Mastitidy stále patří mezi jedny z nejzávažnějších onemocnění na mléčných farmách, které způsobuje velké ekonomické ztráty i na farmách s jejich nízkým výskytem. Ekonomická ztráta z jednoho případu klinické mastitidy se v západní Evropě pohybuje v rozmezí 200-300 EUR a je závislá na úrovni produkce stáda, přesností veterináře a farmáře při detekci a léčbě zvířat s klinickou mastitidou, hodnotou mléka vyřazeného z denních dodávek, veterinárních nákladů na léčbu a v neposlední řadě i případnou smrtí zvířete.
Mastitida je definovaná jako zánět mléčné žlázy, které je téměř vždy způsobena bakteriální infekcí. Přesto, že se klinické a subklinické mastitidy vyskytují u laktujících dojnic, není výjimkou její výskyt už i u jalovic před otelením. U jalovic nemusí být jejich výskyt zaznamenán, dokud nezačnou dojit a neprojeví se tak změny na mléce nebo zvýšený počet somatických buněk. Subklinické mastitidy jsou často nedetekované a přináší tak největší ekonomické ztráty, protože díky nim dochází k dlouhodobé snížení produkce mléka. Jejich detekce je možná pouze diagnostickými nebo laboratorními testy.
Proč mohou být jalovice nakaženy mastitidou, i když nikdy nebyly v kontaktu s dojícím strojem?
Důvodem jsou bakterie vyskytující se:
- na pokožce struku
- v prostředí jalovic
- bakterie přenášené mouchami
- bakterie přenášené „cucalkami“ ve stádě
Jalovice jsou náchylné k infekci ihned, jakmile začnou produkovat mléčný sekret, což může být již ve věku 6-8 měsíců a infekce je schopna ve vemeni působit dalších 12-18 měsíců, což nenávratně postihuje jeho tkáň. Jen u malého procenta jalovic se projevují klinické příznaky mastitid, jako např. nateklá čtvrť. U některých stád lze diagnostikovat subklinickou mastitidu až u 75 % jalovic ve věku 12-15 měsíců.
Základem je prevence
Ke snížení výskytu ve stádě je důležitá prevence, která zahrnuje:
- optimalizaci hygieny ihned po narození
- krmení telat pouze pasterovaným mlékem nebo mléčnými náhražkami – možnost přenosu infekce z nepasterovaného mléka spočívá v možném olíznutí oblasti vemene jiným teletem, a tak může docházet k přenosu patogenů.
- snížení množství bakterií v životním prostředí zvířat
- redukce hmyzu ve stájovém prostředí – hmyz může přenášet patogeny při kontaktu s kontaminovaným mlékem na strucích postižených dojnic a dále je přenášet na zdravé krávy
- eliminace „cucalek“ ve stádě
- kontakt jalovic se staršími kravami před otelením
- Mezi další rizikové faktory spojené s mastitidou patří optimalizace výživy, větrání a ustájení.
Největší vývoj mléčné žlázy nastává během březosti, a přesto v tomto období často nedochází k její kontrole. Za účelem zachování celkového zdraví stáda a maximální produktivity by měl být zdravotní stav vemene kontrolován ještě před zabřeznutím.
Řada výzkumů potvrzuje, že až 90% populace jalovic může být postižena intramamárních infekcí ještě před porodem. Krátce po otelení se pak už u těchto jalovic projeví příznaky klinické mastitidy a jsou zdrojem infekce pro celé stádo. Míra pro spontánní vyléčení mastitid je extrémně nízká. Bez terapie antibiotik se vyléčí pouze 9% Staph. Aureus a 6% způsobených environmentálními streptokoky.
