působením aldosteronu v ledvinách se v těle zadržuje sodík, v důsledku toho i voda, naopak stoupá vylučování draslíku močí. Aldosteron se tak v organismu významně podílí na hospodaření s vodou a minerály. Navíc působí vasokonstrikčně (stažení cév), což vede ke zvýšení krevního tlaku.
Mezi hlavní nadledvinové androgeny patří dehydroepiandrosteron (DHEA), dehydroepiandrostenonsulfát (DHEAS) a androstendion. V cílových orgánech se většinou mění na testosteron a dihydrotestosteron. Biologický účinek spočívá v anabolickém působení.
Dřeň nadledvin produkuje katecholaminy – adrenalin a noradrenalin. Katecholaminy zvyšují sílu stahu srdce, srdeční frekvenci, navozují roztažení bronchů, zvyšují plazmatickou koncentraci glukózy a inhibují sekreci inzulinu.
Pohlavní orgány
V pohlavních orgánech se tvoří estrogeny, progesteron a testosteron.
Estrogeny se tvoří ve vaječnících, placentě, kůře nadledvin a Leydigových buňkách varlat. V některých cílových buňkách se tento hormon přeměňuje na estradiol (E2), což je nejdůležitější estrogenní hormon, estrogenní účinky však mají i estron a (E1) a estriol (E3). Estrogeny jsou zodpovědné za vývoj pohlavních znaků, podněcují zrání folikulu ve vaječnících, stimulují výstavbu děložní sliznice a zesilují kontrakce děložní svaloviny. Uplatňují se také při procesu oplození, připravují spermie pro proniknutí do obalu oocytu (kapacitace spermií) a regulují rychlost prostupu oocytu vejcovodem.
Místy produkce progesteronu jsou žluté tělísko, ovariální folikul a placenta. Hlavním úkolem progesteronu je připravit pohlavní systém na přijetí a zrání oplozeného oocytu a udržet březost. Progesteron dále zesiluje sliznici a svalovinu dělohy. Ke konci březosti stoupá koncentrace estrogenů, které tlumí účinky progesteronu a stimulují v děloze expresi receptorů pro oxytocin.
Testosteron je produkován ve varlatech, v kůře nadledvin a také ve vaječnících, sekreci testosteronu řídí luteinizační hormon (LH). Testosteron má vliv zejména na spermatogenezi, růst a funkci pohlavních orgánů, řídí také vývoj sekundárních pohlavních znaků. Testosteron má také vliv na krvetvorbu a působí anabolicky.
Slinivka břišní
Slinivka břišní hraje jednak roli v trávení potravy a jednak patří mezi důležitý endokrinní orgán. Buňky Langerhansových ostrůvků produkují glukagon, inzulin, somatostatin a pankreatický polypeptid. Hlavním účinkem inzulinu je snížení hladiny glukózy v krvi, zatímco glukagon má účinky opačné, tedy glykémii zvyšuje. Somatostatin tlumí sekreci inzulinu i glukagonu. Funkce panktreatického polypeptidu zatím nebyla objasněna.
Příštítná tělíska
Na dolních a horních pólech štítné žlázy jsou uložena příštítná tělíska, která produkují parathormon, který zvyšuje hladinu vápníku v krvi. Má účinek na uvolnění vápníku a fosfátů z kostí a zvyšuje zpětnou resorpci vápníku v ledvinách.
www.agropress.cz
