Detekce říje
Tepelný stres ovlivňuje reprodukci mléčného skotu ve všech fázích a první projevy začínají již při detekci říje. Bylo prokázáno, že během období tepelného stresu zůstává 80% říjí nezjištěno i když k ovulaci skutečně dochází. Je to pravděpodobně proto, že tepelný stres snižuje vnější příznaky říje, kdy se snižuje produkce čirého slizničního výtoku jakožto jednoho z příznaků říje, který chovatelé sledují. Dalším důvodem, proč nemusí být říje zjištěna je to, že tepelný stres může působit škodlivě na samotný oocyt. Tepelný stres snižuje syntézu hormonů, které jsou klíčové pro projevy říje a následné zabřeznutí. Bylo prokázáno, že tepelný stres rovněž snižuje produkci luteinizačního hormonu a estradiolu, což vede ke zhoršenému zrání folikulů a nečinnosti vaječníků. Ukázalo se, že velikost folikulů se snižuje o 0,01mm při každém zvýšení THI v estru. Podobně změněné hladiny progesteronu ovlivňují abnormální zrání oocytů. Změněné hladiny hormonů při tepelném stresu urychlují zrání oocytů a narušují cytoplazmatické a jaderné procesy. Podobně bylo také zaznamenáno, že vysoká okolní teplota způsobuje zvýšené teploty dělohy, což může být škodlivé pro přežití gamet a mohl by to být další faktor, který má za následek sníženou míru zabřeznutí během tepelného stresu.
Obrázek č.1: Teplotní index vlhkosti (THI) – číselné vyjádření pocitu pohody nebo nepohody závislého na kombinaci aktuální teploty a vlhkosti vzduchu
zdroj: https://beef.unl.edu/beefwatch/heat-stress-handling-cattle-through-high-heat-humidity-indexes
Zabřeznutí dojnice
Navzdory všem komplikacím s detekcí říje a zabřeznutím během tepelného stresu je dojnice stále schopna zabřeznout, jen ne tak rychle jako ty, které jsou chovány v chladnějších měsících. Tepelný stres však také vede k několika komplikacím na počátku březosti. Zvýšená teplota děložního prostředí spojená se sníženým průtokem krve v této oblasti může vést k problémům s přežitím embrya. Může ovlivnit schopnost embrya přilnout ke stěně dělohy, což by mohlo vést ke ztrátě březosti. Tepelný stres může způsobit snížený růst a vývoj embrya a také může ovlivnit žluté tělísko, které je důležité k udržení březosti. Všechny tyto faktory by znesnadnily přežití embrya a vedly by ke zvýšenému výskytu předčasnému embryonálnímu úmrtí v době tepelného stresu.
Tepelný stres in utero
Tepelný stres in utero (v děloze) mění nejen porodní hmotnost telete, ale může mít dlouhodobé účinky na tele, pokud jde o celkový růst a zdraví. Tepelný stres v děloze posouvá metabolismus nenarozeného telete. Zvýšené hladiny neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) a beta-hydroxybutyrátu (BHB) spolu se sníženými hladinami glukózy byly pozorovány u telat, která byla vystavena tepelnému stresu in utero. To může znamenat, že tato telata dávají přednost používání glukózy jako hlavního zdroje energie oproti NEFA a BHB. Studie ukázala, že tato telata měla sníženou spotřebu startéru až do odstavu oproti telatům, jejichž matky nebyly vystaveny tepelnému stresu. Tato změna metabolismu by mohla vysvětlit, proč telata vystavená tepelnému stresu in utero mají snížený růst až do 12 měsíců věku. Kromě snížené růstové schopnosti může mít ovlivnění tepelného stresu do budoucna vliv na reprodukční schopnosti.
Řada studií prokázala, že telata matek, které jsou v pozdní fázi březosti vystaveny tepelnému stresu, mají nižší porodní hmotnost – váží o 3,5 až 4,8 kg lehčí než telata narozená matkám, která nebyla vystavena tepelnému stresu. Během tepelného stresu bude matka přijímat méně sušiny, aby se snížila její metabolická tepelná zátěž. To následně vede k tomu, že by teleti během posledních měsíců březosti, kdy dochází k jeho největšímu růstu, bylo dodáváno méně živin. Studie také prokázaly, že délka březosti u tepelně stresovaných dojnic se zkracuje až na 4 dny, což zkracuje dobu, po kterou má tele růst in utero. Bylo také prokázáno, že růst a funkce placenty se během tepelného stresu mění, což by mohl být další faktor, který přispívá k nízké porodní hmotnosti telat od tepelně stresovaných matek.
Jalovice následně potřebují k zabřeznutí více inseminací a mají vyšší věk při zjištění březosti. Následně je ovlivněna i produkce mléka během první laktace, kdy je následkem tepelného stresu snížená produkce mléka o 0,5kg/den až do 35. týdne první laktace.
Tepelný stres a vliv na mléčnou žlázu
Tepelný stres neovlivňuje pouze dojný skot v rané fázi zabřezávání nebo březosti, ale může mít škodlivé účinky i v pozdní fázi březosti. Dojnice, které trpí tepelným stresem v pozdní fázi březosti, má obvykle nižší dojivost v následné laktaci. Tepelný stres je spojen se zvýšenou koncentrací cirkulujícího prolaktinu (PRL), což je hormon velmi důležitý pro mamogenezi (růst a vývoj mléčné žlázy) a laktogenezi (začátek sekrece mléka). Zvýšení koncentrace cirkulujícího prolaktinu při tepelném stresu způsobuje snížení exprese genů receptoru PRL v mléčné žláze, játrech a lymfocytech. To má následně za následek sníženou funkci a růst mléčné žlázy, což vede k poruše laktogeneze a tím ke snížení produkce mléka v další laktaci po otelení. Nástup laktace je také spojen se zvýšením počtu buněk v důsledku proliferace a zvýšením sekreční kapacity každé buňky. Během tepelného stresu je před otelením sníženo dělení buněk, což je také další mechanismus, který snižuje růst mléčné žlázy a následně zhoršuje laktační výkon v následné laktaci.
zdroj: Shannon L. Cartwright, Julie Schmied, Niel Karrow , Bonnie A. Mallard, Impact of heat stress on dairy cattle and selection strategies for thermotolerance: a review, Front. Vet. Sci., 20 June 2023, Sec. Animal Behavior and Welfare, Volume 10 -2023,https://doi.org/10.3389/fvets.2023.1198697
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
