Nezařazené
14. dubna

Demeter – certifikát, který si zaslouží větší obdiv!

V současnosti se nejvíce v ČR diskutuje o dvou základních směrech zemědělství. První je konvenční zemědělství, které v Čechách dominuje a většina z nás se s ním setkala v praxi. Ekologické zemědělství představuje druhý směr, který je v posledních letech v ČR na vzestupu. Na našem území nalezneme i další směr, a to biodynamické hospodářství. To spadá svým obdobným charakterem do rámce ekologického zemědělství. Avšak biodynamické hospodářství má několik specifik, prostřednictvím kterých nelze tvrdit, že ekologie a biodynamika je totéž. My jsme biodynamické hospodářství navštívili, ale před tím než Vám představíme samotný statek, musíme Vám osvětlit zásady biodynamického hospodaření.

Označení DEMETER

Demeter je značka/certifikát, kterou se označují výrobky vyrobené v biodynamickém zemědělství. Udělení tohoto certifikátu je podmíněno velmi přísnými podmínkami. V tomto systému se nesmí používat syntetická hnojiva, chemické prostředky na ochranu rostlin nebo použit aditiva při výrobě produktů.

Výsledek obrázku pro demeter

Historie biodynamického hospodaření

Samotné kořeny biodynamického hospodářství sahají až do roku 1924. Tento rok se v Kobierzyci konal zemědělský kurz „Duchovní základy pro obnovu zemědělství“, pod vedením Rudolfa Steinera, v reakci na konvenční způsob hospodaření. Steiner během osmi přednášek představil homeopatické preparáty, homeopatické přípravky na regulaci škůdců, promluvil o půdní úrodnosti a vitalitě a v neposlední řadě zmínil i kosmické souvislosti se zemědělstvím. Podnětem pro zrod biodynamického zemědělství byly zvláště aspekty, jako snižování plodnosti zvířat, oslabení regeneračních schopností rostlin, negativní důsledky hnojení nebo postavení zemědělce ve společnosti. První oficiální testy, které proběhly v roce 1930 v Německu, prokázaly účinnosti biodynamických preparátů. Rok 1931 si zapisuje již 1000 biodynamických statků. Následný rok 1932 je založen svaz sdružující biodynamicky hospodařící zemědělce. Svaz je pojmenován po řecké bohyni plodnosti – Demeter. Svaz sdružuje biodynamicky hospodařící zemědělce z Německa, Anglie, Nizozemí, Švédska, Norska, Nového Zélandu, Rakouska, Švýcarska i Česka.

Biodynamické hospodaření

Biodynamické hospodaření je jedno z nejstarších metod ekologických zemědělství. I přesto, že se řadí do skupiny ekologického zemědělství, nelze přímo říct, že si pod tímto pojmem můžeme představit čistou ekologii. V biodynamickém hospodaření se na statek nahlíží jako na individuální organismus, který se skládá ze čtyř součástí: půda, zvířata, lidé a rostliny. Základním předpokladem biodynamického zemědělství je udržování úrodnosti půdy pro další generace. Proces oživení se zprostředkovává pomocí speciálních preparátů, které se získávají ze statkových hnojiv, z bylin nebo z křemene. Preparáty se v biodynamickém hospodářství dělí na kompostové a polní. Kompostové preparáty se vyrábí z heřmánku, kopřivy, pampelišky, kozlíku, dubové kůry nebo řebříčku. Tyto bylinky se následně plní do zvířecích orgánů, které jsou ukládány na několik měsíců do půdy nebo visí na letním slunci, kde shromaždují kosmické síly.

Mezi polní preparáty se řadí:

„roháček“

  • Výchozím materiálem pro tento preparát je čerstvý kravinec, nejlepší je od krav, které mají přístup na pastvinu,
  • čerstvým kravincem naplníme kravské rohy, dle možností se vybírají rohy dobře utvářené od již vícekrát otelených krav,
  • rohy jsou po naplnění ukládány do vykopané jámy na pozemcích hospodářství,
  • ukládání do jámy se provádí koncem září (případně počátkem října),
  • na Velikonoce se rohy vykopou,
  • obsah rohů se vyklepe a získaný materiál se ukládá do kamenitých nebo skleněných nádob, které se následně umístí do rašeliny,
  • roháček se aplikuje postřikem na nepokrytou půdu před setím nebo sázením,
  • každé pole musí dostat roháček alespoň jednou za rok,
  • roháček podporuje zemské síly a růst kořenů pod povrchem.

