Reakce na tepelný stres se mohou u jednotlivých zvířat lišit v závislosti na plemeni skotu, velikosti těla, dojivostí a samotnou úrovní tepelného stresu. Kromě vnějších opatření v podobě ochlazování a rosení lze dojnicím pomoci i úpravou krmné dávky. Dojnice v mírném klimatickém pásmu jsou na tepelný stres náchylnější a v horkém podnebí výrazně snižují příjem krmiva a užitkovost.
Reakce organismu na tepelný stres
Při tepelném stresu je velká část krevního oběhu směřována do periferních částí těla, aby se podpořila činnost potních žláz na úkor bachoru, kde je zapotřebí k podpoře motility. S nižší rychlostí bachorové motility bude do trávicího traktu odcházet menší množství krmiva a to způsobí, že se zvířata budou cítit nasycená a nebudou mít chuť přijímat další krmivo. Díky tepelnému stresu dojnice nejen že přijímají méně krmiva, ale také vynaloží více energie na tělesné procesy, které odvádí teplo – pocení, zrychlení srdečního tepu a dýchání. Tato energie se pak nedostává na produkční účely. Teplo působí i na činnost slinivky břišní a její schopnost produkovat enzymy k trávení sacharidů a bílkovin. Tím se sníží využití těchto živin k produkci mléka.
Tepelný stres u dojnic – jak se organismus vyrovnává s vysokými teplotami?
9 výživářských tipů, které pomohu dojnicím při adaptaci na podmínky tepelného stresu
-
Poměr objemných krmiv a koncentrátů
Snížený příjem krmiva při tepelném stresu lze částečně doplnit zvýšením metabolizovatelné energie (ME) a koncentrací živin v krmné dávce. Požadavek metabolizovatelné energie na záchovu se zvyšuje o 10–30 % při 30–40 °C ve srovnání s 18–20 °C, protože k odvodu tepla je zapotřebí další energie. Zvýšením příjmu ME (zvýšením poměru koncentrátu k objemnému krmivu) tedy zůstává více ME k dispozici pro produktivní funkce.
-
Bílkoviny v krmné dávce
Krmná dávka s nedostatkem bílkovin vede ke zvýšení tepelné zátěže zvířat v důsledku zvýšené produkce tepla potřebného pro přeměnu bílkovin z tělesných tkání. V provedené studii, která zkoumala účinek doplňování bílkovin u holštýnských krav během tepelného stresu byl příjem sušiny o 11% vyšší a produkce mléka se zvýšila o 4,3%. Naopak nadbytečné množství bílkovin je metabolizováno a vyloučeno z těla ven, což je proces který spotřebovává energii a vytváří v organismu další teplo.
-
Chráněný tuk
Nabízí se možnost zvýšit energii krmné dávky přidáním tuku do krmné dávky, avšak výzkum účinku krmné dávky s vysokým obsahem tuků během vysokých teplot přinesl rozporuplné výsledky. Pokud je tuk překrmován, pak negativní účinky tuku na stravitelnost vlákniny snižují případná pozitiva z krmné dávky s vysokým obsahem energie. Protože chráněné tuky neovlivňují bachorovou fermentaci, měli by tvořit větší procento celkového tuku obsaženého v krmné dávce během vysokých teplot.
-
Minerální doplňky
Suplementace minerálů, především draslíku během tepelného stresu je doporučenou praxí, protože během pocení krav dochází až k pětinásobnému zvýšení ztráty draslíku kůží. Zvýšený obsah minerálních doplňků u krav během tepelného stresu přispívá k vyšším požadavkům na obsah draslíku, protože většina koncentrovaných krmiv je na draslík deficitní. Fungovaní a příjem draslíku souvisí i s příjmem sodíku, protože oba úzce souvisí s regulací mnoha tělesných funkcí. Ztráty sodíku močí se během tepelného stresu zvyšují v důsledku snížené hladiny aldosteronu v krvi.
-
Doplňování vitamínů
Z vitamínů byl sledován účinek niacinu (vitamín B3) pro svůj účinek na vazodilataci a jeho roli v metabolismu lipidů. Pomáhá zmírňovat tepelný stres jednak zvýšeným odpařováním z tepla z těla a snížením účinků tepla na buněčné úrovni. Doplnění 6g/krávu/den může snížit teplotu kůže a zvýšit produkci mléka. Vhodné je i doplňování vitamínu C vzhledem k působení tepelného stresu na plazmatické a tkáňové hladiny tohoto vitamínu.
-
Pufry
Pufry jako je hydrogenuhličitan sodný by měl být používán během vysokých venkovních teplot, zejména u diet s nízkým obsahem vlákniny a vysokou koncentrací energie. Krmná dávka by měla obsahovat alespoň 0,75% hydrogenuhličitanu sodného v sušině, což je minimálně 150g pufru/krávu/den při přijmu 20kg sušiny denně.
-
Frekvence krmení
Časté přihrnování podporuje rovnoměrné vstřebávání živin a rozložení celkové produkce tepla vzniklého trávením na delší dobu. Časté krmení také pomáhá předcházet problémům s obsahem mléčného tuku, protože podporuje rovnoměrnou fermentaci v bachoru a umožňuje vyšší příjem koncentrátů bez snížení pH v bachoru nebo poměru acetátu k propionátu.
-
Čas krmení
Při krmení krav časných ranních hodinách (5:00 – 6:00) vrcholí teplota trávení v 8:00 až 9:00 a umožní tak krávě rozptýlit část metabolického tepla než okolní teploty dosáhnou vrcholu. Kráva krmená v 8 hodin bude mít nejvyšší produkci teplat od 11 do 12 hodin, kdy je nejteplejší část dne. Podobně u krav krmených během večera nastane nejvyšší produkce tepla v noci, kdy jsou teploty nejnižší.
-
Napájení
Při tepleném stresu ztrácí kráva vodu především kůží a dýcháním, když se snaží zbavit metabolického tepla. V jedné studii se při zvýšení teploty prostředí z 18 °C na 30 °C, zvýšila se ztráta vody kůží o 59% a o 50% dýcháním. Proto je důležitý neustálý přístup k čisté, chladné vodě a eliminovat všechny faktory, které by kravám mohli bránit v pití.
Ochlazováním dojnic ke stabilní užitkovosti po celý rok
Zdroj: Salah Hamed Esmail, Nutrition as a tool to help dairy cows adapt to heat stress, Dostupné z: https://www.allaboutfeed.net/animal-feed/feed-additives/nutrition-as-a-tool-to-help-dairy-cows-adapt-to-heat-stress/
Foto: pixabay.com
www.agropress.cz
