Hybridy kukuřice na siláž jsou hodnoceny podle velkého počtu parametrů a logicky, u každého parametru je možné definovat jiného premianta. Ovšem zde je nutné se dobře zorientovat a určit priority.
Pokud hledáme vhodný hybrid pro výživu dojnic, potřebujeme získat maximální množství mléka z hektaru. Podstatné tedy je, kolik dojnice skutečně využije energie na produkci mléka a jaký výnos takto efektivního krmiva je daný hybrid schopen poskytnout z hektaru. Pro výpočet těchto hodnot je nutné využít data ÚKZÚZ. Pracujeme-li totiž se souborem jednotně metodicky analyzovaných dat, získáme velmi relevantní a komplexní informace o každém hybridu v souboru.
Do rovnice vkládáme součin dvou skupin parametrů. Zaprvé zootechnické parametry kukuřičné řezanky, které lze ohodnotit modifikací programu Milk 2006, který je využíván zootechniky a krmiváři v Kanadě, USA, západní i centrální Evropě. Program zohledňuje často přeceňovaný obsah škrobu, obsah dusíkatých látek a stravitelnost celkové organické hmoty.
Navíc také velice objektivně hodnotí vliv stravitelnosti vlákniny na obsah energie v krmivu a vliv této stravitelnosti na příjem sušiny krmiva.
Druhým – agronomickým parametrem, je výnos hybridu kukuřice z hektaru. Výsledkem je množství nadojeného mléka z hektaru, kde rozdíl mezi nejlepším a nejhorším hybridem bývá často 2000-4000 kg což při současných cenách 8 Kč/kg je až 32 000 Kč/ha. Agronomická praxe často poukazuje na fakt že nejvyšší porosty kukuřice nutně nedají nejvyšší výnos suché hmoty, stejně tak nejvýnosnější hybrid nemusí nutně poskytovat nejvíce mléka z hektaru (graf č. 1).
Graf č. 1 Údaje pro výpočet produkčního potenciálu: ÚKZÚZ 2016-2017
Ve velmi raném sortimentu svoji nadstandardní výnosovou výkonnost i krmnou hodnotu dlouhodobě potvrzuje hybrid LG 30.248 (FAO 240) ze skupiny hybridů LG Animal Nutrition (graf č. 2).
Graf č. 2
Zdroj: ÚKZÚZ 2016–2017
Technologická siláž na bioplyn
Na rozdíl od hybridů určených pro výživu dojnic je ekonomika pěstování hybridů na siláž pro bioplynové stanice postavena vedle výnosu suché hmoty z hektaru především na ceně osiva. Musí zde být jednoznačná korelace mezi výkonem a náklady. V raném silážním sortimentu byl čerstvě registrován hybrid LG 31.255 (FAO 250), který je příznačně za dobu registrace ÚKZÚZ 2015-2017 jedním z nejvýnosnějších (graf č. 3). Přesto je na trhu k dispozici v průměru o 500 Kč levněji než výkonnostně totožné hybridy.
Graf č. 3
Zdroj: ÚKZÚZ 2015–2017
Hybrid LG 31.276 (FAO 260) je prioritně zrnovým hybridem, ale díky mohutnému habitu poskytuje velké množství hmoty. Ve společnosti VÚCHS Rapotín, s.r.o. na okrese Šumperk byl sklízen v roce 2017 z běžné plochy na siláž s průměrným hektarovým výnosem 60 t zelené hmoty při sušině 35 %. Jelikož zkoušky užitné hodnoty v České republice nebyly prováděny u tohoto hybridu v silážním sortimentu, přikládáme oficiální aktuálně zveřejněné výsledky nezávislé sítě pokusů VARMABEL v Belgii 2017 (tab. 1).
Tab. č. 1 Aktuální výsledky nezávislé sítě pokusů
Vyplatí se ověřovat fakta a hybridy pečlivě vybírat
Pokud je prioritou pěstitelské plochy kukuřice využití na zrno, siláž pro dojnice či bioplyn, je skutečně vhodné rozlišovat fakta. A fakta také aktivně vyhledávat a umět používat.
Nejsložitější pro mnohé pěstitele stále zůstává výběr silážního hybridu.
Jednotlivé parametry jsou výživářským tématem a se snadno a rychle měřitelným výnosem hmoty z hektaru mnohdy nekorelují. Detailní průzkum těchto parametrů z nezávislých zdrojů stojí management farmy zhruba hodinu, možná pracovní den. Pěstování a agronomická péče už je investována v řádech měsíců. Ovšem samotné krmení danou kukuřičnou siláží, tedy přímý vliv na ekonomiku výroby mléka, trvá i rok. A to je buď zisk anebo ztráta!
Výběr skutečně kvalitního hybridu stojí za to.
Ing. Milena Mařáková
Ing. Jiří Matuš
Kontakt -> Limagrain
www.agropress.cz