„křemenáček“

  • Vyrábí se z křemene, který se rozmělní do práškovitého stavu,
  • prášek se míchá s vodou na kašičku, ta se vládá do kravského rohu,
  • po Velikonocích se vše uloží do půdy na pozemcích vlastního hospodářství,
  • křemenáček se vyzvedává koncem září nebo začátkem října,
  • na 1 ha se aplikují 4 g,
  • křemenáček působí přes nadzemní rostlinné orgány na zprostředkování a využití světelných a tepelných sil.

Rostlinná výroba si zakládá zvláště na správném zpracování půdy a dodržování osevních postupů. V rámci biodynamického hospodářství se nevynechává orba. Výskytu škůdců a chorob se snaží biodynamické hospodářství předcházet. V případě, že se škůdce vyskytne, provádí se zpopelnění. Příkladem lze uvést např. výskyt mandelinky u brambor. Mandelinka se posbírá, zpopelní a následný rok se popelem popráší pole. Proti chorobám lze bojovat pomocí přesličkového odvaru, který se aplikuje tři večery před úplňkem, kdy je tlak houbových chorob největší.

Biodynamické hospodaření odmítá kupírování ocásků, vylamování zubů, odrohování krav, zkracování letek i zobáků. Důraz se zde klade hlavně na pohodu zvířat (welfare). Podobnost s ekologickým zemědělstvím se zde rozchází, jelikož na biodynamickém statku se zakládá na kontaktu zvíře – člověk. Naopak ekologické zemědělství se zaměřuje na přirozený chov zvířat.

I když se klade důraz na uzavřenost systému biodynamického statku, důležité je zde zmínit, že pro biodynamika je vedle péče o hospodářství důležité i uspokojování potřeb zákazníka. Biodynamické hospodářství není pouze produkce pro vlastní potřebu, ale také produkce potravin pro ostatní, kteří nemají možnost se podílet na produkci.

 

Závěrečným odstavcem bychom chtěli vyzvednout poslední důležitou součást biodynamiky a to víru. Někdy je potřeba věřit, že příroda, vesmír a systém kolem nás opravdu takto funguje. Bez této víry byste v biodynamice hospodařili težce. 

Závěrem…

Biodynamické hospodářství vzniklo jako reakce na konvenční zemědělství již v roce 1924. Statků podobného rázu je v Čechách velmi málo. Jeden z nich Vinné sklepy Kutná Hora jsme navštívili, a tak se v blízké době se můžete těšit na reportáž z jediného biodynamického vinařství v České republice. Poté si budete moci vytvořit ucelený názor na tento způsob hospodaření v porovnání s konvenčním a zamyslet se nad tím, jaké jsou udržitelnější cesty do budoucna.

Lucie Rysová

Úryvky z přednášek – Zemědělský kurz – Rudolf Steiner

V zemědělském statku musíme chovat tolik zvířat a taková zvířata, abychom získali dostatek toho správného hnoje. A stejně tak musíme dbát na to, abychom pěstovali to, co zví- řata, která chceme chovat, chtějí díky svému instinktu žrát, tedy to, co by si sama vyhledala.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 8. přednáška

Hnojení musí spočívat v oživení země.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 4. přednáška

Každý zemědělský statek by se musel blížit stavu, kdy bude v sobě uzavřenou individualitou.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška

Existuje jedinečná souvislost, že chováme-li v nějakém zemědělském statku správný počet krav, koní i jiných zvířat, pak všechna tato zvířata vyprodukují dohromady právě tolik hnoje, kolik je ho pro tento statek zapotřebí.

R. Steiner: Zemědělský kurz, 2. přednáška

Zdroje:
Oficiální stránky Demeter – <http://www.demeter.net/>
Hradil, R. 2011. Co je biologicko-dynamické zemědělství. PRO-BIO LIGA, Praha. ISBN 978-80-904223-4-6
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )