Kukuřičná siláž tvoří zhruba polovinu objemu krmné dávky dojnic, proto  její kvalita zásadně ovlivňuje rentabilitu výroby mléka a v krmné dávce dojnic je takřka nepostradatelná. Nositelem energie v kukuřičné siláži je především škrob a stravitelná vláknina.

Optimální kukuřice pro siláž, je taková, kdy zrno uloží maximum škrobu a vyzraje na zdravé a zelené rostlině s dostatkem lehce rozpustných cukrů v listech.

Kukuřici lze dělit na – palice, ve které převažuje zrno o sušině 50-60% (zrno obsahuje asi 60% škrobu se stravitelností 95-99%) a zelená část obsahující především vlákninu v podobě NDF (40-50%). Na siláž se sklízí celá rostlina v době, kdy sušina řezanky dosahuje 30-35%.

„Sklizeň kukuřice ve správném vegetačním stupni zralosti je základní a limitující podmínkou.“

Základem správné konzervace je vytvoření anaerobního prostředí, které vyhovuje bakteriím mléčného kvašení. Jejich působením se silážovaná hmota okyselí natolik, že ustanou veškeré biochemické procesy a stane se tak stabilní, do té doby než se k ní dostane vzduch. Ke zkrmování lze použít nejdříve po deseti týdnech od uzavření s postupným navykáním do krmné dávky trvajícím 2-3 týdny.

O množství, koncentraci a kvalitě živin rozhoduje celá řada faktorů:
  • Zvolený hybrid
  • Průběh počasí v daném roce
  • Termín sklizně
  • Úroveň agrotechniky
  • Technologie silážování
  • Kvalita skladování a odběru

Některé z těchto faktorů nelze nijak ovlivnit, ovšem nejvíce chyb se v praxi stává částečnou neznalostí fermentačních procesů a změn, které se během této doby odehrávají a nezvládnutí technologických procesů.

Sklizeň kukuřice ve správném vegetačním stupni zralosti je základní a limitující podmínkou, její nesplnění nelze nahradit žádným dalším technologickým opatřením. Při pozdější sklizni dochází ve výsledném krmivu ke snížení koncentrace energie, snížení stravitelnosti organické hmoty a zvýšení obsahu vlákniny. Při silážování pak dochází k obtížnějšímu dusání  a s tím spojené snížení aerobní stability.

Z krmivářského hlediska by silážní kukuřice neměla mít víc než 45% sušiny. Doporučený obsah vlákniny je do 20% a obsah energie nad 0,5 MJ NEL/kg sušiny.  Důležitý je i obsah kyselin, které můžou mít vliv na příjem siláže. Kyselina octová by neměla převyšovat 0,5%, potom by mohla negativně ovlivnit příjem. Kyselina máselná se nesmí vyskytovat vůbec.

Požadavky na kvalitní siláž:

  • Vysoká koncentrace energie
  • Nízká ztráta sušiny
  • Čistota
  • Vysoká kvalita řezanky
  • Vysoká kvalita fermentačního procesu
  • Aerobní stabilita

Tab. č. 1 Stravitelnost organických živin a energetická hodnota kukuřičné siláže sklizené ve dvou fenofázích růstu při různé délce řezanky.

Tabulka

Zdroj: Jambor V., Vosynková B., Havlíček S., Stanovení výživné hodnoty kukuřičné siláže, Krmivářství,  1/2009

Stravitelnost organické hmoty kukuřičné siláže je okolo 72% a mění se v závislosti na použitém hybridu. Hlavní ukazatel kvality siláže je hodnota, která udává, kolik se z kilogramu sušiny vyrobí mléka.  Jak je patrné z tabulky, např.  rozdíl mezi příjmem NEL u siláží s různou délkou řezanky a rozdílnou sušinou je až 11,7 NEL v krmné dávce, což odpovídá necelým 4 litrům mléka.


Přečtěte si také: Základ úspěchu? Kvalitní kukuřičná siláž!


K udržení vyrovnané kvality už hotové siláže je důležitý její správný odběr, při kterém nesmí docházet k nežádoucímu provzdušnění, které aktivuje kvasinky mající za následek aerobní kažení. Stěna žlabu by při odběru měla zůstat celistvá a minimální denní odběr by měl být alespoň 10cm, v létě kolem 30cm. Při skladování ve vaku je doporučováno denně odebrat alespoň 50cm.

Marcela Otrubová