Kukuřičná siláž tvoří zhruba polovinu objemu krmné dávky dojnic, proto její kvalita zásadně ovlivňuje rentabilitu výroby mléka a v krmné dávce dojnic je takřka nepostradatelná. Nositelem energie v kukuřičné siláži je především škrob a stravitelná vláknina.
Optimální kukuřice pro siláž, je taková, kdy zrno uloží maximum škrobu a vyzraje na zdravé a zelené rostlině s dostatkem lehce rozpustných cukrů v listech.
Kukuřici lze dělit na – palice, ve které převažuje zrno o sušině 50-60% (zrno obsahuje asi 60% škrobu se stravitelností 95-99%) a zelená část obsahující především vlákninu v podobě NDF (40-50%). Na siláž se sklízí celá rostlina v době, kdy sušina řezanky dosahuje 30-35%.
„Sklizeň kukuřice ve správném vegetačním stupni zralosti je základní a limitující podmínkou.“
Základem správné konzervace je vytvoření anaerobního prostředí, které vyhovuje bakteriím mléčného kvašení. Jejich působením se silážovaná hmota okyselí natolik, že ustanou veškeré biochemické procesy a stane se tak stabilní, do té doby než se k ní dostane vzduch. Ke zkrmování lze použít nejdříve po deseti týdnech od uzavření s postupným navykáním do krmné dávky trvajícím 2-3 týdny.
O množství, koncentraci a kvalitě živin rozhoduje celá řada faktorů:
- Zvolený hybrid
- Průběh počasí v daném roce
- Termín sklizně
- Úroveň agrotechniky
- Technologie silážování
- Kvalita skladování a odběru
Některé z těchto faktorů nelze nijak ovlivnit, ovšem nejvíce chyb se v praxi stává částečnou neznalostí fermentačních procesů a změn, které se během této doby odehrávají a nezvládnutí technologických procesů.
Sklizeň kukuřice ve správném vegetačním stupni zralosti je základní a limitující podmínkou, její nesplnění nelze nahradit žádným dalším technologickým opatřením. Při pozdější sklizni dochází ve výsledném krmivu ke snížení koncentrace energie, snížení stravitelnosti organické hmoty a zvýšení obsahu vlákniny. Při silážování pak dochází k obtížnějšímu dusání a s tím spojené snížení aerobní stability.
Z krmivářského hlediska by silážní kukuřice neměla mít víc než 45% sušiny. Doporučený obsah vlákniny je do 20% a obsah energie nad 0,5 MJ NEL/kg sušiny. Důležitý je i obsah kyselin, které můžou mít vliv na příjem siláže. Kyselina octová by neměla převyšovat 0,5%, potom by mohla negativně ovlivnit příjem. Kyselina máselná se nesmí vyskytovat vůbec.
Požadavky na kvalitní siláž:
- Vysoká koncentrace energie
- Nízká ztráta sušiny
- Čistota
- Vysoká kvalita řezanky
- Vysoká kvalita fermentačního procesu
- Aerobní stabilita
Tab. č. 1 Stravitelnost organických živin a energetická hodnota kukuřičné siláže sklizené ve dvou fenofázích růstu při různé délce řezanky.
Zdroj: Jambor V., Vosynková B., Havlíček S., Stanovení výživné hodnoty kukuřičné siláže, Krmivářství, 1/2009
Stravitelnost organické hmoty kukuřičné siláže je okolo 72% a mění se v závislosti na použitém hybridu. Hlavní ukazatel kvality siláže je hodnota, která udává, kolik se z kilogramu sušiny vyrobí mléka. Jak je patrné z tabulky, např. rozdíl mezi příjmem NEL u siláží s různou délkou řezanky a rozdílnou sušinou je až 11,7 NEL v krmné dávce, což odpovídá necelým 4 litrům mléka.
Přečtěte si také: Základ úspěchu? Kvalitní kukuřičná siláž!
K udržení vyrovnané kvality už hotové siláže je důležitý její správný odběr, při kterém nesmí docházet k nežádoucímu provzdušnění, které aktivuje kvasinky mající za následek aerobní kažení. Stěna žlabu by při odběru měla zůstat celistvá a minimální denní odběr by měl být alespoň 10cm, v létě kolem 30cm. Při skladování ve vaku je doporučováno denně odebrat alespoň 50cm.