Ekonomické ztráty způsobené kulháním dojnice tvoří nezanedbatelnou položku, kterou lze správnou péčí podstatně snížit. Tvoří ji jak přímé ztráty v podobě nákladů na léčbu paznehtů, jejich úpravu a koupele, tak nepřímé zahrnující ztráty na užitkovosti a plodnosti krav a v krajním případě i vyřazení nemocných zvířat. Příčiny onemocnění paznehtů jsou kromě výživy a metabolického stavu dojnic ovlivněny způsobem ustájení, typem podlahy a celkovou hygienou stájového prostředí a nezanedbatelnou roli hraje i genetické založení zvířat.

V české republice se dlouhodobým sběrem dat o onemocnění paznehtů u holštýnského skotu zabývají pracovníci VÚŽV v Uhříněvsi ve spolupráci s několika zemědělskými podniky s následujícími výsledky.

Výskyt onemocnění paznehtů a odhad dědivosti

Soubor z let 1996 – 2016 zahrnoval 39 601 údajů o chorobách, úrazech a ošetření paznehtů holštýnských krav. Zdravotní stav paznehtů byl sledován ošetřovateli a zootechniky a při podezření na onemocnění byly dané dojnice ošetřeny paznehtáři. Zaznamenávali se i nálezy z pravidelné úpravy paznehtů prováděného 2x ročně, kdy byly diagnostikovány další onemocnění. Choroby paznehtů byly rozděleny na nakažlivá onemocnění jako je digitální a interdigitální dermatitida a nekrobacilóza. Další skupinu tvořily onemocnění rohového pouzdra paznehtu, kam spadaly nejrůznější praskliny, laminitidy, tylomy, záněty škáry a vředy. Všechny uvedené nemoci byly pak shrnuty do znaku souhrnné onemocnění paznehtů. Celkem bylo do genetické analýzy zařazeno 11 776 holštýnek na 1.-9.laktaci s počtem laktací 29 377. Pro každou laktaci se stanovovalo, zda se onemocnění paznehtu vyskytlo a pak také počet onemocnění za laktaci.

Z uvedeného souboru se s onemocněním paznehtu potýkalo celých 61% dojnic. 

Tab. 1: Výskyt onemocnění paznehtu ve sledovaném souboru holštýnských krav a koeficienty dědivosti (VÚŽV Uhříněves)

Infekční onemocnění

počet nálezůpočet laktací s diagnózoupočet krav s diagnózoukoeficient dědivosti (%)
Nekrobacilóza meziprstí1 5671 3241 07014,53
dermatitis digitalis, dermatitis interdigitalis8 6296 2904 35510,20
infekční onemocnění celkem10 1967 1684 8448,80

 

Nemoci rohového pouzdra paznehtu

počet nálezůpočet laktací s diagnózoupočet krav s daignózoukoeficient dědivosti (%)
praskliny bílé čáry8326995705,72
záněty škáry paznehtní, chodidlový vřed, Rusterholzův vřed, hnisavě dutá stěna6 5184 3312 92516,09
praskliny 5635294862,83
dvojité chodidlo5365004402,20

 

 

Analýzou uvedeného souboru vyplývá, že podíl laktací s výskytem onemocnění paznehtu se úměrně zvyšoval s pořadím laktace, zatímco klesal počet dojnic. Převážná část dojnic byla na první až třetí laktaci. Dále lze říci, že výskyt i podíl onemocnění je vyšší na počátku laktace a postupně klesá a zvyšuje se opět až ke konci laktace a v období stání na sucho. Nejčastěji se objevuje digitální dermatitida. Vyšší výskyt onemocnění v době stání na sucho je mimo jiné dán i skutečností, že se v tomto období paznehty preventivně ošetřují a proto je „objeveno“ více případů. Ve stádech, kde se péči o paznehty věnuje větší pozornost je i včasně zachycení onemocnění vyšší, a proto ani počet diagnostikovaných onemocnění nemusí být přímým ukazatelem nemocnosti zvířat v daném chovu.

Odhady koeficientu dědivosti představují dědičnou složku náchylnosti k dané chorobě. Souhrnné onemocnění paznehtů vykazovalo dědičnost 7,66 % stejně jako skupina infekčních onemocnění a nemocí rohového pouzdra. U jednotlivých onemocnění byl nejvyšší koeficient dědičnosti zjištěn u vředových onemocnění – 16,09 % a nekrobacilózy – 14,53 %. Všechny zjištěné hodnoty se pohybují na horní hranici hodnot, které uvádí zahraniční literatura. Jelikož v České republice nejsou k dispozici celoplošná data o výskytu jednotlivých nemocnění paznehtů, nemusí získané výsledky představovat reprezentativní vzorek.  Z výše provedené studie jsou však patrné hlavní faktory, které mají vliv na nemocnost paznehtů a může tak sloužit jako základ pro odhad plemenných hodnot, který je u nás teprve v počátku.