Detekce mastitid u jalovic
Detekce subklinických mastitid není snadná, protože mléko je na první pohled normální, ale zvyšuje se počet somatických buněk (PSB) a ve vemeni mohou být přítomny patogeny. Prahová hodnota počtu somatických buněk není přesně dána, ale obecně se uvádí hranice 200 tis. PSB/ml. U jalovic/prvotelek je jednou z možností sledování zdravotního stavu vemene pomocí dat z kontroly užitkovosti, kdyby více než 90% prvotelek ve stádě mělo mít PSB pod 200 tis./ml. Důležité je si uvědomit, že vzorek mléka pochází ze všech čtyř čtvrtí, takže infekce pouze jedné z čtvrtí nemusí být hned patrná, dokud neovlivní hodnotu celého vzorku. K identifikaci postižené čtvrti lze využít NK-test nebo proužky pro měření somatiky. Dalším postupem je mikrobiologické vyšetření podezřelé čtvrti pomocí kultivace k přesnému určení patogenů. Tento postup lze aplikovat i na jalovice ještě před otelením s důrazem na odběr vzorku tak, aby nedošlo k jeho kontaminaci infekcí z prostředí. Kultivace jediného vzorku z postižené čtvrti může být zkreslen přerušovaným vylučováním patogenů v sekretu mléčné žlázy, a tak i čtvrť s vysokým PSB může být mikrobiologicky negativní.
Proč léčit jalovice ještě před otelením?
Léčením ještě v období před porodem nedochází ke ztrátě mléka během léčby po porodu. Jalovice postižené zvýšeným množstvím somatických buněk produkují o 10 % méně mléka při první laktaci než jalovice vyléčené. Infuze antibiotik do relativně malé plochy vemene přispívá k účinnosti léčby, neboť jalovice ještě nemají poškozenou mléčnou tkáň, která se vyskytuje u starších krav, které už zánět prodělaly. Tento nedostatek zjizvené tkáně umožňuje antibiotikům účinně proniknout do všech částí vemene.
Zvýšená péče o jalovice se doporučuje u stád, kde se vyskytují klinické mastitidy u prvotelek po porodu, především pak mastitidy vyvolané Staph. Aureus, st,uberis a str. dysgalactiae. Léčba před porodem je navíc daleko účinnější než léčba po porodu. Léčba se pak provádí 60 dní před termínem porodu, podobně jako probíhá léčba dojnic v době zaprahování. Další variantou je i aplikace antibiotik celkově, především i z důvodu obtížné manipulace s jalovicemi. Léčba březích jalovic má velkou návratnost a vyléčená jalovice pak může po porodu produkovat až o 3 litry mléka víc. Dalším doporučením je i desinfekce struků 2-3 týdny před porodem.
Shrnutí účinných opatření jako prevence zdravotního stavu mléčné žlázy jalovic/prvotelek
- posílení zdravotního stavu – pastva
- kontrola vzájemného vysávání telat a zástavových jalovic
- dezinfekce,dezinsekce stáje
- postdipping
- separace prvotelek od starších dojnic
- minimalizace negativní energetické bilance před a po otelení,pozitivní vliv zkrmování kvasinek (Saccharomyces cerevisiae)
- dotace krmné dávky vitamíny (A, E) a stopovými prvky (Se, Zn, Cu), suplementace více než 4 mg Se před otelením významně snižuje výskyt infekce způsobené CNS
- snížení výskytu otoku mléčné žlázy v období okolo porodu
- zabezpečení komfortu při telení:minimalizace stresu, úroveň ustájení
- kontrola zdravotního stavu mléčné žlázy před otelením (léčení na základě kultivace)
- aplikace strukových zátek
- bakteriologická kontrola mléka prvotelek a stanovení PSB při zařazení do produkce
Ing. Marcela Otrubová
zdroje:
Ruegg, P., Heifer Mastitis: How to Help Heifers Calve Clean,University of Wisconsin, Madison, Presented at Proc. of Dairy Calf & Heifer Conference, Lake Geneva, WI. April 5-6, 2011
Prevention and control of mastitis in heifers [online], International Dairy Topics #5 2004, [cit. 2019-08-12], Dostupné z: http://www.milkproduction.com/Library/Scientific-articles/Animal-health/Prevention-and-control-of-mastitis/
Seydlová, R., Zdravotní stav mléčné žlázy prvotelek v České Republice [online prezentace]. 2015 [cit. 2018-08-12]. Dostupné z: https://www.vvs.cz/wp-content/uploads/2018/10/R_Seydlova.pdf
www.agropress.cz
