Neustálé zlepšování genofondu zvířat, které vede ke zvyšování užitkovosti si vyžaduje také vysoce hodnotná krmiva. Vysoceužitková zvířata jsou na změny v krmné dávce daleko citlivější než zvířata s nižší užitkovostí. Proto je kvalita objemných krmiv jedním z předpokladů k využití genetického potenciálu a tím i vysoké užitkovosti zvířat.

Výroba zdravotně nezávadných siláží by měla být hlavním cílem zemědělského podniku a toho lze docílit především dodržením technologických zásad při její výrobě. Klíčem k úspěchu je dosažení optimální sušiny siláže. Pokud nedojde během 10 dní k okyselení silážované hmoty pomoci organických kyselin, můžou se v siláži začít vytvářet biogenní aminy. Ty patří mezi nejvýznamnější skupinu antinutričních látek a jejich zvýšený výskyt hrozí při sklizni za špatných hygienických podmínek a nepříznivém počasí, kdy hrozí kontaminace zeminou a infikace klostridiemi. Čím delší dobu leží silážní hmota na poli a případně do ní prší, tím je hodnota proteolýzy vyšší.

Více o tématu výroby siláže v tomto článku:  Základ úspěchu? Kvalitní kukuřičná siláž!

U bílkovinných siláží se toleruje hodnota proteolýzy do 7% a u siláží z vojtěšky do 8%. Pokud se hodnoty dostanou nad 15% je siláž podmíněčně zkrmitelná, ovšem pokud hodnota proteolýzy překročí 20% siláž již se nesmí zkrmovat a je zdravotně závadná.

Bigenní aminy

Biogenní aminy jsou pro organismus nepostradatelné jako součást živých buněk. Jsou významným zdrojem dusíku nezbytným pro syntézu hormonů, alkaloidů, nukleových kyselin a proteinů. Jejich nebezpečnost nastává, až když se jejich nadměrné množství dostane do krevního oběhu. Biogenní aminy společně s těkavými mastnými kyselinami mohou snižovat chutnost siláže a působí negativně na zdravotní stav zvířat. Vznikají proteolýzou během silážování, což je dekarboxylace aminokyselin působením rostlinných proteáz a peptidáz a enzymů bakterií. To mohou způsobovat mikroorganismy rodu Clostridia, Bacillus, Klebsiella, Escherichia, Lactobacillus nebo Pediococcus. Největší riziko jejich vzniku je především u silážování bílkovinných pícnin, kdy nelze zajistit odpovídající sušinu a silážuje se nedostatečně zavadlá hmota.

Co patří mezi biogenní aminy:
  • Kadaverin
  • Spermidin
  • Spermin
  • Tyramin
  • Fenyletylamin
  • Tryptamin

Biogenní aminy obecně způsobují odlupování sliznice bachoru a střev přežvýkavců a proto je pak propustná pro nestrávené živiny a škodliviny z trávení. Detoxikace biogenních aminů v organismu zatěžuje ledviny a játra a rovněž představují ztráty aminokyselin jako je lysin, serin, arginin, threonin, k. asparágová a k. glutamová.

Tab. č.1: Aminokyseliny v silážích a související biogenní aminy

Aminokyselina Související biogenní amin
 Lysin  Kadaverin
 Arginin  Putrescin
 Spermidin
 Spermin
 Tyrosin  Tyramin
 Fenylalanin  Fenyletylamin
 Tryptofan  Tryptamin
 Histidin

 Histamin

Biogenní aminy jsou biologicky velmi účinné látky, které mohou negativně ovlivňovat činnost ledvin, jater, pohlavního aparátu, střevní sliznice, končetin. Pro přežvýkavce to znamená útlum bachorových rotací, lokální poškození sliznice bachoru a negativní ovlivnění bachorové mikroflóry. Vedlejším účinkem může být snížený příjem krmiva. Histamin negativně ovlivňuje kvalitu škáry paznehtu v důsledku snížení průtoku krve a propustnosti cévní stěny pro minerální látky. Biogenní aminy však nemusí vznikat pouze při silážním procesu, ale predispozičním faktorem může být i acidóza.

Pokud se zkrmuje siláž s vyšší mírou rozkladu bílkovin je nutné zařadit do krmné dávky odpovídající množství glycidového krmiva s rychle dostupnou energií, aby se zamezilo nadměrnému vstřebávání vzniklého amoniaku v bachoru. Taková siláž totiž obsahuje velké množství degradovatelného proteinu.

Marcela Orubová

zdroj: Skládanka,J., a kol., Metodika výroby zdravotně bezpečných siláží z bílkovinných pícnin v nepříznivých povětrnostních podmínkách, Zemědělský výzkum, spol. s.r.o. Troubsko, Mendelova univerzita v Brně, Agrokonzuta Žamberk spol. s.r.o., 2016