Průjmová onemocnění jsou jedním z nejčastějších problémů, s nimiž se chovatelé telat setkávají hned po narození. Přestože průjem sám o sobě není nemoc, ale nespecifická reakce organismu na různé podněty, může mít vážné následky pro zdraví telat i ekonomiku celého chovu. Každý neléčený nebo pozdě zachycený průjem znamená riziko dehydratace, zpomalení růstu a v nejhorších případech úhynu. Jaké jsou hlavní příčiny, kdo jsou nejčastější původci a jak se proti nim účinně bránit?
Jednotlivé druhy průjmů
Průjmy telat se obecně dělí na alimentární (neinfekční) a infekční. Neinfekční vznikají zejména v důsledku chyb při krmení, nesprávné techniky napájení či podávání mléka o nevhodné teplotě. Tyto poruchy trávení sice často nebývají přímo život ohrožující, ale oslabují organismus a telata jsou citlivější k infekcím.
Infekční průjmy už představují problém vážnější. Rozdělujeme je podle původce na virové, bakteriální a parazitární. V praxi se setkáváme především s infekcemi způsobenými bovinním rotavirem, koronavirem, enterotoxigenní Escherichií coli nebo Cryptosporidiemi spp. Často dochází k jejich kombinaci (viz výsledky pozorování), která zhoršuje průběh a komplikuje léčbu.
Výsledky pozorování v rámci bakalářské práce ( Vliv výživy a dalších faktorů na růstovou schopnost telat (2024)), kdy bylo na přítomnost patogenů testováno celkem 71 průjmujících telat.
Graf 1 – Průjmy způsobené jedním patogenem (n=29)
Z grafu 1 je patrné, že pouze 3 % telat (tedy 1 tele), u kterých byl průjem způsoben pouze jedním patogenem, onemocnění nezpůsobilo Cryptosporidium parvum, ale Clostridium perfringens.
Graf 2 – Průjmy způsobené dvěma patogeny (n=24)
Graf 2 nám říká, že u telat napadených dvěma patogeny, bylo jedním z nich vždy Cryptosporidium parvum. Druhým nejzastoupenějším patogenem bylo Clostridium perfringens. Rotaviry a Coronaviry se vyskytovaly oproti ostatním patogenům poměrně málo.
Graf 3 – Průjmy způsobené třemi a více patogeny (n=18)
Z grafu 3 je patrné, že dominujícím patogenem u telat je na hodnocené farmě Cryptosporidium parvum, které je zastoupeno u všech testovaných jedinců, jejichž vzorky vykazovaly přítomnost na 3 a více patogenů.
Z výsledků jasně vyplývá, že pouze u jednoho jediného telete (ze 71 testovaných) vyšel test pozitivní na jiný patogen, než je Cryptosporidium parvum. U tohoto jediného telete se jednalo o Clostridium perfringens (viz. graf č.1).
Alimentární průjmy
Neinfekční průjmy se objevují zejména v prvních dnech života a souvisejí s nedokonalým trávením. Pomalé srážení mléka ve slezu způsobuje poruchu štěpení kaseinu, což vede k fermentaci nebo hnilobným procesům. Následkem je nerovnováha ve střevním prostředí a průjem, který může mít fermentativní, hnilobný či tukový charakter.
Telata trpící alimentárním průjmem mívají teplotu v normě nebo jen mírně zvýšenou a jejich trus je obvykle jednotný, bez výrazných příměsí. Tento stav sice nebývá přímým ohrožením života, ale pokud není rychle upraven režim krmení, zhoršuje se vstřebávání živin a vznikají ideální podmínky pro rozvoj infekcí.
Virové průjmy
Virové infekce postihují především telata do šesti týdnů věku a často začínají už během prvních dnů po narození. Rotaviry a koronaviry napadají střevní klky, narušují jejich strukturu a snižují enzymatickou aktivitu. Tím dochází k poruchám vstřebávání živin a vody, což vede k rychlé dehydrataci.
Inkubační doba bývá krátká, někdy kratší než 24 hodin. Lehký průběh se může upravit během dvou dnů, závažnější případy ale způsobují těžký úbytek tekutin, acidózu a zpomalení růstu. Virové infekce se často rychle šíří mezi více telaty najednou, a proto je zásadní přísná hygiena a v případě kapacity volného prostoru izolace nemocných zvířat.
Bakteriální průjmy
Bakteriální původci, zejména enterotoxigenní Escherichia coli, ohrožují hlavně telata v prvním týdnu života. Normálně by byly tyto bakterie inaktivovány kyselým prostředím slezu, avšak u novorozených telat je pH ve slezu nestabilní, kyselost prostředí je nízká a bakterie se snadno množí. Produkované toxiny pak způsobují vodnatý průjem, dehydrataci a v některých případech i sepse.
