Podle informací Státní veterinární správy (SVS) z 20.10.2026 byl potvrzen virus Shamonda (SHAV) u abortovaného plodu skotu na hospodářství v Jihočeském kraji, okres Tábor.

Virus se zde neobvykle rychle zabydluje a již na začátku září byla v Německu identifikovaná nová geneticky odlišná varianta viru Shamonda, označená SHAV-EU2. Nálezy pocházejí ze severozápadního a východního Německa (ze spolkových zemí Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko, Hesensko a Durynsko) a ukazují na druhé nezávislé zavlečení viru do Evropy. Dosud známá varianta pojmenovaná SHAV-EU1 cirkuluje především v jižním Německu, Švýcarsku a Francii a byla již zjištěna u skotu, koní, ovcí a koz. U SHAV-EU2 jsou zatím pozitivní nálezy pouze u skotu. V nejbližší budoucnosti proto uvidíme, zda se tato varianta hostitelsky liší a či je křížově imunní.

Vnímavé druhy zvířat

Skot je považován za hlavního hostitele. Zatímco infekce divokých přežvýkavců a dalších savců jsou obecně popisovány v případě virů séroskupiny Simbu, důkazy o samotném viru Shamonda jsou omezené, nicméně nákaza bude pravděpodobná.

Dále byla zjištěna sérokonverze i u koní. Jakou roli hrají zvířata mimo skot v epidemiologii viru není zatím zcela jasné. Přenos ze zvířete na zvíře není pravděpodobný.

Klinické příznaky

Zůstávají stejné jak u viru Schmallenberg. Období virémie (přítomnost viru v krvi) u infikovaného zvířete je však krátká. Nejvíce patogenity vykazuje u nenarozeného plodu. Pokud se seronegativní matka nakazí během osmého až čtrnáctého týdne březosti, může virus projít placentou a infikovat vyvíjející se plod. To má za následek potraty nebo závažné malformace plodu. K abortu nebo narození malformovaného telete může dojít dlouho po infekci matky. U telat byly dosud zdokumentovány malformace muskuloskeletálního systému (např. artrogrypóza, tortikolie, skolióza, kyfóza) a centrálního nervového systému (např. hydranencefalie, porencefalie, hypoplazie mozku nebo mozečku).

Laboratorní diagnostika

Přímá detekce viru/nukleové kyseliny – virus SHAV se detekuje pomocí real-time RT-PCR. Existují i jiné metody, PCR je však nejrozšířěnější. Vhodným materiálem je krev, nebo mozek a mozeček malformovaného plodu. Pokud bychom chtěli zjistit přítomnost protilátek lze použít nepřímé imunofluorescence a neutralizačních testů. Materiálem pro vyšetření je zde pak sérum. U detekce protilátek je však třeba myslet na možnost zkřížené reakce s jinými typy virů této skupiny.

No a my budeme v příjemném napětí očekávat, zda se nějakým způsobem projeví fenomén overwinteringu či nákaza zůstane závislá na teplém počasí. Osobně bych si tipnul, že přežije.

Vakcína zatím není k dispozici.

V případě pozitivního záchytu viru SHAV v hospodářství není nutná ze strany SVS kontrola chovu a nepřijímají se žádná opatření. Jedná se o monitoring nové nákazy na území ČR. Výskyt viru v chovech nemá vliv na veterinární certifikaci zvířat do zahraničí. Nejedná se o nebezpečnou nákazu dle veterinárního zákona, ani nákaza není uvedena na seznamu nákaz dle AHL (evropská směrnice).

Onemocnění ani nákaza člověka zatím nebyla prokázána.

MVDr. Petr Slavík, Ph.D

Vystudoval Všeobecné veterinární lékařství na Veterinární univerzitě v Brně a École Nationale Vétérinaire ve Francouzském Lyonu. Během studia se orientoval především na choroby velkých hospodářských zvířat. Postgraduální specializace byla zaměřena na problematiku výživy a produkční medicíny skotu.

Poté působil v terénu a zároveň jako odborný asistent na České zemědělské univerzitě. Jako veterinář-zootechnik působil dlouhodobě v několika zemích světa, především se jednalo o Zambii, Mongolsko, Bosnu a Hercegovinu a Etiopii.

Profesně, v rámci veterinární medicíny velkých zvířat se zabývá záněty mléčné žlázy, reprodukcí skotu a epizootologiÍ.

Foto: Ing. Veronika Paldusová