Bioplyn vyprodukovaný z bioplynových stanic se již delší dobu využívá k výrobě elektrické energie a tepla. Ale současné technologie již umožňují bioplyn čistit na kvalitu zemního plynu. Takto vzniklý biometan je pak možné vtláčet do plynárenské sítě nebo využít jako palivo pro osobní a hromadnou dopravu.
Složení bioplynu
V ideálním případě by měl bioplyn obsahovat pouze dva majoritní plyny, a to metan (CH4) a oxid uhličitý (CO2). Koncentrace metanu se obvykle pohybuje od 50 do 75 %. V ideálním případě jej doplní 25–50 % oxidu uhličitého. V praxi je však surový bioplyn tvořen příměsí dalších minoritních plynů, které mohou signalizovat přítomnost některých chemických prvků v materiálu nebo poruch průběhu anaerobní fermentace
Velmi významným minoritním plynem v bioplynu je v některých případech sulfan (H2S) pocházející zpravidla z biochemických procesů při rozkladu proteinů (bílkovin). Obsah sulfanu (H2S) v bioplynu je velmi proměnlivý. Při zpracování exkrementů z chovu skotu je jeho obsah zanedbatelný, u exkrementů prasat a drůbeže je naopak velmi vysoký, což působí potíže při následném konečném využití bioplynu.
Bioplyn je možné využívat podobně jako jiná plynná paliva. Mezi nejčastější způsoby využití bioplynu patří:
- přímé spalování (topení, sušení, chlazení, ohřev užitkové vody apod.)
- výroba elektrické energie a ohřev teplonosného média (kogenerace)
- výroba elektrické energie, ohřev teplonosného média a výroba chladu (trigenerace)
- pohon spalovacích motorů nebo turbín pro získání mechanické energie
- využití bioplynu v palivových článcích
Vyčištění bioplynu a jeho následné využití
Požadavky na úpravu bioplynu jsou dány způsobem jeho dalšího použití. Pokud by měl být použit jako pohonná hmota pro motorová vozidla, je nutné jej vyčistit na kvalitu zemního plynu a po kompresi jej pak lze přidávat do distribuční sítě zemního plynu. Dříve než lze vyrobený bioplyn použít jako náhradní zemní plyn, musí být zbaven nežádoucích složek. Existuje celá řada technologií umožňujících zvýšit v produkovaném bioplynu podíl energeticky hodnotného metanu, tj. oddělit z něj nežádoucí příměsi. Zejména se jedná o odstranění oxidu uhličitého (v bioplynu je zastoupen v rozmezí 25–55%), a dále vodní páry, sulfanu, čpavku, vodíku a vzduchu (tj. dusíku, kyslíku), které jsou v bioplynu obsaženy v malých množstvích. Jednotlivé technologie se liší v principu separace, komplexnosti (některé odstraňují jen některé nežádoucí složky v bioplynu) a robustnosti (kapacitních schopnostech). Před vlastním oddělováním CO2 obvykle předchází vyčištění surového bioplynu od stopových látek, především síry, která by negativně ovlivňovala další proces obohacování.
KONTAKT:
web: www.farmsystem.cz
e-mail: OFFICE@FARMSYSTEM.CZ
telefon: +420 702 121 787
www.agropress.cz
