Krůty jsou hned po pštrosech druzí největší domestikovaní ptáci. Chovají se především pro maso, které má mnoho pozitivních vlastností.

Dle některých zdrojů se krůtí maso řadí mezi superpotraviny. Ve srovnání s ostatními masy má mnohem vyšší obsah bílkovinminimálním obsahem tuku. Tudíž je snadno stravitelné a nepodporuje usazování cholesterolu v cévách. Krůtí maso vyniká i vysokým obsahem zinku a vitamínu B12. Jednoduše lze říci, že krůtí maso je investicí do vlastního zdraví, zvláště jestli ho odebíráte přímo z chovu.

V Česku je jeho spotřeba kolem 2 kg na osobu, což je podprůměr oproti Evropě, kde se roční spotřeba pohybuje kolem 6 kg. Krůtí vejce se ke konzumování nevyužívají!


Chov krůt v domácích podmínkách

Základem chovu krůt je správný odchov krůťat, který je z celého období nejnáročnější. V prvních týdnech je ideální vnitřní teplota až 30 °C, která se každý týden snižuje o 2 °C. V 8. týdnu postačuje teplota kolem 18 °C a rovněž se krůťata navykají na venkovní výběh. Jelikož jsou mláďata velmi citlivá, je pro ně nutné použít výběh, ve kterém rok předtím nebyla chována žádná drůbež a omezit tak nebezpečné onemocnění -> černohlavost krůt.

Dorostlé krůty nejsou na nízké teploty citlivé, pokud jsou v suchu a netáhne na ně.

Dospělé krůty nemají nikterak zvláštní požadavky na ustájení. Na každou krůtu je nutné počítat s 1 m2 s oplocením do výšky 2 m. Kurník pro ně vypadá podobně jako pro slepice, až na menší odlišnosti. Hřady pro krůty musí mít průměr 8-10 cm ve vzdálenosti 70 cm od sebe. Pro krůty je nejpřirozenější výběh s pastvinou a porostem stromů.

Krůty jsou označovány jako drůbež pastevní, ale nehrabou tolik jako slepice. Jsou schopné si značnou část potravy najít (různý hmyz, šneky, červy, části rostlin atd.). Jinak je složení krmné dávky shodné se slepicemi ovšem s dostatkem vitamínů. Na jednu krůtu se počítá s 50 m2 výběhové plochy.

Nevhodný je malý dvoreček, který se i po menším dešti promění na bahenní lázeň. V takovém prostředí se raději chovu krůt vyhněte.


Intenzivní chov krůt

Pro výkrm krůt na maso existuje několik typů produkčních systémů. Například dvoufázový, kdy první fáze trvá zhruba do 6-ti týdnů a krůty i krocani jsou chovány společně. Po uplynutí této doby jsou krocani přemístěni do jiné haly. Výkrm probíhá v halách podobně jako u brojlerů. Budovy jsou tepelně izolované s nuceným větráním, případně s otevřenými bočními stěnami. V horní části je nutné umístit pletivo nebo jinou zábranu proti průniku divokých ptáků. Hala se uklízí jednorázově po vyskladnění dané skupiny. Nejčastěji jsou krůty podestýlány kvalitní suchou slámou.

Krůťatům se již v líhni zkracuje zobák z důvodu vysokého nebezpečí kanibalismu, a to nejpozději do věku 10 dní podle předpisu EU. V přírodě se musí mláďata naučit velmi brzy létat, proto je jejich vývoj zpočátku pomalý a jejich intenzita růstu je shodná s intenzitou růstu kuřat.

Jatečná výtěžnost je přes 80 %. 

Řízený světelný program chrání krůťata před přežráním a rovněž doba potřebná pro nepřetržitý odpočinek (8 hodin) je důležitá pro správný vývoj kostry. Intenzita osvětlení by se měla pohybovat kolem 100 luxů kvůli dobré orientaci v prostoru při hledání vody a krmiva. Krůťata musí mít ze začátku plnější krmítka, aby krmivo viděla. Jak již bylo zmíněno, pro úspěšný odchov je velmi důležitá teplota odchovu. Jejich tělesná teplota je 42 °C a velké množství tepla vzniká např. při trávení krmiva a dalších aktivitách, proto je pro ně kritická teplota prostředí již 46 °C, při které dochází k úhynu. Se stoupající intenzitou růstu by měla teplota prostředí klesat.

Základními komponenty krmné dávky je kukuřice a pšenice. V krmné směsi je nutné zajistit vysoký obsah dusíkatých látek, což lze za použití sójového extrahovaného šrotu nebo za použití rybí moučky. Dalšími vhodnými komponenty jsou triticale, ječmen, řepkový extrahovaný šrot. Do 12. – 14. týdne jsou krmné směsi obohaceny o antikokcidika, které je nutné v období před porážkou z krmiva vysadit. Dříve se ještě do krmných směsí preventivně přidávalo antihistomonidikum proti černohlavosti krůt.

Dnes se černohlavosti předchází důsledným dodržováním zoohygienických pravidel.

V České republice jsou k výkrmu používáni především těžké typy bílých širokoprsých krůt. Krocani dosahují porážkové hmotnosti 18 – 20 kg za 20 – 22 týdnů s jatečnou výtěžností 81 %. Krůty se vykrmují o něco kratší dobu, zhruba 14 – 15 týdnů do hmotnosti 8 – 9 kg.

Marcela Otrubová