Zdraví telat je základem budoucí produkce a úspěchu každého chovu. Mezi nejčastější zdravotní problémy v raném věku telete patří průjmová a respirační onemocnění. Obě tyto zdravotní komplikace, mohou významně ovlivnit růst a vývoj jedince. Správné pochopení příznaků a průběhu těchto onemocnění, a zejména možností jejich prevence, je klíčové pro správný management odchovu telat.
Průjmová onemocnění:
Charakteristika onemocnění
Průjmová onemocnění, označovaná také jako neonatální diarea, patří mezi nejčastější zdravotní problémy prvních týdnů života telete. Postihují především jedince mladší 3 týdnů, kteří mají ještě nezralý imunitní systém. Obrana proti patogenům způsobujícím průjmy je zcela závislá na protilátkách z mleziva. Průjem způsobuje ztrátu tekutin a minerálů, což může vést k těžké dehydrataci, oslabení organismu a v krajním případě až k úhynu zvířete. Tato nemoc má, vzhledem k nákladům na léčbu a zhoršení růstu telat, velký ekonomický dopad na ekonomiku chovu.
Patogeneze
Mezi nejčastější původce průjmů patří viry (rotavirus, koronavirus), bakterie (Escherichia coli, Salmonella spp.) a paraziti (Cryptosporidium parvum, Eimeria spp.). Velmi často je příčinou kombinovaný výskyt více patogenů, což zhoršuje průběh onemocnění a komplikuje jeho léčbu.
Patogeny se šíří trusem nemocných zvířat a jsou v prostředí velmi odolné. Napadají buňky střevní sliznice, narušují vstřebávání živin a tekutin a vyvolávají zánět. Následkem je ztráta vody a elektrolytů, acidóza a celkové oslabení jedince. U mladých telat dochází velmi rychle k dehydrataci a bez včasného zásahu ošetřovatele/veterináře může tele uhynout během 24–48 hodin.
Epidemiologie
Onemocnění se vyskytuje celosvětově a je častější v chladném počasí a vlhkém prostředí, kde patogeny lépe prosperují. Nejrizikovější skupinou jsou telata do 2 týdnů věku. Zejména ta, která nedostala dostatečné množství kvalitního mleziva.
K nákaze dochází orální cestou díky špatné zoohygieně – kontaminovaným mlékem/krmivem/vodou nebo díky nedostatečné hygieně používaných pomůcek (stelivo, napáječky, kbelíky, dudlíky atd.).
Klinické příznaky
Nejvýraznějším příznakem je vodnatý nebo hlenovitý průjem, někdy s příměsí krve. Dále se objevuje nechutenství, apatie, zapadlé oči, suchý teplý čenich a celková slabost zvířete. Při těžké dehydrataci může dojít k ulehnutí a neschopnosti vstát.
Diagnostika a terapie
V praxi lze k určení konkrétních patogenů využít rychlé stájové testy, které umožní přímo na farmě během několika minut detekovat hlavní virové, bakteriální či parazitární původce. Tyto testy poskytují orientační výsledek a mohou urychlit rozhodnutí o vhodné terapii. Pro definitivní potvrzení původce slouží laboratorní vyšetření, jehož výsledky jsou mnohem přesnější a pomáhají zvolit cílenou léčbu.
Nejdůležitější je rychlá rehydratace – podávání elektrolytů perorálně nebo infuzemi. U bakteriálních infekcí lze, na základě doporučení veterinárního lékaře, použít antibiotika. Podpůrná terapie zahrnuje udržení tepla, podávání probiotik a kvalitní výživu.
Prevence
Naprosto klíčové je včasné napojení telete dostatečným množstvím kvalitního mleziva, ideálně do 2 hodin po narození. Dále čisté ustájení a dezinfekce pomůcek. Velmi důležitá je i správná hygiena při krmení a samozřejmě oddělení nemocných zvířat. Mezi další možná preventivní opatření patří vakcinace březích krav proti hlavním původcům průjmů.
Graf č.1: Síla průjmových infekcí podle počtu zastoupených původců (výsledky pozorování v rámci bakalářské práce – Vliv výživy a dalších faktorů na růstovou schopnost telat (2024)
Graf č.1 ukazuje procentuální zastoupení síly patogenity u 71 nemocných telat. Z grafu lze vyčíst, že u 75 % nemocných jedinců bylo onemocnění způsobeno jedním nebo dvěma patogeny. Tři a více patogenů byly diagnostikovány pouze u 25 % testovaných zvířat.
Respirační onemocnění telat:
Charakteristika onemocnění
Respirační onemocnění telat, známá jako komplex respiračních chorob skotu (BRDC), představují druhou nejčastější skupinu nemocí v období od narození do odstavu. Nejčastěji postihují telata starší 4 týdnů, ale mohou se objevit i dříve, a to zejména při nevhodných podmínkách ustájení. Tato onemocnění mají značný vliv na růst postižených jedinců a mohou způsobit trvalé poškození plic.
Patogeneze
Původci často působí „v tandemu“ – virové infekce (bovinní respirační syncytiální virus, parainfluenza, IBR virus) oslabí dýchací cesty a tím usnadní práci bakteriím (Pasteurella multocida, Mannheimia haemolytica, Histophilus somni). Přítomny mohou být dokonce i mykoplazmy.
Viry se usazují na sliznici horních cest dýchacích, poškozují epitel a snižují místní imunitu. Tím otevírají cestu pro bakteriální infekce, které mohou způsobit zápal plic. Poškozená plicní tkáň snižuje dýchací kapacitu a zpomaluje růst zvířat.
Epidemiologie
Respirační choroby jsou častější v chladném a vlhkém počasí a při špatné ventilaci. Riziko zvyšuje skupinové ustájení, přeplněné stáje, přesuny zvířat a míchání různých věkových skupin. K přenosu dochází kapénkami, přímým kontaktem mezi zvířaty nebo prostřednictvím kontaminovaných pomůcek a pracovníků.
Klinické příznaky
Typickými příznaky jsou zvýšená teplota, kašel, výtok z nosu, zrychlené nebo namáhavé dýchání, nechutenství a celková malátnost. U těžkých případů se objevuje ulehnutí a neochota k pohybu, případně úhyn.
Diagnostika a terapie
Vyšetření zahrnuje poslech plic, měření teploty a sledování chování. Laboratorní diagnostika může zahrnovat stěry z dýchacích cest pro PCR nebo kultivaci, případně krevní testy na přítomnost protilátek.
Léčba spočívá v podání antibiotik u bakteriálních složek, protizánětlivých léků ke zmírnění zánětu a horečky a podpůrné péči (vitamíny, minerály, kvalitní výživa). Včasná terapie výrazně zvyšuje šanci na úplné uzdravení.
Prevence
Základem je dobrá ventilace bez průvanu, dostatečný prostor, minimalizace stresu a vhodná výživa. Vakcinace proti hlavním virovým a bakteriálním patogenům podstatně snižuje riziko propuknutí onemocnění. Stejně důležité je rychlé oddělení a ošetření nemocných kusů.
V příštím článku se zaměříme podrobněji na problematiku průjmových onemocnění telat.
Text a foto: Bc. Veronika Paldusová
www.agropress.cz
