Německý mikrobiologický ústav Friedrich-Loeffler-Institut (FLI) vydal tento týden zprávu o objevu dosud netypického ortobunyaviru séroskupiny Simbu ve vzorcích z postiženého skotu v jižním Německu.
Původ a příbuznost s virem Shamonda
Nově detekovaný virus ukazuje nejbližší vztah k viru Shamonda ve třech segmentech svoji RNA. Viry séroskupiny Simbu se vyskytují především v Africe, Asii a Austrálii. Z této séroskupiny pochází i nám již dobře známý Schmallenberg virus (SBV).
Nově objevený Shamonda-like virus (nemá ještě jméno a není finálně taxonomicky zařazen) se, stejně jako virus katarální horečky ovcí a Schmallenberg virus, přenáší krví sajícími tiplíky rodu Culicoides. Nejčastěji infikovanými zvířaty jsou přežvýkavci, zejména skot, ovce a kozy.
Klinické příznaky a záměna se Schmallenberg virem
Klinické příznaky jsou stejné jako u SBV – tedy horečka, průjem a pokles užitkovosti. Takže za něj může být snadno zaměněn. Což se také zřejmě stalo, protože ve vzorcích byl prvotně hledán SBV. Teprve poté, co výsledky vycházely negativní, se pomocí molekulárně genetických metod přišlo na to, že máme co do činění s dosud neznámým virem.
Jak již bylo řečeno, největší genetickou podobnost vykazuje s virem Shamonda a částečně pak s SBV.
Shamonda virus se však v Evropě dosud nevyskytoval. Jeho záchyty jsou především v rovníkové a subsaharské Africe. Nicméně nedávno byl zavlečen i do Japonska.
Vliv na reprodukci a dopady na chov
Hostitelé jsou domácí přežvýkavci, zatímco u volně žijících zvířat tento virus potvrzen nebyl. Viry seroskupiny Simbu se vyznačují nízkou mortalitou a mírnými klinickými příznaky. Největší škody způsobují prostřednictvím malformace plodů, embryonální odúmrti a potratů při nákaze březího zvířete. Dospělé zvíře po rekonvalescenci je dlouhodobě imunní a přes kolostrální protilátky poskytuje ochranu i narozenému mláděti, které může být z toho důvodu několik měsíců sérologicky pozitivní.
Doposud není jasné, jaký bude vliv na reprodukci tohoto nového Shamonda-like viru, ale podle mého soudu by bylo velkým překvapením, kdyby se choval jinak než jeho „kamarádi z party“.
Na potvrzení této domněnky musíme počkat.
Vakcinace a šíření napříč Evropou
Výroba vakcíny proti ortobunyavirům není obecně nijak složitá, ale vše závisí na poptávce. Nicméně v případě SBV vakcína existuje, ale velký zájem o ni není.
A vzhledem k tomu že i SBV uniká díky svým vlastnostem pozornosti, může být tento nový virus rozvlečen již na poměrně velkém území. Což ostatně potvrzují dosavadní nálezy nejen z jižního Německa ale i ze Švýcarska a Francie. Schmallenberg se během jednoho roku rozšířil do celé Evropy. A pokud bude i tento nový virus takto rychlý, tak jej brzy najdeme i u nás.
Proč se exotickým virům v Evropě daří?
Nevyřčenou, ale zajímavou otázkou zůstává, proč se v poslední době v Evropě tak daří těmto exotickým virům? Klimatickou změnou to není, protože tiplíci tu létají už dávno. A proč tyto nové původce nacházíme stále ve stejném regionu? Nevíme. Zatím.
MVDr. Petr Slavík, Ph.D
Vystudoval Všeobecné veterinární lékařství na Veterinární univerzitě v Brně a École Nationale Vétérinaire ve Francouzském Lyonu. Během studia se orientoval především na choroby velkých hospodářských zvířat. Postgraduální specializace byla zaměřena na problematiku výživy a produkční medicíny skotu.
Poté působil v terénu a zároveň jako odborný asistent na České zemědělské univerzitě. Jako veterinář-zootechnik působil dlouhodobě v několika zemích světa, především se jednalo o Zambii, Mongolsko, Bosnu a Hercegovinu a Etiopii.
Profesně, v rámci veterinární medicíny velkých zvířat se zabývá záněty mléčné žlázy, reprodukcí skotu a epizootologiÍ.
foto: Ing. Veronika Paldusová
www.agropress.cz
