Mnoho dnešních dojnic má v období zasušování stále vysoký nádoj. Existuje řada nutričních strategií a komerčních produktů, které pomáhají dojnicím na konci laktace snížit produkci mléka a tím snížit i řadu zdravotních problémů, které vznikají při zasušování. Zažitým standardem je mezidobí dojnice 1 rok, což je 305 dní laktace a 60 dní stání na sucho. To vyvolává otázku, zda dojnici, která na konci laktace stále dojí kolem 45l a není bezpodmínečně nutné ji zasušit kvůli pokročilé březosti není možné dál dojit.

Délka mezidobí

V drtivé většině chovů je z ekonomického hlediska dodržován jednoletý interval mezidobí, který  znamená každoroční zasušování, otelení a opětovné zahájení laktace, což je ovšem spojeno se zvýšeným rizikem onemocnění a metabolických poruch. Záměrné prodlužování délky laktace prodloužením dobrovolné čekací doby od otelení do první inseminace (VWP) snižuje frekvenci těchto náročných událostí. Toto snížení četnosti porodů může být prospěšné pro zdraví a plodnost krav, ale také může být zajímavé pro snížení počtu telat a práce spojené se zasušováním, otelením a léčením nemocí.

Graf.č.1: Rozdělení holštýnských stád dojnic podle délky mezidobí v ČR

(zdroj: Ročenka Svazu chovatelů holštýnského skotu, 2023)

Současné obavy týkající se prodloužené laktace spočívají v tom, že ke konci laktace je již dojivost nízká, což může být spojeno se zvýšeným rizikem vyšší tělesné kondice dojnic v pozdní laktaci a sníženou ekonomickou návratností na úrovni stáda.  Reakce dojnic na posunutí doby inseminace závisí na jejich individuálních vlastnostech, jako je parita, denní nádoj nebo tělesná kondice. Přizpůsobená strategie založená na individuálních vlastnostech krav může být budoucím přístupem k výběru vysoce produkčních krav s trvalými křivkami laktace pro prodlouženou laktaci, aby se omezilo riziko ztučnění a snížení dojivosti na konci laktace a zároveň těžilo ze snížení náročných dění kolem telení. Záměrné prodloužení laktace prodloužením dobrovolné čekací doby odložením inseminace u krav s narušenou plodností na začátku laktace vede ke snížení problémů s vysokou produkcí mléka při zasušení a ke snížení množství telat.

V tomto přehledu budou přezkoumány experimentální studie, ve kterých byla doba laktace dojnic záměrně prodloužena prodloužením VWP se zaměřením na vlivy na dojivost, zdraví a plodnost:

Produkce mléka a perzistence laktace

Delší laktace prodlužují období pozdní laktace, kdy je produkce mléka obecně nižší, ale zvyšuje se počet laktačních dnů oproti dnům stání na sucho. Celkový dopad prodloužené laktace na produkci mléka lze nejlépe vyjádřit jako dojivost za den intervalu otelení. U starších dojnic byla užitkovost při VWP 200dní nižší než užitkovost krav s VWP 50dní, vyjádřeno jako mléko s korekcí tuku a bílkovin na den intervalu otelení. U prvotelek byla užitkovost krav s VWP 150 dní vyšší než u krav s VWP 90dní. Obsah mléčného tuku, bílkovin a laktózy v prvních 44 týdnech laktace nebyl ovlivněn VWP 50,125 nebo 200d, přesto se ukázalo, že se zvyšuje v prodloužené laktaci.

Prodloužení VWP ovlivnilo i perzistenci laktace. Burgers a kol. (2021b) vyjádřili perzistenci jako pokles mléčné užitkovosti od 100 DIM do zasušení a zjistili, že krávy s VWP 200 d byly vytrvalejší než krávy s VWP 50 d.  Pozitivní účinek VWP na perzistenci lze (alespoň částečně) vysvětlit opožděným negativním vlivem březosti na křivku laktace.

Tělesná kondice a tělesná hmotnost

Rizikem prodloužení VWP je přibírání dojnic na konci prodloužené laktace, kdy jsou krávy chovány delší dobu při relativně nižší produkci mléka. Niozas a kol. (2019b) zjistili, že krávy s VWP 180 d měly o 0,25 bodu vyšší BCS při zasušení než krávy s VWP 40 nebo VWP 120 d, přičemž o 14 % až 16 % více krav mělo BCS větší než 3,5. Podobně, avšak závislé na paritě, starší krávy s VWP 200 d měly větší BCS v posledních 3 měsících před zasušením ve srovnání se staršími krávami s VWP 125 nebo 50 d. Přibírání na konci laktace je rizikem prodloužených laktací, zejména u multipar a při prodloužení VWP alespoň na 180 nebo 200 dnů. Tomu lze předejít úpravou krmné dávky a energetického příjmu dojnic s prodlouženou laktací.

