Neustálé zlepšování genofondu zvířat, které vede ke zvyšování užitkovosti si vyžaduje také vysoce hodnotná krmiva. Vysoceužitková zvířata jsou na změny v krmné dávce daleko citlivější než zvířata s nižší užitkovostí. Proto je kvalita objemných krmiv jedním z předpokladů k využití genetického potenciálu a tím i vysoké užitkovosti zvířat.
Výroba zdravotně nezávadných siláží by měla být hlavním cílem zemědělského podniku a toho lze docílit především dodržením technologických zásad při její výrobě. Klíčem k úspěchu je dosažení optimální sušiny siláže. Pokud nedojde během 10 dní k okyselení silážované hmoty pomoci organických kyselin, můžou se v siláži začít vytvářet biogenní aminy. Ty patří mezi nejvýznamnější skupinu antinutričních látek a jejich zvýšený výskyt hrozí při sklizni za špatných hygienických podmínek a nepříznivém počasí, kdy hrozí kontaminace zeminou a infikace klostridiemi. Čím delší dobu leží silážní hmota na poli a případně do ní prší, tím je hodnota proteolýzy vyšší.
Více o tématu výroby siláže v tomto článku: Základ úspěchu? Kvalitní kukuřičná siláž!
U bílkovinných siláží se toleruje hodnota proteolýzy do 7% a u siláží z vojtěšky do 8%. Pokud se hodnoty dostanou nad 15% je siláž podmíněčně zkrmitelná, ovšem pokud hodnota proteolýzy překročí 20% siláž již se nesmí zkrmovat a je zdravotně závadná.
Bigenní aminy
Biogenní aminy jsou pro organismus nepostradatelné jako součást živých buněk. Jsou významným zdrojem dusíku nezbytným pro syntézu hormonů, alkaloidů, nukleových kyselin a proteinů. Jejich nebezpečnost nastává, až když se jejich nadměrné množství dostane do krevního oběhu. Biogenní aminy společně s těkavými mastnými kyselinami mohou snižovat chutnost siláže a působí negativně na zdravotní stav zvířat. Vznikají proteolýzou během silážování, což je dekarboxylace aminokyselin působením rostlinných proteáz a peptidáz a enzymů bakterií. To mohou způsobovat mikroorganismy rodu Clostridia, Bacillus, Klebsiella, Escherichia, Lactobacillus nebo Pediococcus. Největší riziko jejich vzniku je především u silážování bílkovinných pícnin, kdy nelze zajistit odpovídající sušinu a silážuje se nedostatečně zavadlá hmota.
Co patří mezi biogenní aminy:
- Kadaverin
- Spermidin
- Spermin
- Tyramin
- Fenyletylamin
- Tryptamin
Biogenní aminy obecně způsobují odlupování sliznice bachoru a střev přežvýkavců a proto je pak propustná pro nestrávené živiny a škodliviny z trávení. Detoxikace biogenních aminů v organismu zatěžuje ledviny a játra a rovněž představují ztráty aminokyselin jako je lysin, serin, arginin, threonin, k. asparágová a k. glutamová.
Tab. č.1: Aminokyseliny v silážích a související biogenní aminy
| Aminokyselina | Související biogenní amin |
| Lysin | Kadaverin |
| Arginin | Putrescin |
| Spermidin | |
| Spermin | |
| Tyrosin | Tyramin |
| Fenylalanin | Fenyletylamin |
| Tryptofan | Tryptamin |
| Histidin |
Histamin |
Biogenní aminy jsou biologicky velmi účinné látky, které mohou negativně ovlivňovat činnost ledvin, jater, pohlavního aparátu, střevní sliznice, končetin. Pro přežvýkavce to znamená útlum bachorových rotací, lokální poškození sliznice bachoru a negativní ovlivnění bachorové mikroflóry. Vedlejším účinkem může být snížený příjem krmiva. Histamin negativně ovlivňuje kvalitu škáry paznehtu v důsledku snížení průtoku krve a propustnosti cévní stěny pro minerální látky. Biogenní aminy však nemusí vznikat pouze při silážním procesu, ale predispozičním faktorem může být i acidóza.
Pokud se zkrmuje siláž s vyšší mírou rozkladu bílkovin je nutné zařadit do krmné dávky odpovídající množství glycidového krmiva s rychle dostupnou energií, aby se zamezilo nadměrnému vstřebávání vzniklého amoniaku v bachoru. Taková siláž totiž obsahuje velké množství degradovatelného proteinu.
Marcela Orubová
zdroj: Skládanka,J., a kol., Metodika výroby zdravotně bezpečných siláží z bílkovinných pícnin v nepříznivých povětrnostních podmínkách, Zemědělský výzkum, spol. s.r.o. Troubsko, Mendelova univerzita v Brně, Agrokonzuta Žamberk spol. s.r.o., 2016
www.agropress.cz
