Krávy se velmi dobře přizpůsobují měnícím se teplotním a vlhkostním podmínkám. Zatímco horní hranice termoneutrální zóny, při níž dochází k tepelnému stresu je známá celkem přesně, v určení dolní hranice existují značné rozdíly.  Hraniční hodnota, od které lze pozorovat chladový stres, nelze jednoznačně určit a závisí na mnoha faktorech. Výsledky některých studií uvádějí hodnotu v rozmezí od -16°C až do -37°C při užitkovosti 30 kg mléka denně.  Studie provedená v sousedním Polsku sledovala působení venkovních a vnitřních teplot a jejich následný vliv na produkci mléka u dojnic ustájených ve volné stáji. Měření byla provedena 2 roky po sobě v letech 2012 a 2013. Celkem 174 dojnic bylo rozděleno do tří produkčních skupin, z nichž každá byla umístěna v jiné části stáje a tím na ní působili i jiné klimatické podmínky.

Tab.č.1: Parametry jednotlivých skupin

Produkční skupina Průměrná teplota ve stáji Průměrná dojivost skupiny Procento březosti ve skupině NEL/kg sušiny
TG1 -7 31,5 13,8 7,05
TG2 -11 21,6 50 6,54
TG3 -12,3 12,7 72,4 6,31

Charakteristika podmínek ve stáji:

  • Volná stáj s lehacími boxy, které byly každodenně nastýlány slámou v množství 5 kg
  • Hnůj se odstraňoval 2x denně v době dojení.
  • TMR byla celoročně složena z kukuřičné siláže, sena, vojtěšky, obilnin, koncentrátu a minerální směsi a byla zakládána 2x denně.
  • Během zimního období byla výměna vzduchu omezená, protože hlavní dveře byly zavřené a boční stěny byly zatažené z důvodu ochrany před chladem.
  • Podélné stěny byly ještě navíc chráněné balíky slámy, hlavně z důvodu silného větru v zimním období.
  • podlahová plocha stáje byla orientována podél osy východ-západ.

Vliv nízkých teplot na produkci mléka

Dle získaných výsledků nastal chladový stres u dojnic z první skupiny TG1 s užitkovostí 31,5 kg, když teplota poklesla pod -6,7°C v kombinaci s rychlostí vzduchu přesahující 0,32 m/s. Tato skupina měla nejpříznivější teplotní podmínky a její produkce klesla přibližně o 1 kg (3,2%). U druhé skupiny TG2 s užitkovostí 21,6 kg, která byla ustájena na jižní straně stáje, byla hraniční hodnota -12,1°C s rychlostí větru 0,7 m/s. To mělo za následek pokles produkce o 2 kg (9,3%). U třetí skupiny s nejnižší užitkovostí došlo k poklesu produkce mléka při teplotě -11,1°C a rychlosti větru vyšší než 0,58 m/s a to o 0,5 kg. Vliv velmi nízkých teplot, kolem -30°C, nebylo možné prokázat, protože se v této oblasti tak silné mrazy nevyskytly.

Společné pro všechny skupiny bylo, že pokles užitkovosti byl patrný vždy po období s velmi nízkými teplotami (pod -10°C). Nižší produkce mléka trvala, dokud se teplota nezvýšila a poté se vrátila do normálu zhruba den poté, co mráz ustoupil. Z dlouhodobého hlediska jsou nízké teploty kombinované se zvýšenou rychlostí vzduchu dojnicemi dobře tolerovány. 
Přečtěte si také: Mikroklima ve stájích pro dojnice

 

Ing. Marcela Otrubová

zdroj:S. Angrecka, P. Herbut, Conditions for cold stress development in dairy cattle kept in free stall barn during severe frosts, Czech J. Anim. Sci., 60, 2015, 81–87

foto:<https://www.durvet.com/blog/winter-dysentery-in-dairy-cattle/>