K dalším rizikovým bakteriím patří Salmonella spp., která se šíří fekálně-orální cestou a vyvolává horečku, ztrátu chuti k příjmu mléka a celkovou slabost jedince. Závažný průběh mívají také infekce způsobené Clostridiem perfringens, jehož toxiny mohou způsobit náhlý úhyn bez předchozích příznaků. Bakteriální průjmy jsou tedy pro chovatele významným problémem a vyžadují rychlou reakci.
Parazitární průjmy
Parazitární onemocnění se objevují zpravidla od druhého týdne života a mají odlišný klinický obraz. Kokcidie rodu Eimeria způsobují katarální až krvavou enteritidu, která se často rozvíjí v období přechodu na pevnou stravu. Giardie napadají oslabená telata a snižují vstřebávání živin, což zpomaluje jejich růst a oslabuje imunitu.
Největší význam má však Cryptosporidium spp., jež ničí střevní klky a způsobuje těžkou dehydrataci i úhyny. Nebezpečné je i z hlediska člověka, protože jde o zoonózu. Proto je při manipulaci s nemocnými telaty nezbytná přísná hygiena a ochranné pomůcky.
Diagnostika
Správná diagnostika je klíčová pro volbu účinné léčby. Základem je klinické vyšetření – sledování hydratace, konzistence trusu a celkového stavu. Orientační rozlišení původce umožňuje stájový test např. Rainbow Calf Scours, který během deseti minut odhalí hlavní patogeny: rotaviry, koronaviry, Escherichia coli, Cryptosporidium a Clostridium perfringens.
Pro přesné potvrzení slouží laboratorní vyšetření trusu, kde se hodnotí přítomnost virů, bakterií i parazitů. Výsledky poskytují vysokou spolehlivost a pomáhají určit, zda jde o monoinfekci, nebo kombinaci původců. Nevýhodou je delší čas k získání výsledků a vyšší náklady. I přesto jsou pro kontrolu infekčních onemocnění ve stádě nenahraditelné.
Léčba
Hlavním pilířem terapie je rehydratace. Perorální roztoky elektrolytů doplňují tekutiny, minerály a energii, a pokud jsou podány včas, dokážou průběh onemocnění výrazně zmírnit. U těžce dehydratovaných telat je nutné intravenózní podání.
Důležitá je také výživa – telata by měla nadále dostávat mléko či mléčné náhražky, aby se zajistil příjem energie. Antibiotika se využívají pouze u bakteriálních infekcí. Podpůrnou terapii tvoří protizánětlivé a analgetické přípravky, které zmírňují bolest a zlepšují celkový stav.
U kombinovaných infekcí, například Cryptosporidium s rotaviry nebo E. coli, je nutná intenzivní péče a časté sledování zdravotního stavu. Včasné zásahy minimalizují riziko úhynů a podporují správný růst telat.
Prevence
Prevence je vždy účinnější než následná léčba. Základem je kvalitní kolostrum s vysokým obsahem protilátek, podané co nejdříve po narození. Správná dávka a načasování kolostra rozhodují o tom, zda bude tele chráněno před infekcemi v prvních kritických týdnech života.
Stejně důležité je dodržování hygieny prostředí. Boxy musí být suché, pravidelně čištěné a dezinfikované. Omezení kontaktu s infekčními zdroji, rychlý přesun novorozeněte z porodního kotce a oddělování nemocných jedinců od zdravých výrazně snižují riziko šíření patogenů.
Součástí prevence je i správná krmná technika – podávání mléka o vhodné teplotě, v čistých nádobách a v pravidelných intervalech. Pravidelné sledování zdravotního stavu a kontrola trusu umožňují včas zachytit počínající problémy a rychle zasáhnout. Celková zoohygiena, kvalitní krmivo a pečlivá péče jsou základem zdravého odchovu, nižší úmrtnosti a prosperity celého chovu.
Praktická doporučení pro chovatele:
-
Kolostrální imunita – zajistěte včasný a dostatečný příjem kvalitního kolostra (do 2 hodin po narození), protože právě protilátky z něj chrání tele v prvních týdnech života.
-
Hygiena na prvním místě – čisté porodní boxy, pravidelná dezinfekce napáječek, věder i podestýlky výrazně snižují infekční tlak.
-
Izolace nemocných telat – při výskytu průjmu nemocné tele ihned oddělte, abyste minimalizovali šíření nákazy na ostatní.
-
Rehydratace je základ – při prvních příznacích průjmu nabídněte teleti rehydratační roztok s elektrolyty, aby se předešlo dehydrataci.
-
Výživa bez výkyvů – dodržujte pravidelný režim krmení, vyvarujte se náhlých změn v mléčné výživě i v přechodu na pevná krmiva.
-
Prevence stresu – šetrná bezstresová manipulace, optimální teplota a suché prostředí snižují riziko oslabení imunity.
-
Stájový test – v případě podezření na infekční původce využijte rychlý stájový test a konzultujte postup léčby s veterinářem.
Text: Bc. Veronika Paldusová
Foto: Ing. Gabriela Malá, Ph.D.
Přečtěte si také:
Nejčastější onemocnění telat: průjmová a respirační onemocnění
www.agropress.cz
