U nás se začaly objevovat pštrosí farmy přibližně v devadesátých letech minulého století a dnes jich je zhruba 180. Většinou se jedná o menší farmy, kde chov pštrosů netvoří hlavní zdroj příjmů. Pštrosi jsou nenáročná a přizpůsobivá zvířata.
Co byste měli vědět?
Pštros dvouprstý patří do skupiny nelétavých ptáků. Jako běžci mají málo vyvinutou prsní svalovinu, a proto se největší podíl masa získává z dobře vyvinutých končetin. Pštros patří se svojí výškou těla až 240 cm a váhou 100-130 kg k největším ptákům na světě. Je rovněž jediným ptákem, jehož končetiny mají dva prsty. Tím je uzpůsobený k rychlému běhu a dokáže vyvinout rychlost až 60 km/h, kterou dokáže udržet i více než 10 minut. Pštrosi jsou polygamní a ve faremních chovech se chovají buď v párech, triádách (jeden samec a dvě samice), případně v hejnech s mírně vyšším počtem samic. Pohlavní dospělost nastupuje ve dvou až třech letech u samic, u samců ještě o rok déle. Snášková sezóna začíná v březnu a trvá až do září. Samice snáší vejce každý druhý den.
Pštrosi se dožívají 50-75 let.
Proč chovat pštrosy?
1) Maso – maso je hlavním produktem z chovu. Obsahuje hodně proteinů a málo tuku. Jatečné zralosti dosahují pštrosi ve věku 14-16 měsíců a hmotnosti 80-90 kg s průměrnou výtěžností 32-35 kg čistého masa. Největší podíl masa je ze stehen (74%) a zbytek je z prsou, krku, křídel, žeber a ocasu.
Tab. č. 1 Srovnání pštrosího ma s ostatními druhy
Foto č. 1 Pštrosí maso
2) Vejce – hmotnost pštrosích vajec se pohybuje od 1,1-1,8 kg. Při kuchyňském použití se vaří 60-90 minut a vystačí k nasycení 8-10 lidí. Skořápky se používají, podobně jako slepičí, pro výrobu kraslic, broží či šperků. Takto se využívají neoplozená vejce, vejce s poškozenou skořápkou a všechna ostatní, která nejsou vhodná k líhnutí.
Fotografie č. 2 Pštrosí vejce
3) Peří – peří se využívá v oděvním průmyslu, na dekorativní účely nebo i v cirkusech a varieté. Pštrosí peří je bez tuku a má schopnost se elektricky nabíjet, proto přitahuje velké množství prachu. Z jednoho jedince lze získat až 2 kg peří, buď stříháním nebo trháním.
4) Kůže – je cennou surovinou v oděvním, kožařském a obuvnickém průmyslu. Slouží k výrobě kabátů, rukavic, bot, kabelek, opasků a dalších výrobků. Pštrosí kůže je kvalitativně srovnatelná se špičkovou krokodýlí kůží.
Nejkvalitnější kůže se získává v jatečném stáří 14-16 měsíců, kdy je její celková plocha 1,2 -1,5 m2.
Jaké jsou způsoby chovu?
V české republice jsou možné tři způsoby chovu:
-> Extenzivní způsob
Extenzivně se pštrosi odchovávají téměř jako divocí ptáci na rozsáhlé ploše. Líhnutí a odchov mají na starosti výhradně pštrosi. Kuřata ve stáří 3-4 měsíce jsou odstavována od rodičů. Doplňkové krmení pštrosi nedostávají nebo jen v době líhnutí. Výsledky reprodukce jsou velmi nízké, protože ptáci sedí již od ukončení první násady
-> Polointenzivní způsob
Při tomto režimu jsou ptáci během chovné sezóny chováni v hejnech od 40 ks na ploše 0,2-0,4 ha na kus. Vejce jsou sbírána a uměle líhnuta. Mladí a jateční ptáci se pasou na vojtěškové či jetelové pastvě s doplňkem kompletní krmné směsi. Oproti intenzivnímu způsobu chovu mají pštrosi k dispozici větší plochu, což příznivě ovlivňuje zdravotní stav a snižují se i náklady na krmiva. Ovšem v takových podmínkách lze jen těžko sledovat chovnou užitkovost zvířat či párů.
-> Intenzivní způsob
V našich podmínkách se vychází z chovu na omezené ploše, která slouží jako výběh a pštrosi jsou krmeni statkovými krmivy s přídavkem granulované krmné směsi. Chovné kusy se chovají v tzv. triádách. Vejce jsou odebírána z hnízda a líhnuta uměle. Tento způsob chovu zaručuje dobré výsledky reprodukce. Chovatel má neustále kontrolu nad kuřaty a může tak sledovat jejich vývin a zdravotní stav. Vysoká koncentrace zvířat ale vyžaduje intenzivní ošetřování a přísnou hygienu.
Technologie chovu
Všechny tři typy chovu vyžadují splnění podmínek pro bezpečný chov pštrosů s dostatkem prostoru, ať už je to výška oplocení či velikost stáje. Oplocení výběhu pro pštrosy by mělo být vysoké alespoň 2 m pro dospělé ptáky. Pro mladé ptáky do 5 měsíců postačuje výška 1,60 m. hrazení musí být dostatečně pevné, pokud možno bez pravých úhlů, aby zde nedocházelo k zahánění slabších jedinců. Stáj musí být suchá, bez průvanu, s podlahou odolnou proti skluzu.
Minimální výška stropu jsou 3 m s průchodem širokým 150 cm. Přístřešek by měl být konstruován tak, aby bylo případně možné oddělit samce. Kuřata do jednoho týdne stáří se umisťují na neklouzavou podložku při teplotě 30-35°C. Po týdnu se přesunou do většího oddělení, ale stále mají k dispozici tepelný zdroj na jedné straně a na druhé straně mají k dispozici krmení a vodu. Jelikož jsou pštrosí kuřata velmi citlivá na čpavek, je důležité pravidelné větrání.