Vliv na zdraví dojnice

Jedním z hlavních důvodů pro záměrné prodloužení VWP a délky laktace u vysokoprodukčních dojnic je snížení frekvence přechodných období na krávu a na stádo s potenciálními příznivými účinky na zdraví a welfare krav. Zejména nástup laktace, kdy se kráva zotavuje z otelení a je ve stavu negativní energetické bilance, je spojena se zvýšeným rizikem metabolických poruch a onemocnění. V důsledku toho je výskyt onemocnění i riziko utracení nejvyšší na začátku laktace. Prodloužená laktace snižuje četnost přechodných období a souvisejících změn krmné dávky a skupin a pravděpodobně snižuje riziko onemocnění a utracení, čímž se potenciálně zvyšuje úroveň zdraví, welfare a produktivní délka života dojnic. K dispozici jsou však omezené studie, které uvádějí výskyt onemocnění nebo ukazatele welfare u dojnic se záměrně prodlouženou laktací

Vliv prodloužené laktace na zdraví mléčné žlázy

Vliv prodloužených laktací na zdraví vemene je nejednoznačný. Na jedné straně je pozdní laktace spojena s nárůstem počtu somatických a je výraznější u multipar ve srovnání s prvorodičkami. Větší počet somatických buněk ke konci prodloužené laktace však v žádné z těchto studií nesouvisel se zvýšením výskytu mastitid, což naznačuje, že zvýšení počtu somatických buněk nemusí souviset s klinickou mastitidou.  Důvody pro vyšší počet somatických buněk na konci laktace by mohla být menší produkce mléka nebo pokles integrity epitelu. Lze očekávat, že nízká dojivost na konci laktace sníží tlak ve vemeni, což usnadní záprahovaní a omezí riziko nových intramamárních infekcí v následné laktaci.

Plodnost

Důsledky různých VWP pro reprodukční výkonnost jsou nejednoznačné.  Studie, která se zabývala úspěšností 51 528 prvních inseminací, zjistila, že míra zabřeznutí při první inseminaci se zvyšovala s týdny v mléce a byla o 6 % nižší, když byly krávy inseminovány před vrcholem laktace. To by mohlo vysvětlit zjištění, kde míra zabřezávání při první inseminaci byla nižší u krav s VWP 40 d (37 %) než u krav s VWP 120 (49 %) nebo 180 d (50 %).

Zlepšená reprodukce krav s prodlouženým VWP může souviset s delší dobou na zotavení z otelení, delší dobou na zotavení z NEB a nižší dojivostí krav na začátku reprodukčního období. Prodloužení VWP z 60 na 88 d vedlo k nižšímu procentu polymorfonukleárních buněk ve vzorcích dělohy a tendenci k nižší koncentraci haptoglobulinu v plazmě během chovného období, což ukazuje na lepší zdravotní stav dělohy a nižší zánětlivý stav u krav s prodlouženým VWP. Navíc v  nedávné studii měly krávy s prodlouženým VWP 125 nebo 200 dnů větší procento normálních ovariálních cyklů (délka 18–24 dnů) během 100 dnů kolem konce.

Ekonomické důsledky prodloužené laktace

Některé studie zkoumaly vliv záměrně prodlouženého VWP na hospodářský výsledek. V jedné studii, kde byly zahrnuty pouze vysokoprodukční krávy, se roční čistý zisk zvýšil o 69 $ u prvotelek, když se jejich VWP prodloužilo z 90 na 150 d, a zvýšil se o 44 $ u starších krav, když se jejich VWP prodloužil z 60 na 120 d. Tyto studie by mohly naznačovat, že u vysokoprodukčních krav může prodloužení VWP vést ke zlepšení hospodářského výsledku. Jiná studie zaznamenala numerický nárůst ročního cashflow u prvotelek a numerický pokles ročního cashflow u multipar, když byl VWP prodloužen z 60 na 88 dní. Tento rozdíl mezi prvotelkami a staršími kravami byl pravděpodobně způsoben trvalejšími křivkami laktace u prvotelek.

zdroj: van Knegsel ATM, Burgers EEA, Ma J, Goselink RMA, Kok A. Extending lactation length: consequences for cow, calf, and farmer. J Anim Sci. 2022 Oct 1;100(10):skac220. doi: 10.1093/jas/skac220. PMID: 35723261; PMCID: PMC9541286.

foto: pixabay.com